| Lucajda, Vojta a Petruška | 
 |
(5.3.2003 20:44:12)
Tuto diskuzi jsem založila a tak se sluší napsat něco o naší situaci.
Přestěhovali jsme se před více než pěti lety na malou vesničku v Jižních čechách. Chtěli jsme chovat zvířata, být venku a vůbec mít svůj klid. Když se nám povedlo uvést statek jakž takž do pořádku narodil se Vojta. Do nejbližšího malého města to máme pět kiometrů, do většího necelých třicet. Stále se ještě učíme tu žít a se starousedlíky se bohužel moc nestýkáme. Vztahy s nimi nemáme špatné, ale dosud jsme nezapadli. No popravdě jsme zkrátka trošku jiní :).
Manžel má práci v softwarové firmě, takže nás uživí všechny tři.
Problémy jsou s nakupováním. Zatím nakupuje mažel po cestě z práce, protože autobus sem jezdí zřídka. Bylo by toho víc, ale počkám, jestli se nás tu sejde víc :).
Naše stránky najdete tady
|
| Renata,3děti vlastní,1v PP | 
|
(6.3.2003 8:43:19)
Mám podobné zkušenosti a pohled na svět. My jsme se stěhovali z města před 10ti lety do bývalé hájovny už s dvouma školákama a k tomu nám po roce přibyl náš nejmladší a před 2 rokama jsme přibrali do PP ještě jednoho.Jsme tu spokojeni, ale pro místní jsme stále náplava, moc se se sousedy taky nestýkáme a dojíždění je čím dál tím složitější, bez auta to tu nejde. Uvítala bych na tvých stránkách fotografii vašeho hnízdečka, obdivuju vás jak dokážete udržovat celý statek, máte nějaká zvířata? My máme jen králíky, slepice,kočky,psa a andulku. Mívali jsme kozu, ale když jsem začala chodit do práce, nezvládala jsem k tomu 2x denně dojit a kůzlata by se nedostala ven, protože chodím domů až ve 4 hodiny, tak jsme jí prodali. Samota semkne rodinu, děti tu nemaj kamarády, tak jsou odkázáni jeden na druhého, zvykly si na to a teď se vzájemně potřebují.
Držím vám palečky, ať se Vám hezky bydlí.
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(6.3.2003 9:16:14)
Fotky určitě doplníme.
My uvažujeme časem koupit koníka, ale to až posháníme nějaké pozemky. O koze uvažuju taky, ale zatím popravdě řešíme, co s kůzlatama, protože nejíme maso. Slepice pořídíme jen co nás bude víc, protože kupovat vajíčka je už teď docela nákladné. Zvířata máme zatím jen taková ta mazlíčkovitá: kočky (samozřejmě vykastrované), psy a nějaké zakrslé králíčky,korelu. Většina těch zvířat byla v nouzi a tak jsme se jim snažili nějak pomoct, spolupracujeme s místní ochranou zvířat.
Dětí bychom chtěli také víc, uvažujeme časem i o PP nebo adopci. Celkem by nás mělo být šest, ale uvidíme jak to dopadne.
S tím semknutím to sleduju i mezi námi s manželem. Myslím, že mnohem víc cítí za rodinu i dům zodpovědnost a jsme na sobě mnohem víc závislí. Mám právě trochu strach, aby se děti necítily izolované a uměly se v kolektivu chovat. Až budou chodit do školy, doufáme, že budou chodit do kroužků a nějakého oddílu. Do té doby chceme aby se potkávaly s dětmi našich známých.
Příspěvek jsem nazvala Venkovská idyla úmyslně, protože tak se jmenuje sdružení při ekologické organizace Rosa. Vydávají adresář lidí u nich sdružených, pořádají společná setkání i akce. Jsme tam zatím krátce, takže jsme se ještě nestihli nijak zapojit, ale jsme zvědaví jak to funguje. Přijde mi to ako dobrý nápad.
Lucajda
|
| Renata,3děti vlastní,1v PP |
|
(6.3.2003 11:23:00)
I my jsme měli strach, že budou mít děti pocit izolovanosti, ale teď jsou obavy pryč. Přátelé naších dětí k nám často jezdí, takže jen málokdy nás tu o víkendu bývá jen 6.
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(6.3.2003 12:12:21)
Renato,
my se snažíme statek přestavovat i s tím, že si děti budou na víkendy kamarády vodit. Možná by se jim ten jiný způsob života mohl líbit. Kromě toho tu máme ta zvířátka a snad bude i koník. Asi stahuju kalhoty, když brod je ještě daleko :), ale nerada bych dětem nějak ublížila. Pomalu začínáme plánovat druhé mimi, aby byli od sebe tak dva roky a mohli si spolu hrát.
Ještě mám otázku. Jak dopravujete děti do školy? Autem?
Tady jezdí školní autobus, ale já si moc nedovedu představit, jak to šestilté dítě to zvládne samo přes ulici ve městě a tak...
|
| Renata,3děti vlastní,1v PP |
|
(6.3.2003 13:36:32)
Škola je od nás vzdálena asi 7km a není ve městě, ale ve větší vesnici, od autobusu se přejde silnice a jsou děti ve škole a autobus ráno jede bez problémů. Bohužel do této školy chodí letos už jen Patrik, kterého máme v PP. Ostatní musí po 5km z našeho autobusu přestoupit na jiný, který je odveze do škol v okr. městě. Tam chodí každý z nich do jiné školy : nejmladší letos začal 3.tř v jazykovce, Katka chodí už 6tý rok na osmileté gym. a nejstarší bude letos maturovat na stř. škole elektrotechnické. Takže doprava ráno je docela ucházející, problém nastává odpoledne, kdy k nám jedou jen 2 autobusy.
Ten první je školák, ale jede od školy až ve 14.30h, což je poměrně pozdě, když škola končí třeba už ve 12h. Zatím to řešíme družinou, ale co budeme dělat od 5.třídy, kdy už družinu nemají, to teda nevím.
Druhý a poslední bus je u nás v 16h, což je zase moc brzo na to, když mají děti nějaké kroužky, které vedou zaměstnaní rodiče a tudíž začínají až po 16h.
Řešíme to každodenním domlouváním kdo v kolik jede a manžel podle toho jezdí z práce a sbírá ty co nestihly poslední bus k nám, už jsme si za ty roky zvykli nejhorší je vždycky září, než se to zaběhne kdo kdy co má a jak to naplánovat, aby se doplňovaly.
Držíme se zásady že všechno jde, když se chce a zatím nám to docela vychází.
Přeji všem "samotářům" aby jim to vycházelo aspoň tak, jako nám.
|
|
|
|
|
|
| Marie, 27, 14tt | •
|
(6.3.2003 10:40:54)
Mě teprve stěhování na venkov čeká - koncem května, domeček teprve stavíme. A taky to nebude tak úplně přímo z velkého města. Pocházím sice z Prahy, ale už víc než dva roky bydlíme s manželem v malém městě (manžel navíc z vesnice pochází). Ale přece jen nemám s bydlením na venkově skoro žádné zkušenosti (když nepočítám prázdniny na vsi a 7 měsíců au-pair v Německu). Naše bydlení na vesnici taky nebude tak "přírodní", jako u vás - neplánujeme žádná zvířata kromě těch, co přijdou sama (mouchy, pavouci, myši doufám ne!). Vesnice, kterou jsme si vybrali, je asi 9 km od nejbližšího malého města, v horách, vlastně tam nikoho neznáme. Se sousedy jsme zatím (při stavebním řízení a stavbě) vycházeli dobře, navíc se tam staví domků víc, tak snad nebudeme tak úplně "Ti vetřelci". Počítám i s tím, že doprava nebude ideální, ale nemám problém s řízením auta, tak mě děsí jen sníh. Ale na vesnici se těšíme, protože to budeme mít kousek do lesa a nebude tam ta městská hektika a nepořádek. Na co se mám připravit, co je nejtěžšího? Marie
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(6.3.2003 12:08:17)
Marie,
já pocházím z Kutné Hory a to je město asi o 20 tisících obyvatel. Ten přechod nebyl proto tak těžký. Když k nám ale přijedou přátelé z Prahy za pár dní jim začne vadit ten klid :). Prý že by se tu zbláznili. Myslím ale, že se tě to tolik nedotkne. Vidím, že čekáš miminko a až se narodí, na klid ani nepomyslíš, je to vyplnění veškerého času a nudu člověk nezná. My naopak museli odbourat některé své kuturní aktivity a jiné omezit, protože např do divadla se s Vojtou jít ještě nedá :). A když jsme u kultury, ta by ti mohla chybět, pokud jste byli zvyklí pravidelně se dění účastnit. My máme výhodu, že nedaleké městečko je kulturou nabité a to včetně divadýlka pro děti tak dvakrát do měsíce. Pokud to čověku moc chybí je dobré, když v tom něco podnikne sám. My například začali pořádat různé akce a vydávat internetový časopis.
