| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Sama mezi lidmi

 Celkem 9 názorů.
 Jitka, 35 let, dcera 4 roky 
  • 

Sama mezi lidmi 

(9.7.2001 9:50:03)
Po přečtení diskuze jsem se rozhodla svěřit se svým problémem. Můj muž je dost introvertní člověk, který o sobě nikdy moc nemluvil. Z práce chodí pozdě, dost unavený a vymluvený a nemá náladu se příliš vybavovat. Stále víc prosazuje názor, že se nemusí svěřovat se svými pocity a názory, že má právo na své soukromí, svoje záležitosti, do kterých mi nic není, které nemusí s nikým rozebírat. Chce být sám, nechce, abych se zajímala o stejné věci jako on (donedávna je klasifikoval jako blbosti). Mám pocit, že se nějak změnil. Nevím, jestli je to vliv kolegů, krize středního věku, nebo jestli já ho opravdu tolik organizuji. Příliš si neuvědomuje, že se mně tím dotknul. Moc mě mrzí, že už mě nechce u některých svých akcí. Bolí mě, když mi na některé otázky odpoví, že mi nic neřekne, protože to je jenom jeho soukromá věc a ne moje. Nevím, co si mám myslet. Chovám se hrozně hystericky, vyzvídám ještě víc, takže se vždycky pohádáme. Prý má pocit, že je u výslechu, že mám potřebu ho vlastnit a to že se nenechá. Já žárlím, nejsem schopná věřit, že to neznamená žádné změny mezi námi (mimochodem kolegyni - kamarádku, do které byl šíleně zamilovaný jsme řešili asi před 2-3 měsíci, možná proto ho tak podezřívám). Nikdy se mnou nechtěl nikam chodit. Když jsem šla sama, tak se tvářil tak, že jsem radši nikam nešla. Dneska uznává, že když chce sám mít soukromí, že mám nárok taky jít kam a s kým chci. Jenže to je právě ten problém. Za téměř 12 let manželství jsem se vzdala všech svých kamarádek a známých. Stačilo mi, že jsme spolu a nikoho jiného nepotřebujeme. Takže dneska stojím sama před domem a nemám kam a s kým jít. Když zapojím rozum, je mi jasné, že by každý měl mít nějaké známé a koníčky nezávislé na partnerovi. Jinak je můj manžel hodný člověk, nejlepší otec pro naše dítě, v kterém se vidí, nepije, nebije nás, peníze vydělá. Po vyřešení kolegyně, která skutečně je snad jenom kamarádka se zlepšil i náš sexuální život. Když se ale nechám ovládnout city, je mi zle, brečím, nemůžu jíst ani se pořádně soustředit na práci. Závidím mu, že si dokže najít něco svého, že mě prostě nepotřebuje, kdežto já jsem sama a kromě něho nikoho jiného nemám. Není pro mě jednoduché najít nějaké "lidi". Do práce dojíždím, v 5 hodin ráno už jdu z domova, malou vypravuje ráno on nebo babička. S kolegyněmi (čistě ženský kolektiv) nemám čas nikam chodit, protože spěchám na vlak, abych mohla do 4 odpoledne vyzvednout dítě ze školky, pak nákup, vyprat, uklidit, uvařit, vyžehlit... Když manžel dorazí před 7 večer domů, potřebovala bych si s ním popovídat, kde byl, co dělal, jak se mu vedlo ... obtěžuje ho snad i vyslechnout o tomtéž mě.
Domluvili jsme se, že se budeme střídat a každý z nás chodit 2x týdně za nějakým sportem, nebo se za pár let nebudeme moci hnout kvůli sedavému a stresujícímu zaměstnámí. Takže jsem šla cvičit. Plná tělocvična lidí, všichni se znali, já úplně cizí, 5 let jsem necvičila - stašný zážitek. Bohužel taky nejsem šťastná povaha, která se lehce a jednoduše seznamuje. Svěřila jsem se jedné kolegyni v práci. Ta se smála, že by chtěla mít moje problémy (upřímně řečeno má jiné, taky nic moc), prý se mám vykašlat na nějaké podezřívání a být ráda, že můžu vypadnout 2x týdně z baráku.
Tak si říkám, že bych potřebovala poradit od někoho, kdo řešil něco podobného. Co bych měla udělat, jak přesvědčit sama sebe, že se nic špatného neděje, jak se donutit jít zase na to cvičení, kde si připadám tak cize a sama. Jesti víte někdo o nějakých zajímavých akcích pro maminky s dětmi nebo pro ženy a´t už v týdnu nebo i přes víkend, dejte vědět, alespoň odkazy na nějaké stránky. Jsem z Kladna. Jitka.
 Jana, bezdětná 
  • 

