| Tulda - zatím bohužel bezdětná | •
 |
(24.3.2000 6:21:34)
Ráda bych se zapojila do vaší diskuse. Zítra to bude půl roku co jsem se vdala.
Moje tchýně je vdova, manžel jí zemřel asi před 10. lety. Má dva syny. Můj manžel je starší - s jeho odchodem se už těžko vyrovnává, co teprve bude dělat až odejde i ten mladší (to vypadá taky na letošní rok). Tchýně bydlí 3 km od našeho domu, který máme po babičce. Byla celé roky zvyklá tam každé odpoledne jezdit i se švagrem. Celej rok se rýpe v zahrádce, stará o zvířectvo, které tam máme. V zimě nám vozí zbytky pro psy, nejhorší je, že jsou schopní sedět u nás v obýváku třeba do devíti večer a koukat na televizi a to klidně i v době, kdy vůbec nejsme doma.
Umyslně jsme se začali postupně zbavovat toho množství drůbeže aby neměla důvod tam jezdit. Dokážeme se o to starat sami - o její pomoc nikdo nežádá.
Bydlí 3 km od nás, kde má 3 pokojový byt sama pro sebe, mladší syn je tam tak půl týdne.
Nemá žádné koníčky, nic jí nebví, jet někam na výlet - to pro ní není, ona radši bude sedět doma a litovat se jak je "sama".
Nedovedu si představit jak často tam u nás bude, jestli budeme mít někdy mrňouse. No to bude něco. Nevím jak tohle celý vyřešit. Nemám nic proti ní jenom asi nechápe, že bychom měli rádi svoje soukromí. Nevadilo by mi kdyby 1 - 2x za týden přijeli na návštěvu byla bych i ráda a chápu její samotu ale nemůže proto otravovat život jiným ne?
|
| Zdenka, vdana, bezdetna | •
|
(27.3.2000 9:39:17)
Mila Tuldo,
u nas to bylo zpocatku dost podobne, ted je to mnohem lepsi. Take moje tchyne (rozvedena, coz ale se situaci vdovy osamele a zavisle na starsim synovi velmi blizi) nas navstevovala vice nez casto, respektive kdyz jsme tam neprisli behem tydne alespon dvakrat (bydlime vsichni v Praze), uz jsme ji nemeli radi...a my sami jsme dokonce v takovych pripadech zacali mit vycitky svedomi, ze ji nechavame samotnou! Spolecne souziti vzhledem k vzajemnym povahovym rysum jak mne, tak meho muze, jejiho syna a ji samotne by nebylo vubec mozne a ona si to uvedomuje, coz je nase stesti. Myslim, Tuldo, ze ve Vasem pripade by mel pomoci manzel, ktery by si mel zkusit s maminkou promluvit, v dobrem a treba trochu s nadsazkou o tom, ze je to Vas domov a ze je vzdy vitana na navstevu - nicmene kdyz doma nejste, nemusi Vam ohlidavat byt. Zkuste ji vzit klice...proc je vlastne ma k Vasemu bytu? Vubec radim vyhodit televizi - kdyz byste takto byli nuceni si pri navstevach tchyne vice povidat, pusobi to psychicky uklidnujicim dojmem a ona sama ma pocit, ze jste ji venovali kus casu a sebe. Kdyz se totiz lide konzumne divaji na televizi, porad maji pocit, ze tomu druhemu, ktery sedi vedle nich v kresle, jeste vlastne dneska nic poradne nerekli - a TV furt vyrusuje...reklamy jsou kratky na povidani, a jakmile se zase rozbehne nejaka zabava, uz je zase duvod se chvili divat...U nas to zabira dokonale, navstevy se u nas zdrzi maximalne dve hodiny, a to byste koukala, kolik se toho da napovidat, clovek ma dobry pocit, ze opravdu neco rekl a ze se neco o druhem dovedel. Casto se prijde na temata, ktera by diky TV zustala treba navzdy odsunuta - i osobni problemy a povidani s tchyni o nasem manzelstvi, coz ji nesmirne lichoti a zaroven my nejsme nuceni ji rikat veci, ktere by ji urazeli - naopak, zduraznujeme, jak jsme radi, kdyz mame vikend jen pro sebe, protoze se cely tyden vidime jen pul hodiny rano...
Zkuste to takto - klice vymenit, nejaky duvod se uz najde, proc je jiny zamek, drubez spravne zlikvidovat :-) - jak uz jste koneckoncu zacla, a televizi zneskodnit.