Ostatně Internet je pro lidi žijící dál od měst myslím pravým požehnáním. My sami na něm našli plno přátel se kterými se teď navštěvujeme.
Pokud vás tam bude komunita přistěhovalců, myslím, že nebudete mít větší problémy s čímkoliv. Když se udrží dobré vztahy, tak to bude jen o tom klidu.
Je prima mít kolem přírodu a to hlavně pro děti.
V zimě tu občas taky zapadneme, ale zatím to netrvalo nikdy víc než pár dní. Dobrá rada: před zimou si udělat zásobu základních potravin alespoň na týden + všechno pro mimi. Nevím, jestli vám bude zapadnutí hrozit, ale pokud jste na horách, asi by se to stát mohlo.
|
|
| Petra | •
|
(7.3.2003 8:12:40)
Ahoj Marie, není ta vesnice náhodou v Orlických horách? Tvůj příběh a popis mě totiž úplně zapadá do vesnice, ze které pocházím a kde teď žijí moji příbuzní :-)) Jinak Ti chci říct - pokud vím (z vlastních zkušeností), tak ani na malé vesnici není problém normálně žít. Zkrátka se chod rodiny musí přizpůsobit tomu, kde žiju. Já jako dítě jsem zažila školní autobusy, zimu, kde bylo sněhu po okna a autobus nejel (paráda, zůstali jsme doma), někdy nás táta přinutil, když už jsme byli větší, abychom nasadili běžky a zkrátka vyrazili po svých. Kroužky se odehrávaly buď přímo ve škole, nebo byl "hasičák" nebo jsme jezdili do městečka nedaleko.
V dnešní době je auto v horách nezbytností, doporučuji kvalitní zimní výbavu. Na druhou stranu se zase člověk trochu zklidní (já jsem to poznala, když jsem byla na mateřské se synem a celé léto v podstatě trávila tam) a pokud se člověk úplně neizoluje, tak si myslím, že je celkem snadné mezi lidi zapadnout.
Měj se fajn a držím palce. A pokud by ta vesnice byla opravdu v Orl. horách, tak se ozvi. Třeba se tam někdy budeme potkávat.
|
| Tereza, bříško | •
|
(15.3.2003 20:07:58)
Ahoj. Nás snad v nejbližší době taky čeká stěhování na vesnici s krásným jménem Neznášov. Tipne si někdo kde se nalézá?
|
| Tereza, bříško | •
|
(22.3.2003 18:15:10)
Ahoj. S menším zpožděním potvrzuji, že Neznášov jsou VČ (cca 15km od Hradce Králové). Snad to stěhování proběhne co nejdřív, abychom si tam užily hezké počasí.
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(22.3.2003 20:15:35)
Fakt jsem to trefila? Do VČ jsem kdysi často jezdila a na malé hájovně trávila celé prázdniny....tam to asi začalo - ta má touha po vesnici. Jsou tam moc hezká místa, tak si to tam mooc užij i s pupíkem. Jen otázka, stěhujete se do starého domečku nebo jste stavěli nový?
|
| Tereza, bříško | •
|
(24.3.2003 19:05:21)
Ahoj Lucajdo. Domeček už stojí, ne zas tak extra dlouho, asi 80 let. S pupkem si to už neužiju, rodit bych měla snad za 3 týdny. Ale moc se těším na léto s mimčem na zahradě. Pár měsíců bude náš domeček fungovat jako chalupa, teprv až se zabydlíme a zaběhneme se v rodičovství, odstěhujeme se natrvalo. Taky se chystáme na zvířectvo, největším snem je kůň, ale to bude ještě nějaký rok trvat. Zatím máme 2 hafany, tak se těším až je vypustím na zahradu.
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(25.3.2003 8:11:00)
Terezko s pupíkem :), léto bude v domečku určitě nádherný. Vojtovy se loni taky nádherně spalo na dvorku ve stínu. Je to strašná výhoda, když mimčo může být celý den venku a nemusíš se o něj bát. Teď už Vojta vykukuje z kočárku a to je taky legrace. Když je venku takhle krásně, to bych ve městě nebyla už ani za nic :).
Máme taky dva hafany a je moc fajn, že můžou běhat po dvoře. Je s tím spojená malá nepříjemnost. I když je beru každý den ještě na hodinu ven, když jdeme s malým, nevyhneme se dost nepříjemnému "znečištění" dvora. Musím to pořád uklízet a nějak nevím jak je naučit chodit na jedno místo. Asi je to neřešitelné takže to s touhle posádkou budeme muset přetrpět. Doufám, že u dalších psisek, jako poučený chovatel, začnu s výukou od štěňátka.
Taky bychom toho koníka moc rádi. Toužím po něm od dětství. Nejdřív ale zkusíme kozenku, protože je menší a spíš jí uživíme. Už ale obhlížím další pozemky, které by se daly koupit, zjišťuju jak je to tu se senem a slámou. Musíme to nejdřív dobře spočítat, abychom za rok dva nezjistili, že na to nemáme a koníka nemuseli zase prodat :(. Taky plánujeme za rok další robě (a pak ještě dvě, když to půjde) a já nějak nevím, jak to skloubit...Ale ono to nějak dopadne.
Co bys chtěla chovat za zvířenu?
|
| If & 3♥ | 
|
(25.3.2003 8:21:59)
už jsme se dlouho nepotkali:o) Tak tě zdravím a vyrážím do víru velkoměsta něco vyřizovat. Snad se zase potkáme a řekneš mi, cos vybrala za tu kozu:o) Já hlasuju pro hnědou:o))))
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(25.3.2003 11:07:17)
Ifčo mě by se taky líbila hnědá víc. Na tý bílý je moc vidět, že to není nic moc krasavice :). Mám úplné cukání si jí pořídit už letos. Jestli to dopadne tak, že začneme s podkrovím až v srpnu, budu přemlouvat manžela, abychom rychle opravili stáj. Pak vyrazím na obhlídku možných pozemků. Stejně by se připouštěla až za rok tak co...Nějakou pastvu máme a seno a slámu bych proletošek holt musela koupit. Možná že se rozhodnu alespoň pro ty slípky. Jak se jmenujou ty kropenatky ať nejsem za ťululum až je budu shánět?
Venku na jedli u sousedů sedí kos a zpívoce, ale jak :). To je pohádka! Vyrazíme s Vojtidlem kouknout na ovečky a kravičky. Teď spí, tak jdu sfouknout úklid a rozvařit polívky :).
Zase sem mrknu.
|
| If & 3♥ |
|
(25.3.2003 13:28:32)
Člověče to nevím, jak se jmenujou:o(
Seno a sláma stojí pár korun, zvlášť když si ho koupíš od zemědělce, co se toho potřebuje zbavit:o) My ty ovečky asi koupíme už letos. Až se definitivně nastěhujem. Teď řešíme dilema se štěnětěm, asi na něj nebude čas:o(
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(25.3.2003 19:40:09)
Tak jsem se sem dostala až teď. Šupec s Vojtou, krmení, koupání, vaření večeře...ufff. A to ještě ohříváme vodu dřevem...