Re: Sama mezi lidmi 

(9.7.2001 10:06:24)
Ahoj, znám ten pocit, kdy si člověk vytvoří závislost na manželovi a distancuje se od okolního světa. Zpočátku mu to vyhovuje, ale všechno zevšední a okouká se. Pak si člověk s hrůzou uvědomí, že je závislý na tom druhém a nemá nikoho, s kým by si vyrazil ven. Zatímco manžel má spousty kolegů v práci, se kterými zajdou po práci na pivko, ženy jsou zaměstnány i po práci dětmi a domácností a málokdy mají chuť si vyrazit s kolegyní, která se potřebuje vypovídat.
Předem bych Ti poradila, co se týče tvého problému s manželem a jeho tajnostmi, udělej si menší odstup a dělej, že Tě to vlastně nezajímá. Místo "výslechu" si zahrej na mlčenlivější - vím, že to bude těžké, a tajnou ženu a zkus hrát, že máš taky nějaké tajemství. Prostě buď tajuplná a uvidíš, jak ho to překvapí a možná začne i vyzvídat. A docela podstatné je taky, když příjde z práce, ho nechat si vydechnout a hodinu v klidu a pak začít si s ním vykládat o zážitcích. A já osobně, když ztrácím pocit zájmu ze strany mého manžela, mám tendenci na sobě pracovat a zdokonalovat se, takže hurá ke kadeřnici, na kosmetiku, ven si zaběhat anebo zacvičit si s pocitem, že dělám něco pro své tělo. Doufám, že Ti to, co jsem tady napsala, alespoň trochu pomůže.
 Jana 30,syn 10 
  • 

Re: Re: Sama mezi lidmi 

(16.7.2001 14:12:13)
Ahoj. Jo, jo, ti chlapi - taky to znám. Na cokoliv se zeptám, je to výslech. Byla jsem z toho zoufalá, zkoušela po dobré po zlém, žádný výsledek. Začala jsem oplácet stejnou mincí a najednou byla změna. Sice mě to stojí velké úsilí, ale funguje to. Jen mi je líto, že se nemohu chovat přirozeně a spontálně.
 Jitka 
  • 

Re: Re: Re: Sama mezi lidmi 

(19.7.2001 8:06:00)
Jenže já se neumím chovat stejně. Bojím se, že ztráta možnosti zeptat se na cokoliv vede k tomu, že mi bude všechno jedno. Mám se chtít rozvádět "jenom" kvůli tomu, že už nejsme schopni spolu mluvit prakticky o ničem, abychom se nepohádali? Jitka
 Jana 30,syn 10 
  • 

Re: Re: Re: Re: Sama mezi lidmi 

(20.7.2001 10:16:46)
Milá Jitko, je to velmi těžké, ale samo se to nevyřeší. Muži jsou úplně jiní než my a nebudou to řešit. My si chceme povídat, ale oni ne, ale ne protože nás nemájí rádi, ale protože je to pro ně třeba zbytečné, nebo mají pocit, že nám vše řekli, nebo z dalších jiných pro nás nesmyslných důvodů. Nerozebírají vše a jsou uzavřenější než my, nemají zkrátka tuto potřebu. Když ho budete nutit, skončí to hádkou, jak sama říkáte, a pak to bude stále horší a horší a pravděpodobně časem bude vztah u konce. Protože on bude otráven, přeci si bral milou, usměvavou ženu, ale ta se teď změnila v bytost která ho nutí k něčemu co on nechce a dusí ho (tak to oni opravdu vidí). Nebude se těšit domů, protože tam nemá klid. A Vy bude zoufalejší a zoufalejší. Co já se nabrečela a navztekala a bylo to stále horší. S kamarádkama se teď chodím vykecat a doma jsem milá a tajemná - protože ho nechci ztratit. A on je jak vyměněný, takový jako byl na začátku. Zkuste to nebýt na něm závislá, bojujte za Vaše manželství, buďte pro něj tajemná a uvidíte, že ho dostanete tam kam chcete. Ale chce to výdrž a pevné nervy.Držím palce!
Jana
 Mirka 
  • 

Re: Sama mezi lidmi 

(9.7.2001 15:31:04)
Řešila jsem něco podobného a to vypadnutí celkem pomohlo (teď jsem nemocná, takže hledám znova)Našla jsem taneční školu, kde odpoledne dělali cvičení pro děti a současně s tím měli aerobic pro maminy. Všechny tlusté, žádná dlouho necvičila (když, tak kolem plotny...)a hlavně všechny stejný slovník a starosti (Papat, kakat a paní, taky v noci tolik kňouráte?)
Bylo to fajn - ale chtělo to asi dvacet telefonů a všude stejný dotaz: A když cvičí ty děti, kde jsou maminky?
 Jana, 27 let, 7měsíční syn 
  • 

