| Jorga, syn 3,5 roku | •
 |
(13.3.2000 19:50:24)
Synek se narodil císařským řezem (kvůli mým očím). Pořád se s tím jaksi nemůžu srovnat, připadám si o něco ochuzená. Zatím jediné, co mně kdo byl schopen říct, bylo, že mám být ráda, že ho mám (jako bych nebyla!), případně že mám být ráda, že jsem si to nemusela protrpět. Může někdo říct taky něco jiného? Díky
|
| Jorga | •
|
(13.3.2000 19:51:46)
Já jsem to spletla, to patří jinam, to není atopický ekzém, promiňte mně to, prosím Vás.
|
|
| Lucka (1,5 chlapeček) | •
|
(13.3.2000 22:05:22)
Naprosto Vás chápu. Já rodila císařským řezem ve 30-tém týdnu těhotenství dvojčata z nichž jedno se nepřežilo (problém již v těhotenství).
Teď rodila má přítelkyně přirozeně a můžu se přiznat, že jsem ji docela záviděla.
Třetí den po porodu doma, zdálo se, že v pohodě. To trpění, které měla bylo alespoň aktivní.
Já si nejméně 12 hodin po operaci připadala na umření a nejvíc mi vadila úplná pasivita.
Takové ty řeči buďtě ráda, že máte alespoň jedno dítě jedno jak, nesnáším. Samozřejmě jsem ráda, ale jedno mi pořád chybí a navíc se díky císaři snížila zase pravděpodobnost normálního porodu u druhého dítěte.
|
| Jorga, syn 3,5 roku | •
|
(20.3.2000 17:56:54)
Děkuju mockrát za odpověď, udělala mně velikou radost. Člověk aby ještě měsíc nebo dva po porodu vždycky dumal, jestli je důležitější zvednout plačící dítě nebo nestrhnout si břicho... a jistě sama víte víte, že je toho víc. Aspoň si k tomu nemusím říkat, že sjsem nějaká divná, když se mně to nelíbí. Ještě jednou děkuju a přeji Vám, aby to příště přece jenom šlo "per vies naturales" čili normálně. Zvládneme to, co říkáte?
Jorga
|
| Jana, 28 let, zatím bezdětná | •
|
(27.3.2000 15:10:36)
Milá Jorgo (a všechny ostatní, které máte podobnou zkušenost),
já sama jsem podobnou zkušenost nemám, takže vám mohu pouze zprostředkovat to, co jsem slyšela (četla) jinde.
Zjistila jsem, že v zahraničí (a možná i nás?) existují celé studie zabývající se léčbou depresí, které prožívají ženy po císařském řezu. Císařský řez je operace, která samozřejmě ženu fyzicky oslabí, což má jistě vliv i na psychiku. Takže to, co prožíváte, je zcela přirozené. Nemáte se za co stydět, není to Vaše selhání.
Vybrala jsem z jedné takové studie několik příkladů toho, co vede k negativnímu zážitku z porodu císařským řezem:
*Žena se původně připravovala na přirozený porod, při němž bude aktivně spolupracovat, ale potom tuto možnost neměla.
*Nebyla jí poskytnuta dostatečná péče (lékařská) před a po operaci.
*Sekce byla provadena v celkové anestezii nebo za použití léků, které mohou mít nepříznivé vedlejší účinky.
*Má pocit, že se rozhodla pro sekci pod tlakem nemocničního personálu nebo partnera.
*Má pocit, že to, co prožila, je spíš operace než zážitek "darování života".
*Chtěla kojit, ale zjistila, že po sekci je to velmi obtížné.
*Zažila pooperační komplikace nebo složitou a dlouhou rekonvalescenci.
*Zjistila, že ostatní, včetně členů rodiny či lékaře, od ní očekávají rychlé zotavení. To je samozřejmě nemožné. Jistě by nikdo neočekával, že člověk po náročné operaci v břišní dutině (např. žlučníku) je po pár dnech schopen starat se o novorozeně.
*Někdy se dokonce žena ve svém okolí (lékař/příbuzní) setká s otázkou, proč podstoupila sekci a proč se raději víc nesnažila.
(z článku "Cesarean depression" na www.parentsplace.com)
To všechno a mnoho dalších věcí negativně ovlivňuje prožitek porodu císařským řezem.
Takže bych Vám tímto chtěla vyjádřit podporu a ocenit, že se aktivně snažíte se svou situací vyrovnat. Myslím, že fakt, že se rozeběhla tato diskuse, může pomoci jak mnoha maminkám s podobnou zkušeností, tak i ostatním, které teprve zkušenosti sbírají (jako já).
Držím všem moc palce, aby se příští porod povedl přirozeně.
Přeju hodně zdraví,
Jana
|
|
|
|
| Iva 27 let + Péťa 20 dní | •
|
(23.3.2000 21:00:43)
Milá Jorgo,
napadá mě, že Vaše stesky by si měly povinně přečíst všechny budoucí maminky, které se tak hrozně bojí porodu, že kdyby měly možnost volby, raději by podstoupily císařský řez. Ano, i takové "nezodpovědné" či jak je nazvat, budoucí matky existují. Samozřejmě, že normální porod je pro matku i pro dítě "jednodušší" a přirozený. Nevyčítejte si něco, za co nemůžete a co už ani neovlivníte. Těšte se z Vašeho dítka a netrapte se zbytečně. Moc Vám držím palce!
Iva
|
|
|
V její náručí
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)