S psiskama je to fakt těžký. Ten čas potřebujou. Ty naše dvě potfory mi pěkně zvlčily, co se malej narodil. Dokonce se začaly natvrdo rvát :(. Budu na ně muset zase došlápnout.
Až se večer vrátí manžel dom zahájím ofenzívu ohledně pipin a kozy. Abychom se mlíka a vajec vůbec dočkali :).
Hele Ifčo, mám pořád takový blbý otázky na to, že mám zemědělku :). Tak ještě jedna a to obzvlášť vypečená: jak dlouho žije taková slepice? :)))
|
| If & 3♥ |
|
(25.3.2003 20:04:29)
Já mám taky spoustu blbejch dotazů, to nic:o)))
Slepice žije asi 4 roky, ale prej když se má dobře. Některý chcípnou i dřív:o))) Ale nemám odhad.
|
| Lidka53 |
|
(25.3.2003 20:43:59)
:-)) můžu mít taky blbej dotaz? :-) Koza musí mít kůzlata? Napadlo mě to, když jste tu řešily, co s nimi...
Já bych na vás - zkušenější, měla spoustu dotazů, ale nejdřív si je musím srovnat v hlavě :-)
před časem jsem psala do jiné rubriky dotaz, který se hodí spíš sem. Je tady: http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/prisp.asp?id=98686
Moc by mně pomohlo, kdybyste mi sem do téhle rubriky napsaly, co si o tom myslíte. Situace se od té doby trochu změnila, pozemky jsou dražší a k dispozici budou až letos na podzim :-( Takže se rozhodujeme zase znovu, synovi jsou necelé čtyři, musíme to rozhodování přizpůsobit i škole.
Za každou odpověď a radu moc díky.
Lída
Ifanko, máte být na co hrdí!! Do něčeho takového se my pustit nemůžeme. I když kluci by asi byli nadšení :-)) My musíme do nového nebo alespoň hodně hotového. Ale momentálně uvažujeme spíš o tom novém a velkém zadlužení :-(
|
| If & 3♥ |
|
(25.3.2003 21:04:49)
Ahojky Lído, tak jsem tvůj dotazík prostudovala a můj názor je tu:
S běháním do schodů a ze schodů nemám zkušenosti, teda nepočítám-li to, že bydlíme ve třetím patře bez výtahu:o)))) Honzovi rodiče mají domek jednopatrový, leč se sklepem. Babička i my máme teď domek jednopatrový, bez sklepu. Chová se normálně:o)))) Děti se podle mého názoru na vesnici nestihnou nudit (oproti městským frackům, co přijdou domů a z nedostatku jiné činnosti zapnou bednu nebo PC). Na vesnici je spousta vzruchu:o))) Kamarády pro naše děti budem hledat velmi těžko, nejsou tam naši vrstevníci. Ale časem se to snad srovná. A nakonec to dojíždění... V naší vesničce není problém. Autobusy jezdí dost často. (Není tam ani škola, ani školka, ani obchody...) Ale to záleží případ od případu:o))) Toť můj názor a tobě přeju pevnou vůli a brzo domeček!
|
| If & 3♥ |
|
(25.3.2003 21:05:51)
Jo a ještě ta koza:o) Pochopitelně NEMUSÍ mít kůzlata, ale to od ni nedostaneš to proč ji chováš, totiž to mlíko:o))))
|
| Lidka53 |
|
(26.3.2003 21:34:57)
Ifanko, ahaaaaa :-)
No vidíš a já uvažuju o vesnici :-))
A stále dojící krávy jsou vyšlechtěný jo? :-))
L.
|
| If & 3♥ |
|
(27.3.2003 7:24:10)
Teda Lído, ty mi dáváš:o)))))))))))) Stále DOJÍCÍ krávy jsou stále RODÍCÍ krávy. Existují na to složité výpočty mezidobí a servis periody, indexů porodnosti..... V kostce jde o to, že kráva musí mít do roka jedno tele (jen připomínám, kráva je březí 9 měsíců a její březost se nápadně ve všech znacích podobá lidské:o)))))
Jo a s těma tvýma úvahama to mám podobný. Taky takhle uvažuju. Je pravda, že jsem byla vesnicí zasažená už jako malá (chalupa), ale stejně je to jiný. To s tou sousedkou co "jde kolem" je přesný. Taky by mě trefilo a vím o čem mluvím. U Honzy na vesnici to tak funguje a takovou sousedku máme. Je to šílený. Výrok "zase načuhuje divizna jedna" je nejvýstižněší. A navíc jak už jsem napsala "u nás na vesnici" nejsou vrstevníci....
O bezpečnosti vlastního dvora nepochybuju. Děti a zvířata se snadno sžívají a tudíž si neubližují a to, že si rozbijou koleno, nebo se praští do hlavy o uprostřed dvora stojící valník? S tím se hold počítá.
A závěr? Co mě žene na vesnici? Absolutně nic:o) Jen to, že vím, že Honzu by město zahubilo a to doslova (unudil by se k smrti!) a já doufám, že si zvyknu a neunudím se já (kavárny, kino, divadlo, hospůdky a pizzerie si můžu nechat jen zdát). Rýpání v zemi nemám ráda (abych to specifikovala, nesnáším hlínu za nehtama, to tam radší mám hnůj:o)))) a v podstatě nemám žádné "vesnické hobby". Tak jsem si ho vytvořila. Letos začnu pěstovat bylinky, čerstvé, krásné, voňavé, zelené.... No prostě ráda vařím, tak si vypěstuju bylinky a budu chovat ovečky protože jsem se do nich zamilovala:o)
|
| Lidka53 |
|
(27.3.2003 21:11:22)
Ifanko,
ahaaaa! :-)) No, alespoň vidíš, že nelžu, když říkám, že jsem vesnicí nedotčená :-) Já myslela, že jsou plemena "na maso" a "spíše na mléko" :-)) No, dělej, žes nic nečetla, aby tě nekleplo :-) Že by krávy musely mít telata jak na běžícím pásu, aby se národ napil mlíka, to jsem teda netušila.
Jediný, co tak vím nebo tuším je, že velkochovy slepic jsou děsné a že se kuřatům a selatům prý dávají antibiotika pro jistotu, aby tu péči vydržela.
No, zatím se bez bílého masa neumím obejít, možná jednou...
Co se hlíny za nehty týká, prý pomůže před hrabáním se v zemi zarýt nehty do mýdla :-)) Ale nemám to vyzkoušené.
L.
|
|
|
|
|
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(26.3.2003 9:51:39)
Lído, já taky neporadím s těmi schody. Zatím je nemáme, ale budou do podkroví, kde se plánuje dětský pokoj, takže si to běhání časem taky užiju.
Teď k dětem. Samozřejmě jsme to taky řešili a ptali se zkušenějších, kteří už děti na vsi mají a jsou z města. Je to tak, že dítě se v raném věku rychle adaptuje i na horší podmínky než je ves. To dojíždění do školy vezmou, že to tak prostě je. Moje tchýně je ze samoty a chodila dva kilometry na autobus + dalších deset jezdila a to od první třídy. Říkala, že jí to vůbec nepřišlo. U nás budou děti jezdit pět kilásků do města autobusem. Když je hezky dá se jít polema, trvá to asi 40 min a je to cesta úplně mimo silnice. Většinou jich chodí banda, takže to není tak strašný. Děti na vsi, zvlášť pokud dojíždějí, jsou většinou samostatnější.
S nudou to bude asi jako ve městě, záleží na rodičích jestli dítě odmalička k něčemu povedou. Já sama jezdila v dětství o prázdninách na samotu a ve městě se pak strašně nudila (takže jsem jen četla a četla :)). Novovenkovanské děti mají jednu velkou výhodu a to setkání s oběma světy. Jsou v přírodě, ale zároveň je rodiče vedou ke kultuře, kroužkům, čtení. My jsme si tohle vyřešili (zatím je Vojta malý, takže se ho to moc netýká), nějaký čas jsme měli pocit, že jsme tu trochu osamělí, tak jsme pro přátele začali pořádat různé akce. Letos je to např. Beltne, pak Literárně výtvarná dílna a ještě plánujeme něco jako loučení s létem. Myslím, že pro děti to bude prima, známí spí buď v domě nebo venku ve stanech, na seníku a tak. Myslím, že si to na vesnici člověk může trošku spestřit. Ještě plánujeme koupit kus pozemku u vody a postavit tam na léto tee pee. Když chodí děti už do školy, můžou si přivézt třeba na víkend kamarády, pro které to bude dobrodružné se zvířaty a celé dny venku. Je dobré s tím počítat při zařizování domu. My plánujeme víc dětí, takže budou mít pro sebe větší část obrovského podkroví.