Preji Vam hodne sily...
|
|
| Stáňa(39)+Ondra(6) | •
|
(28.3.2000 14:04:03)
Ahoj Tuldo,
když jsem si četla Tvůj příspěvek (a to, co jsi napsala ještě potom), napadla mne myšlenka, jak by možná šly Vaše problémy řešit. Nenapadlo Vás někdy si to prostě s tchýní prohodit? - ať ona žije v domku (kde bude mít svá zvířata a zahrádku, které jsou zřejmě hlavní náplní jejího volného času) a Vy žijte v dosud jejím bytě v bytovce (protože se zřejmě bez toho zvířectva a záhonů na rozdíl od ní docela dobře obejdete). Nevím - možná je tohle řešení pro Vás z nějakého důvodu neproveditelné (protože kromě toho, co jsi tu napsala, o tobě vlastně nic nevím, takže si možná řekneš "to se jí to radí"), ale kdyby se Vám to povedlo zrealizovat, možná by Vás tchýně přece jen navštěvovala míň - neměla by tolik důvodů (nebylo by u Vás třeba obstarat zvířata a zahradu), naopak by měla důvod být doma, protože tam by teď měla záhony i zvířata, o které je třeba se starat.
Budu ráda, když se ozveš (třeba na mnou e-mail adresu), co u Vás na této frontě nového.
|
|
| Eva, 31 let, syn 3 roky, další mimi na cestě | •
|
(29.3.2000 8:27:28)
Teda já jsem to tak přesně nesledovala, ale nepadnul tady třeba návrh povraždit nebo rozprodat to zvířectvo? Pak by mamuša tchýňuša nemusela mít záminku vám "pomáhat". A kdyby ten prodej zvířat nepomohl, tak prodat tchýni, nebo jemnější varianta - nějakej chlap. Psala jsi, že je celkem ještě mladá. Já vím, jsou to ujeté teorie, ale celá tahle situace je taky pořádně ujetá. Nejrealističtější by asi bylo všechno si to s ní natvrdo ale slušně vyříkat. Když se pro pravdu do očí urazí, taky dobře, třeba už pak o vás nebude pečovat. A na to vdovství ať se nevymlouvá, moje tchyně je taky vdova, život prožila dost drsný a my ji musíme spíš horem dolem přemlouvat, aby přijela, když potřebujeme jednou za dva měsíce hlídání. u mojí mámy to samý, obě (tchýně i máma) mají hrubo přes šedesát, nemocí kupu, ale žijou si svůj samostatný život. Takže zezačátku je to vdovství šok (sama jsem si to ve 25 prožila na vlastní kůži), ale vymlouvat se na to do nekonečna není možné.
|
|
| Jorga, syn 4 roky, druhé na cestě | •
|
(7.5.2000 16:25:32)
Moje paní tchýně měla tedndenci nám do všeho mluvit, ale aby se k nám nějak hrnula, to ne. Nejsme pro ni totiž dost hóch. Máme v domě jen minimální vybavení a to není nic pro ni. Ale udělat si ze zařízeného domu staveniště jenom kvůli tchyni asi nemůžete. Měla taky ve zvyku do všeho nám mluvit a komandovat, ale to se zmírnilo po té, co jsem ji úplně normálně seřvala. Neříkám, že to byl nějaký skvělý tah z mé strany, naopak, nikdy před tím ani potom jsem si nic takového netroufla a tenkrát mně prostě "ruply nervy". Ale zabralo to skvěle. Teď je taky vdova, ráda by si našeho synka nastěhovala k sobě "aby tam spolu hospodařili", ale moc si už netroufá. Ale to asi není řešení, které by se dalo doporučit, že. Asi si to musí najít každý sám. Držím Vám palce, přežijte to.
|
| eli | •
|
(9.5.2000 10:37:04)
Ahojky! Asi jsme si hodně podobní. Já sice nemám děti, ale za rok je plánujeme. Je mi 23 let. Musím s tebou naprosto souhlasit. Mám skutečnou tchýni a bohužel i tchána, takže po pěti letech přecházení, mlčení jsem taky vybouchla. Seřvala jsem je takovým stylem, až jsem to asi přehnala, ale! Jestli-že se nám pořád pletou do života, tak si nic skutečně jiného nezaslouží! Pět let jsem jim to chtěla vysvětlit, ale oni jsou asi trošku pozadu, že to nechápou.Nechápou to, že jejich syn je už dospělí a má svůj život a jestli-že drží sekeru v levé ruce a né v pravé, to už je snad jeho věc. Nejde popsat jak moc nás "dusili", neboť by tomu snad ani nevěřil. DOPORUČUJI, všem aby to neskoušeli po dobrém, nebo na to doplatí. Řekněte jim to z plných plic, ať ví na čem jsou. Myslím si o sobě, že jsem dost tolerantní a klidný člověk, ale někde jsou skutečně hranice. Striktně to s nimi skončete. Jinak to budou zkoušet pořád. chvilku bude klid, ale pak to bude horší a horší. Přeji Vám ať nezažijete takové rodiče jaké má můj manžel, prostě HOMOLKOVI hadr!!!
|
|
|
|
V její náručí
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)