Re: Sama mezi lidmi 

(9.7.2001 19:44:20)
Ahoj Jitko, po přečtení Tvého příspěvku jsem zjistila, že jsem na tom podobně jako Ty. Jsem taky z Kladna, takže jestli máš e-mail, dej mi vědět a možná bychom se mohli domluvit, že dáme ty naše trápení dohromady. U mě je problém navíc v tom, že pocházím z Prahy, za manželem jsem se odstěhovala před dvěma lety a všechny kamarádky, rodiče a známé nechala v Praze a na Kladno za mnou samozřejmě nikdo přijet nechce. Navíc jsem na mateřské s ještě příliš malým dítětem, takže to na nějaký bohatý soukromý život prozatím nevypadá, neboť musím brát ohled na to, že když budu potřebovat někam jít, musím mít někoho, kdo mi pohlídá dítě. Taky mám společné zájmy s manželem, které jsem v podstatě začala dělat kvůli němu, neboť v počátcích vztahu (známe se už 3 roky) jsem samozřejmě chtěla být co nejvíc s ním a když měl odlišné zájmy musela jsem se jim přizpůsobit a začít ty jeho koníčky dělat taky, protože jinak bychom se příliš neviděli. Teď právě prožíváme takovou menší manželskou krizi a manžel mě najednou posílá samotnou ven, prý se budeme střídat, jednou půjdu sama ven se někam bavit já a druhý den on a navzájem si pohlídáme dítě. To mi ovšem vadí, sama nikam chodit nechci, byla jsem doposud zvyklá všude chodit s manželem. Navíc se bojím, aby mi nebyl nevěrný, v minulém vztahu totiž té předchozí partnerce nevěrný byl. Tvrdí mi ale, že už se změnil a usadil, když překročil třicítku. Ale přesto, když má být v práci do 6 večer a přijde v půl osmé mám blbý pocit, jestli za tím není nějaká kolegyně. Má jich tam spoustu. Myslím si, že na rozdíl ode mne by flámování o samotě vítal. Má prý pocit, že když jsme spolu a něco děláme spolu, že ho omezuji, organizuji mu volný čas a určuji, co budeme dělat. Prý máme mít každý někdy čas jen sami pro sebe a dělat si, co se nám zlíbí. Pěkně jsem se rozepsala. Takže platí to, co jsem psala na začátku, když budeš chtít, nech na sebe e-mail nebo jiné spojení a můžem se domluvit. Ještě jedna věc - taky strašně ráda vyzvídám na manželovi, co dělal, s kým byl a čím víc vyzvídám, tím míň mi toho chce říci (kdybych se ale nezeptala, neřekne mi už vůbec nic, začínám pomalu pochybovat, zda jsem si vybrala správného manžela pro život, ale to je jiná věc. Syna má ale taky rád a doufám, že i mě. Mám zajímavý koníček, takže když budeš chtít, můžeš se taky zapojit.
Jana



 Jitka 
  • 

Re: Re: Sama mezi lidmi 

(10.7.2001 7:43:43)
Děkuji všem, kdo jste se mi ozvaly, docela mi to pomohlo.

Pro Janu: moc ráda se s tebou uvidím, ono se to ve dvou lépe táhne. Můžeš napsat na mail
ceskaj@kaucuk.cz.
 Julie, 17. tyden 
  • 

Re: Re: Re: Sama mezi lidmi 

(11.7.2001 0:36:27)
Mila Jitko,

Rekla bych, ze tvuj manzel ma pocit, ze te ma "prokouknutou" a prilis jistou. Urcite vas ma rad, presto ale touzi po vetsim osamostatneni. Kazde manzelstvi prochazi ruznym obdobim a u vas je jasne, ze nove obdobi nastalo. Ja bych radila, aby jsi se prizpusobila situaci a prestala z manzela cokoliv "dolovat". Zamer se hlavne na sebe: dojdi si ke kadernikovi, kup si neco noveho na sebe a zacni se rozmazlovat - vzdyt mas na to narok. Take si najdi noveho konicka, pri kterem poznas nove lidi. Tak treba: studium jazyku, keramika, palickovani, kurs brisniho tance.... Musis si vytvorit svuj vlastni maly svet. Samozrejme musite s manzelem zkoordinovat hlidani, ale to by mela byt samozrejmost.

Drzim palce!!!

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.