Kultury máme kolik je třeba, jezdíme po festivalech (divadelních i hudebních) a to jde i s dětmi, když si člověk najde něco blízko. Zkrátka na vsi to jde zvládnout, zvlášť když je Internet ;). My přes něj poznali plno lidí, někteří k nám i jezdí.
Uff, trochu jsem se rozepsala :)
Ještě odkaz na stránky pokud by tě zajímaly. Jen tam ještě nejsou fotky baráčku, ale co nejdřív je doplníme :).
http://rodina.cz/zviretnik
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(26.3.2003 9:55:01)
Ještě jsem zapomněla na ten sklep. My dům podsklepený nemáme, protože jsme na skále, sklep máme kousek dál na dvoře. Myslím, že je to stejný, resp. nepozoruju žádné nevýhody. Jen je třeba pořádně zaizolovat podlahy a zdi, aby nevzlínala vlhkost. My to máme a dům není vlhký. Jestli vám to dělá firma, tak bych se nebála.
|
|
| Lidka53 |
|
(26.3.2003 21:35:46)
Ahoj holky,
díky moc za odpovědi.
Byli jsme se tam v klidu podívat podruhé, zjistili, že škola je tam až do deváté třídy a pár minut cesty pěšky od pozemku. Pro mě to znamená uff :-))
Se mnou je potíž, že jsem vesnicí netknutá. Neměla jsem ke komu jezdit, babička byla ve městě, na prázdniny jsme jezdili na tábory a pod stan. Na vesnici jsem jednou přespala a jednou tam byla na pár hodin za kamarádkou načerpat informace :-))
No dostala jsem asi takové, že ona brzy vstane, obstará své i cizí (u ní ustájené) koně, hodinu jede do Prahy do práce, odpoledne přijede, obstará koně a padne do postele... A víkendu si zve známé z města. Děti bude mít, až vše splatí. Já to viděla tak, že dům i dvůr pro malé dítě není vůbec bezpečný :-)))
Vůbec nevím, jak to na vesnici chodí. Vyrostla jsem v paneláku a dodes v něm bydlím. To málo soukromí, co panelák poskytuje si žárlivě střežím. Kdyby zazvonila sousedka, že "šla kolem" a chtěla pozvat na kafe, asi by mě kleplo. Můžu já s něčím takovým obstát na vesnici?? Hádám, že ne. :-)
Uvažujeme o stěhování proto, že mnohokrát za den musím říkat "nebouchej, nekřič, neskákej, na klavír se teď hrát nedá, je brzy, je pozdě"... A moc mě to mrzí :-( I tak sousedi občas komentují... Ti nad námi! :-(
Trávníky ve městě - kapitola sama pro sebe, moc na ně nechodíme, že bychom si sedli..., já ani náhodou.
Když jsme byli v penzionu ve Vrchlabí a měli štěstí, že zahrada byla jen pro nás, nechtěl syn vůbec chodit dovnitř. Chtěl venku i jíst.
Já bych ráda zahradu, miluju rýpání v zemi. Muž více prostoru a více soukromí. Teď máme 3+1, 60metrů čt., dětský pokoj má 10m, pracovna 7, na ložnici nezbylo. Chtěli bychom ještě jedno dítě.
Důvody bychom tedy pojmenované měli :-) Teď ty pochybnosti - nebudu se tam bát? Sžiju se? Až děti dorostou, nehodí mi vesnici a dojíždění do vyšší školy, do tanečních, za zábavou a nutnost nechat se rodiči v noci dovézt domů, na hlavu? Kdybych musela nastoupit do práce v Praze, budu dojíždět tam a zpět 2-3hodiny (celkem). Kolik hodin denně se pak celá rodina vlastně uvidí? Tady bych pečlivě vybírala školku i školu, tam budu muset vzít, co bude. Je pravdivá má naivní naděje, že děti na vesnici se navzájem nešikanují a nefetují, protože jejich rodiče se navzájem znají a vyříkali by si to? Stojí mi nutné snížení životní úrovně při splácení hypotéky za to?
Vím, že na tohle si musím odpovědět sama, ale třeba jste se někdo rozhodoval podobně.
Co vás na vesnici drží? :-))
Lída
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(27.3.2003 8:03:12)
Popravdě já šla na vesnici s hoodně naivníma představama, ale protože mi bylo 21 tak se nic moc nedělo. Jak jsem psala trávila jsem prázdniny na samotě, u koní, vprostřed lesa. Už jsem si to nedovedla představit jinak. Jen mi nedošlo, že se mě ty běžné starosti vyhnuly, protože jsem byla dítě. Jinak jem z domku, manžel z paneláku.
Myslím, že děti ti to nevyčtou, ostatně co si my pamatujeme z tohohle věku? Pro ně bude vesnice realita a jinak to už nebudou znát. Až budou velký, tak se samy rozhodnou, kde chtějí žít. Dojíždění pro ně bude běžné.
A k sousedům. My bydlíme ve vsi, kde rozhodně nikdo jen tak nezazvoní na kafe. Je to proto, že vždycky budeme tak trochu z města. Když je potřeba pomoct, tak se můžou ale přetrhnout. Manžel jim zase všem pomáhá s počítačema. U nás doma byla jen jedna sousedka chalupářka, kterou jsem pozvala se kouknout, když to bylo všechno čerstvě nastěhovaný a uklizený :). Někdy mě to až mrzí, když vím, že tu jen tak nikdo nezazvoní. Zase k nám na víkendy a svátky jezdí plno jinejch lidí, takže to není tak hrozný. Určitě na vás budou všichni zvědaví, ale myslím, že nechají na vás jak to bude dál.
Na vsi mě drží to, že můžu vyběhnout z domu a jsem na louce, můžu chovat všechna zvířata na která si vzpomenu (to je má láska), rostou tu bylinky, které já léta sbírám a dělám z nich různé lektvary (jak říká manžel), no a navíc kvůli dětem: je tu kde sáňkovat, bruslit, koupat se, běhat, jezdit na kole a vůbec se vydovádět.
Ifčo, to s tou hlínou je přesný. Bylinky jo, ale to bylo doteď tak nějak vše. Taky nemůžu zahrádku vyrvat pleveli a tak bujuju. Letos jsem ale rozhodnutá jít do toho po hlavě, protože zeleninu fakt potřebujeme. Rozhodla jsem se, že mě to prostě bude bavit :). Abych měla i nějakou zemědělskou radost, budou ta zvířátka. U nás to bylo naopak, já chtěla na ves a manžel nijak zvlášť. Teď si ale myslím, že mu to hodně vyhovuje, zpět už by nešel ani za nic.
Jo bylinkový tip: http://www.semena-veleliby.cz/ Z bylinek tam mají snad úplně vše a chodí to od nich spolehlivě a brzy! Zeleninu koupím už rovnou k výsadbě...alespoň letos.
|
| If & 3♥ |
|
(27.3.2003 8:12:10)
Luci dík za typ. Už mi pár bylinek klíčí na verandě v truhlících (zrovna včera jsem na to přišla, že vyklíčili), ale pár mi jich ještě chybí ke spokojenosti, tak se mrknu na veleliby:o))))
|
|
|
| Johana | •
|
(27.3.2003 12:52:38)
Ahoj Lído,
myslím si, že všechny otázky, které si kladeš, jsou opravdu velmi důležité. Bohužel (nebo bohudík?) si však na ně budeš muset odpovědět sama. Neviděla bych to tak růžově, jak to psala Lucka. Například s těmi dětmi - já sama jsem z vesnice a strašně mě vždycky mrzelo, že když se spolužáci z gymplu domlouvali, že pujdou do kina, na disku, nebo kamkoliv jinam, já nemohla nikam, protože jak bych se pak dostala domů, že jo. Takže opravdu jsem tuto skutečnost rodičům několikrát vyčetla :(((
Samozřejmě záleží na povaze každého, na prioritách života, není to jednoduché rozhodnutí. A již tady v několika příspěvcích se objevilo, že se někdo odstěhoval na vesnici a teď maže zpátky do města.
Přeju dobré rozhodnutí!!!
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(27.3.2003 13:48:12)
Johanko, hádat se v žádném případě nechci, ale pokud Lída píše, že se u nich ani nedá sednout na trávu a syn je rád venku je to opravdu otázkou priorit. Já byla z města a na diskotéce jsem v životě nebyla. A nikdy jsem neviděla tolik filmů a divadla jako teď, co jsme na vsi. Děti jsme ochotní těch pět kilometrů z jejich zábavy jistě přivézt, protože bez auta se tu stejně neobejdeme. Jak říkám je to o prioritách, po pěti a půl roce jsme tu nesmírně šťastní a myslím, že děti budou taky. Jsme připraveni pro to udělat co bude v našich silách.
Rozhodnout si to bude muset samozřejmě Lída sama.
Lídě bych doporučila prohrabat se diskuzí na začátek, kde jsme na téma děti a izolace s jednou maminkou tří nebo čtyř dětí mluvily. Neviděla to po letech na vesnici jako až zas takový problém. Zkrátka nastalé situace řeší operativně.
Hodně sluníčka :)
|
| Lidka53 |
|
(27.3.2003 21:23:59)
Ahoj holky,
moc děkuju.
Dneska byly ty mé uvahy trochu podpořené na zdejších pískovištích - jedno použila toulavá kočka, ve druhém našel syn střep.
Právě proto, že máme tolik otázek, že nechceme daleko od rodičů a proto, že ke splacení hypotéky potřebujeme Prahu, hledáme v jejím blízkém okolí. Zase je to vykoupené tím, že nebudeme v panenské přírodě, ale kus od dálnice. No, konec konců, Ifanko, vy od dálnice taky nejste moc daleko, že? :-)
Pročtu si vaši diskusi od začátku a budeme to muset s mužem znovu probrat. Nemáme ještě kalkulaci na dům, ale protože i její vypracování něco stojí, potřebovali jsme si ujasnit, jestli o ni vůbec žádat :-)
Vy jste holky takové skromné, ovečku, kozu... Já by děsně chtěla kachlový krb :-) nebo pec :-) Nemáte? No nic, jdu číst ty příspěvky a přemýšlet :-)
Ifanko, ještě jeden blbej dotaz můžu? :-) Když jsem tak koukala na Sirou, co to obnáší mít kolem sebe všude (skoro :-)) pole? Jasně, že záleží na tom, co na nich bude, ale tak obecně. :-) Já znám pole jen z auta nebo polních pichů :-)
Teda, kde já beru tu drzost, lézt vám do téhle diskuse... :-(
|
| If & 3♥ |
|
(27.3.2003 22:09:11)
Ahojky Lído,
tak pro upřesnění opravdu jsou krávy masný, dojných a kombinovaných typů:o) Ty dojný jsou vyšlechtěný na vyšší tvorbu mléka v laktaci a ty masný jsou šlechtěný na vyšší podíl svaloviny. Ale telata mají všechny.
A co obnáší pole "za chalupou"? To záleží na tom, jesli je tvoje. Pakliže ne, tak to neobnáší nic, jestli že jo, tak to obnáší dřinu, dřinu a zase dřinu. Orat, sít nebo sázet, hnojit, zavalžovat, sekat, sklízet, a zase orat:o)))) Každý rok se mění rostlina co tam pěstuješ, aby si hlína odpočinula:o)))) Je to dřina od nevidím do nevidím. Když se orá, tak od svítání do noci, když s seká, tak od svítání do soumraku..... Ale je to prima! Život zemědělce nevyměním za nic na světě! I když nakonec to asi nebudu dělat na pracovní smlouvu ale jako hobby. Vesnicím zdar!
|
| Lidka53 |
|
(27.3.2003 22:33:04)
Ifčo, mně šlo taky o to, jak jste vy zemědělci hluční :-) To víš, až se budu celé dny válet na zahradě, aby mě nic nerušilo :-))
Zapomeň na to :-)))
|
| Henri Ani/Toni/Šíša/Miki | 
|
(27.3.2003 22:47:33)
Hola, hola, jsem sama doma, dítě slastně usnulo a jdu konečně psát svoje dojmy a zklamání ze života na vesnici :-)!!!
Apropos Lidko! Kachlová kamna máme, krb ale ne, ale zato chlebovou pec, ne které se dá spát (velikost manž. letiště), heč :-).
|
| Lidka53 |
|
(27.3.2003 22:49:53)
:-)) už se těšíííím! :-)
A neprovokuj jo? Radši napiš, jaké má ta pec nevýhody! :-)))
|
| Henri Ani/Toni/Šíša/Miki |
|
(27.3.2003 22:53:02)
Žádné :-) Až k nám přijedete zkusit vesnický život, tak tam můžete spát, vejdete se všichni čtyři, ale budete se muset mít hodně rádi, což se ale stejně máte :-).
|
| Lidka53 |
|
(27.3.2003 23:10:17)
:-))) být tebou, nezkouším nám podat ani ten pověstný prstíček... :-)
|
|
|
|
|
| If & 3♥ |
|
(28.3.2003 8:57:37)
ahááááááá tak to mi nedošlo:o))))
Největší randál dělá starý kombajn a taky lis na slámu. Ale traktor ujde. Navíc zemědělci vjedou na jedno pole maximálně 6x do roka. A na jedno pole podle velikosti je nejdéle 4 dny za dobrého počasí.... Takže se to dá vydržet!:o)))))))))))))
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(28.3.2003 10:00:11)
Taky si myslím, že se zemědělci to není tak hrozný. Je fakt, že při žních tu sekaj zásadně celou noc, ale těch pár dní se to dá vydržet :).
No teda s traktorama mi lezou občas na nervy. Zrovna včera jsme byli s Vojtou venku a pořád jsme museli uhýbat traktoru, který jezdil sem tam a sel. Jednak mi přišlo, že je traktorista zmatený a jednak neustále uvazovat dva psy, uhýbat kočárem a to jsme šli po cestě!...ale to je holt taky vesnice :). V zimě je tu klid, jen dvakrát denně valník s hnojem :).
|
| If & 3♥ |
|
(28.3.2003 10:10:26)
Luci, napsalas to hezky:o) Zmatení traktoristi jsou asi všude:o) A největší sranda bude, až se po Sirý a po okolí bude pohybovat zmatený traktorista s autosedačkou přidělanou na blatníku našeho traktoru-kabrioletu(bez oken,jen se stříškou, letní úprava) a v autosedačce šťastný kojenec:o))))) To se potrhám smíchy.
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(28.3.2003 19:53:26)
Ostatně já mám co mluvit :) Papíry na traktor mám taky, ale moc jsem toho nenaorala :))) naštěstí.
Tak dneska jsem si mákla na zahradě. Shrábla jsem náš 40 m2 dlouhý dvůr a teď jsem unavená ze slunka. Vojtěch na mě koukal z kočáru a strašně se mi pořád smál :) lump jeden. Příští rok dostane taky hrabičky a bude pomáhat :). Já mu dám smát se staré udřené matce ;)).
Zítra se chystáme zprovoznit záhony. Na to se fakt těším :(.
Ale už mi vyrostl v truhlíku tymián a bazalka. Hurááá!
Potřebovala bych radu zkušeného kynologa. Je tomu asi rok, co se nám čubiny poprvé popraly. Bylo to v době hárání, takže jsem to považovala za normální, ale začalo se to stávat poměrně často i mimo hárání. Většinou je to v nějaké pro ně psychicky zátěžové situaci a vyvolává to malá. Upřesním: velká je labradorka, malá voříšek s asi poměrně velkým podílem teriéří krve :(. Nevím vůbec jak to řešit. S ostatními psy se nepere a na lidi taky ani nezavrčí. Zatím to řeším v rizikových situacích náhubkem, ale je mi to dost líto. Doma ji raději přivazuju :(. Je tu někdo, kdo by mi poradil jestli se s tím dá něco dělat? Velké je pět, malé tři - ta malá je dominantní.
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(29.3.2003 7:14:56)
chacha, teď koukám na tech 40 m2 :) je to 400 m2 :) a ještě mě čeká obdobně velká zahrada - sad :(
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Henri Ani/Toni/Šíša/Miki |
|
(27.3.2003 23:16:59)
My jsme taky oba dva panelové městské dětičky kytičky, vesnicí moc nedotknuté jen s tím malým rozdílem, že oba jsme měli k dispozici, já babičku, Petr tetu, na maloměstečku (asi 3000 lidí, několik sámošek, kostel, pár hospod, sem tam diskotéka, zábava ...), kde jsme se ale o prázdninách budili na kdákání slepic, voda se tahala ze studny a za domem byla velká zahrada a třešně (jé to byla doba ... :-).
Oba jsme dlouho bydleli ve velkoměstech (já Bratislava, Praha, Petr Brno, Praha) a bydlení na venkově je pro nás jako návrat na prázdniny. I když ta naše vesnice je trochu extrém proti našim zkušenostem, není tady totiž zhola nic z civilizace. Ani kanalizace, vodovod, plyn, veřejné osvětlení prý funguje tak pět let, já už ho pamatuju, ale elektrika tady je a počítač taky nejede na páru nebo na šlapací pohon, hospodu zavřeli před léty, kdysi tady fungovala jednota, ale to ještě když to podporoval stát a je tady kaplička, docela pěkná. Takže tady chcípnul pes.
Nejhorší na rozhodování je, když má člověk na výběr. To pak spekuluje a zamotává se v tom. Když je naopak hozen do vody, tak se musí přizpůsobit, třeba ze začátku myslí, že jen dočasně, ale pak si najednou zvykne a už se mu to nechce měnit. Nevím co je horší, pro koho jak, já mám radši terapii šokem, bolí kratší dobu :-). Takže mi vás je Lidko fakt líto, možná by bylo lepší do toho rovnou skočit, neváhat, moc nepřemýšlet, barák se dá vždy prodat, v případě nepřízně okolností, dokonce na tom nemusítě ani prodělat a v každém případě budete bohatší o zkušenost. Rozhodně toto moje mudrování neber jako radu, to je jen můj pohled na svět trochu zhrublý po loňských katastrofách, kdy už každou náhlou změnu beru jako jen další na běžícím pásu. Někdy mám pocit, že už mě nic nepřekvapí :-)
Teď to radši pošlu a jdu sepisovat výhody a nevýhody, aby si z toho taky něco měla, ne jen blbou teorii :-)
|
|
| Henri Ani/Toni/Šíša/Miki |
|
(28.3.2003 0:02:56)
Bezpečí pro děti
- priorita číslo jedna: nemůžu nic zobecňovat, u nás je momentálně dvůr nejnebezpečnější místo kolem baráku, po povodních je to pořád rozčvachtané bahno, sucho bylo jen když mrzlo, teď děláme střechu = cihly, beton, tašky, nářadí - dítě tam nesmí... Vždy jsem toužila mít baráček s dvorkem jako u babičky, kde nás viděla z kuchyně a kde nebylo si čím ublížit, ale při troše snahy se to dá vyřešit i u nás, stačí počkat až perestrojka skončí a uklidit, pak bude bezpečno :-) Z kuchyně vidím celý dvůr, máme prosklené dveře, ale ty jsou pro jistotu zatarasené kočárkem, aby Anička nemohla sama ven. U sousedů (neměli tam velkou vodu) mají udělaný krásný anglický trávník, pod stříškou venkovní krb s teráskou, kůlna a dílna a tyto prostory jsou uzamčené, pískoviště pod síťkou proti kočkám, těch je u nás hodně, velký prostor pro běhání pro chlapečka o měsíc staršího než Anička, nemá si kde ulížit ani venku. I u nás to tak jednou bude vypadat, určitě bude :-)).
Režim na vesnici
- zásada číslo jedna - nechovat koně :-)
- zásada číslo dva - ani zvířata, které vás můžou nemile překvapit, i taková koza, než si na ní člověk zvykne, dá člověku zabrat. Ideální jsou slepičky, pokud nemáte krvilačné psy :-). Nesou zdravé domácí vajíčka, dvakrát denně jim nasypeš do misky šrot a pšenici, jednou denně vodu (pokud mrzne, tak vyměnit když zmrzne - to bych viděla já jako nevýhodu, ale ne pro to vyměňování, spíš protože nesnáším zimu :-). Celé to zabere tak dvakrát pět minut času i s posbíráním vajíček :-). Kurník ať vybuduje hospodář, o slepičky se postará hospodyńka :-), co se týče věku slepic, u nás se dožívají poměrně jenom mladého věku, dokod je Sam neslupne, takže je ani nemá smysl vařuit nebo něco, stejně na nich žádné maso není (měli jsme vlašky - takové hubené, barevné).
Soukromí
- taky nemůžu zobecňovat, ale z vlastní zkušenosti - nevím kde se dá najít soukromí v paneláku :-). Když jsem bydlela na Zahraďáku v garsonce, slyšela jsem ze čtyř stran všechno ze soukromí sousedů, které jsem za celou dobu, co jsem tam bydlela, ani jednou nepotkala ani ve výtahu. Tady sice slyším od sousedů psy, kohouta kdysi zase oni od nás, ale nijak se vzájemně nerušíme. Známe se s holkama, ale nikdy bych si nedovolila jít k někomu jen tak bez ohlášení nebo pozvání. Soukromí si hlídá každý, to musí být zvláštní člověk, který jen tak jde kolem a nechá se pozvat na kafe. Na koleji v Bratislavě jsme měli takovou holku, ta u nás pořád vysedávala a my nevěděli jak se jí zbavit. Sousedka (stejně stará holka jako já) je dlouhodobě na PN a za celou zimu jsme se neviděly, až mi jednou ona napsala smsku, jestli nemám čas, ať zajdu, že už jí doma hrabe a dlouho jsme se neviděly (bydlíme od sebe vzdušnou čarou třicet metrů! :-). Stejně tak mamča toho chlapečka nahoře zmiňovaného, když jsem chtěla, aby si děti spolu hráli, tak jsem jí pozvala k nám a ne že bych oblíkla Aničku a šla se nechat pozvat. Případně jí vytáhnu ven, když jí potkám třeba z nákupu a domluvíme se, že se v takovou a makovou hodinu sejdem venku. Já jsem měla spíš pocit, že lidi na vesnici jen tak někoho k sobě nepustí a taky je nikdo tak moc nezajímá. Takže pokud vám jde o soukromý a prostor, je baráček t nejideálnější řešení, ale to je zase jen můj pocit, možná že si to soukromý dokážu uhájit a ani nevím jak, kdoví :-)
A teď bude následovat, co bych já vyměnila, ty nevýhody, které chceš slyšet a tak.
|
|
| Henri Ani/Toni/Šíša/Miki |
|
(28.3.2003 1:02:17)
Moje nevýhody:
Obchody, nakupování a cestování
U nás v dosahu pěšibusem nic není. Možná Bavorov (2-3 km), ale ten taky jen po silnici a to teda s kočárkem nee, no a potom přes pole, ale to leda v holinkách.
Máloco tak nenávidím, jako nakupování v hypermarketech a prodírání se davem lidí a regálů. Přesto tohleto nevidím úplně jako nevýhodu, stejně jsem žila a nakupovala v Praze. Trochu mi vadí, že není v dosahu pěšky třeba poliklinika. Třeba, Anička je nemocná, doktorka je tam dnes jen odpoledne, Petr potřeboval jet do Prahy a auto máme jen jedno. Museli jsme různě překombinovávat plány, kdyby jsme bydleli třeba na okraji Vodňan, tak naložím Aničku do kočárku, v rámci procházky se odšmajdáme k doktorce a Petr na nás nemusí být závislý, nebo my na něm.
A taky čerstvé rohlíky bez auta nekoupím a já už tak nerada to auto vytahuju, když nemusím :-).
Topení od sousedů
To je jen jeden příklad z věcí, ve kterých musíme být soběstačný. Ale aspoň si to regulujeme samy, sice Petr musí sekat dříví, ale zase ho to neobtěžuje, naopak, docela rád se po ránu takhle protáhne, stejně je to ranní ptáče, což já nemůžu pochopit :-)Problém nastává, když sousedi topí uhlím, navíc škrtí kotel, což způsobuje nedokonalé spalování, ty spaliny jsou těžké a padají nám do zahrady, kde se kroutí a spárama v oknech se tlačí do baráku. Naštěstí s nima vycházíme dobře, jsou to mladý lidi, občas jsme si s nima udělali nejaký ohýnek (nebo ohínek? :-), takže nebyl problém se domluvit, už se nedusíme, ale musí se kvůli tomu vstávat z křesla a jít někoho upozorňovat, že obtěžuje, ale zase když se neozveš, tak on to vědět nebude. Taky by se nám líbilo víc, kdyby se takovéto věci řešili nějak samé.
Kanalizace - taky taková radůstka, kterou musíme řešit samy. Někde nám praskla nějaká roura, na zahradě je o louži víc, voda nám moc neodtéká, ještě štěstí, že takto v čase přestavby, tak se to musí opravit. Ale je to věc, kterou si člověk v paneláku ani neuvědomí a tady na to musí myslet, protože žádné družstvo to za něj nevyřeší. Není to žádná katastrofa, tak se to prostě udělá.
Tekoucí a teplá voda. Zase soběstačný - výhoda je, že nemusíš platit za městskou, nevýhoda, musí si to člověk pořídit sám (čerpadlo ze studny, čistička vody - chlapská záležitost, já jen vím, že to v baráku máme - hyzdí to záchod, pro jistotu jsem to překryla závěsem, aby se lidi nelekli :-)
Zblížení se s rodákama
Jak už jsem psala, opravdu u nás neznám nikoho, kdo by se nám tlačil do baráku a byl na nás zvědavý. Přesto, vždy když se někdo nový nastěhuje do vsi, tak ho lidi registrují a bohužel je to jen fobie lidí z Prahy, že se cíti jako pod lupou. Nechci aby to znělo jako rýpaní si do živého, ale zas tak zajímavý ti pražáci nejsou :-). Vím to z vlastní zkušenosti, taky jsem se sem nastěhovala po pár letech bydlení v Praze a tam jsem se zžila velmi rychle, proto jsem měla pocit, že mě tady budou mít za pražandu, co neumí nic, než vysedávat po kavárnách. Tak zlé to oporavdu nebylo :-). Ono i s těma rodákama se člověk neseznamuje hned, jen co se nastěhuje, u nás to v podstatě rozběhly povodně, to si lidi pomáhali jak mohli, a to jsem tady bydlela už dva roky.
Otázka je i to, co jsou opravdový rodáci. U nás v podstatě bydlí jen jedna paní, která se sem taky dokonce přivdala, ale bylo to před padesáti lety. Všichni ostatní jsou nějaký přestěhovalci ze všech možných stran (od Děčína, od Plzně a tak) a nikdo z nich se tady necítí jako rodák, byť tady žijí už třicet let.
Pragocentrizmus - toto je jen poznámka, ne výhoda či nevýhoda.
Jestli vychází pocit, že Praha je pupek světa z Prahy nebo naopak, lidi z jiných měst nesnáší pražáky protože trpí nějakým nesmyslným komplexem není podstatné. Každý si to přebere po svém. Fakt ale je, a to si člověk musí zkusit na vlastní kůži, že není rozdíl mezi kvalitou škol, přeškolních zařízení nebo zdravotní péče. Jednou mi kdosi psal, že to musím mít těžké, že si s Aničkou nemůžu vybírat lékaře, protože bydlíme na vesnici a chodím asi do nejbližšiho města, kde je určitě jenom jeden. Ne, jsou dva dětský, zrovna včera jsme přešli od pana doktora, se kterým jsem přestávala být spokojená, k jiné paní doktorce, na kterou jsem dostala spoustu skvělých referencí a hned jsem si pomyslela, že nebydlet na malém městě, nevím odkud bych se ty informace dověděla z první ruky. Bydlet v Praze nebo v Brně nebo v Ostravě nebo tak podobně, tak hledám na internetu nebo bůhvíkde, protože tam se lidi neznají tak jako na vsi nebo maloměstě. A díky přísunu informací mám určitě větší možnost výběru. Jestli pojedu 6 km do Vodňan nebo 15 do Prachatic nebo 9 do Protivína nebo 20 do Strakonic či Písku, je to jedno, rozdíl je pár minut (což je třeba v Praze určitě minut víc :-). Tak jako tak jedeme autem, v tomto na výběr nemám :-).
Prakticky totéž platí o školách. Když si někdo vybere školu na opačném konci Prahy než kde bydlí, stejně se bude muset transportovat i půlhodiny, to já i do Budějovic (asi 32 km) stíhám rychleji :-).
|
| Henri Ani/Toni/Šíša/Miki |
|
(28.3.2003 1:15:57)
... jsem to tady zahltila, co bych ti tak ještě řekla, abych tě odradila? Klidně se ptej :-))).
Ale vážně, je to možná dramatická změny, ne možná, určitě, ale nic tak hrozného, co byste nepřežili :-). Ale je lepší být dopředu varován a počítat se vším, než se pak chytat za hlavu a tlouct s ní o zeď :-).
Tak příjemné dilemno ... :-)
|
| If & 3♥ |
|
(28.3.2003 9:17:26)
Teda Henri to byly megaromány:o))))
Já bych pár těch tvých nevýhod šoupla do výhod ale to je jen můj názor:o)
S tím soukromím to je fakt. U nás v Sirý je jak už jsem několikrát řekal důchodcov, ale nevšimla jsem si, že by spolu babičky někdy na návsi skřáply a ani se nenavštěvují doma. Jen si načuhujou přes plot o rozšiřujou neověřený drby. Není tam nikdo mladý, takže to bude s kamarádšoftama těžký, ale mě to nevadí.
Honzův brácha se odstěhoval z vesnice na vesnici a jeho žena z Prahy. A hned první den co se nastěhovali se pozvali k sousedům vlevo i vpravo.... To nesnáším. Teď si přes plot předávají upečené bábovky a zvou se téměř obden na večeři a mě se tenhle způsob života nějak nelíbí. (protože se stali kamarády z donucení, nevybrali si je)...
|
| Jana a 2 holky | •
|
(30.3.2003 5:02:10)
Ivčo,
ahoj, vy v té Siré už bydlíte? Je to Sirá u Mýta? Tam mám jednu babičku a po druhé babičce jsem tam koupila domek na návsi.
|
| If & 3♥ |
|
(30.3.2003 9:18:58)
To je fakt neuvěřitelný, jak je svět malej!!!! Ne ještě tam natrvalo nebydlíme, ale za dva měsíce se tam budem stěhovat. Zatím tam jen "dojíždíme" dávat všechno do pucu:o) Ten náš domeček je taky na návsi, přímo naproti obecnímu úřadu. Bydlí v něm paní Kratochvílová:o) Koukni na fotečky tady a třeba ho poznáš:o)
A ty už tam bydlíš? Jak máš staré děti? Budeš se mnou kamarádit? To by bylo prima. Můžeš mi napsat i na mejlík v záhlaví. Ráda tě poznám!
|
|
|
|
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(28.3.2003 9:54:00)
Takže jsem si to tu přečetla a Henri to napsala fakt přesně, od zvířat až po školy. Zkušenosti máme vpodstatě stejné. Jak jsem už psala, já do toho šla bez praktických zkušeností v 21 letech a pořád s vědomím, že když bude nejhůř, tak se to prodá.
Další shodnost je stavění a bezpečnost dvorku. Musíme toho tu ještě mnoho uklidit a změnit než to bude akorát. Letos budeme dělat pro Vojtu pískoviště a se síťkou počítáme taky. První kdo by tam začal chodit by byly naše kočeny :).
Nákupy u nás řeší většinou manžel po cestě z práce, protože máme jedno auto a to ještě služební a jelikož tak 2x 3x do týdne jezdí po celé republice.
Kanalizaci nemáme rovněž a to stím odpadem jsme si zažili hned první zimu. Praskla nám trubka do jímky a ani se neptejte co jsme s tím zkusili. To ale u nového domku snad nehrozí.
I s doktorem je to podobné. V Bechyni jsou dětské doktorky dvě a my budeme přecházet k té druhé. A nebo holt budeme jezdit až do Tábora nebo Písku pokud tam najdeme lepšího doktora.
A Lído máme jak kachlová kamna tak krb. Kamna v kuchyni i s pecí (ta je ale jen jednomístná :() Na kamnech obvykle vařím. Krb máme v obýváku. Ještě plánuju sehnat někde stará kuchyňská kamna a dát je do udírny (to je takový malý otevřený kamenný přístřešek na dvoře). V létě bych tam mohla vařit a když přijede víc lidí bylo by to ideální.
|
| Lidka53 |
|
(28.3.2003 21:40:12)
Holky,
vy jste úžané! :-)
Zblbly jste mě tak, že jdu hledat nějaké starší domy na prodej :-))) Jen teda nevím, jestli úpravy, rozšíření a případné opravy nevyjdou od řemeslníků stejně jako nechat si postavit nový podle svých představ? :-)
Jo, můj muž vám děkuje taky :-))
Lída
|
| If & 3♥ |
|
(29.3.2003 6:55:26)
Teda Luci, to sis mákla:o) Já když uhrabávám tu naší půlhektarovou zahradu, tak toho mám taky plný brejle a to většinu práce za nás udělá traktor a to se mi nikdo u toho nesměje:o)))))
Jé a taky se musím pochlubit, letos poprvé mi vyklíčili bylinky:o)
Lído hledej, stojí to za to!
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(29.3.2003 7:06:17)
jů ahoj Ifčo, cože už nespíš :). Mě vzbudil ten malej divoch v pět tím, že se pročůral a pak už nezabral :(. Tak netuju.
Jo a máme drozda :-o. Ráno ho přitáhly kočky a já nesnáším, když loví ptáky (stává se to zřídka). Tak jsem jim ho vyškrábla, ale je trochu podlachněnej, tak jsem ho šoupla do klece. Myslím, že přežije, ale nevím jak na tom bude s lítáním. Až budeme dopoledne rejt, tak mu musím nasbírat nějaké žížaly - je to masožrout :).
A k bylinkám gratuluju. Mě vyklíčily loni úplně všechny až na levanduli - snad deset druhů tam bylo. Pak mě zavřeli do nemocnice a než jsem se vrátila, manžel mi je tu usušil :(.
|
| If & 3♥ |
|
(29.3.2003 7:44:03)
Luci, já jsem raní ptáček:o)))) A navíc jsem šla včera spát už po pohádce Lotrando a Zubejda:o) Levadnule se zatím ještě schvovává, ale doufám, že vyjukne:o))))
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(29.3.2003 8:01:16)
Já jsem taky skřivan, ale od té doby, co MUSÍM vstávat,tak bych najednou klidně spala :). Je fakt, že tebe tady vídám vždycky ráno, když u počítače snídám. Pak už mě většinou drobek moc nenechá :). Nějak nesnáší, když jsem u počítače. Neadí mu když píšu, čtu, šiju, vařím, ale tohle nesnáší :).
Teď jsem si zkusila udělat střih na ovečku a tak ji Vojtovi ušiju jen co seženu umělou kožešinu. Musím ho vzdělávat :)).
Ještě mám jednu hloupou otázku :) Jak dlouho je březí koza? Tipla bych že něco kolem 5 měsíců, ale přijde mi to dlouho...
|
| If & 3♥ |
|
(29.3.2003 8:03:43)
Když chvilku vydržíš, tak se mrknu, ale z hlavy se mi to taky vykouřilo (ba ne moment! už vím) 150 dní:o)))
|
| If & 3♥ |
|
(29.3.2003 8:07:32)
Koukni co jsi způsobila:
Králík 21 dní,
kočka 2 měsíce
pes 56-65 podle plemena
prase 115
ovce koza 150
kráva 280
kůň 333:o)))))))))
Takový blbosti se mi vybavujou
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(29.3.2003 11:24:56)
Díky moc, jsem si to myslela :)
Právě jsem se povrtala v zahradě a našla drozdovi nějaké žížaly. Moc radost neměl, doufám, že není taky vegoš :)))
|
| If & 3♥ |
|
(29.3.2003 11:34:02)
Držím palce drozdovi:o))) Já bych vůbec nevěděla, co s ním. My vyrážíme na rodinný oběd, děda má 80. narozeniny. Bude to šílenej opruz, vysvětlím později. Vrátíme se asi kolem 4-5. Ozvu se. Pozdravuj Vojtu!
|
| If & 3♥ |
|
(29.3.2003 16:43:54)
Ahoj tak jsem tady. Dalo se to vydržet i když to byla nuda a děda dělal ostudu, protože si na sako pověsil asi 10 metálů (byl plukovník z povolání) a chodil tak po městě.... Taky chvílema plakal dojetím, ale on už je trochu senilní. Obýdek (nebo Obídek?!) byl dobrej a ukořistila jsem 5 paraplíček z pohárů:o))))
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(29.3.2003 20:13:23)
Pět paraplíček? No teda :) Naše kočky vždycky milovaly taková ta barevná, blýskavá šustítka. Nosívali jsme jim je, když jsme občas zašli pěšky do hospody :). Jinak rodinné sešlosti nesnáším a letos nás čekají minimálně ještě dvoje narozeniny a pak Vojtův 1.rok. Na to se obzvlášť těším, protože se do něj budou babičky snažit nacpat nějaký máslový tentononc a já jim to budu muset zatrhnout. :) Ale už je pomalu ladím, takže to snad nebude tak tragický.
A mám veeelkou novinu. Dneska začal Vojtěch lézt! Opravdu regulérně šupajdí po celý místnosti a rabuje kde se mu zlíbí :). Vypadá to, že budeme muset zase trochu přestěhovat vnitřek domku :).
Příští týden bych měla konečně dát fotky statečku do alba.
|
| If & 3♥ |
|
(29.3.2003 20:17:40)
No to je bezvadná zpráva:o) S tím lezením! to budeš muset dát všude molitanové polštářky a nebo jen jeden (Vojtovi na čelo).
Já rodiný oslavy taky těžce snesu. Nejhůř oslavy prarodičů. Je to vždycky ve znamení pompéznosti a naprosté nevšímavosti. Všichni melou a nikdo neposlouchá.....
|
| If & 3♥ |
|
(29.3.2003 20:22:42)
Zapomněla jsem dodat, že moje babička a děda netuší kolik mi je let.... Netuší kdy mám narozeniny a tak nějak mlhavě se dneska zmínili, kdy že budu promovat, ale mám dojem, že je naočkovala teta. Oni by na to nepřišli. A mám ještě bráchu a 7 bratranců, který jsou na tom stejně. Jsem ráda, že je vidím jen jednou-dvakrát do roka.
Navíc letos budu mít kulatiny, táta taky (bude mu 50!) jsou to jeho rodiče a oni to netuší.... tak proč by oslavovali?!
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(29.3.2003 20:36:47)
wow! to je síla :-o.
No v manželový rodině zase pořád něco slavěj a to se pak sejdou, nadělaj jídla a hovořej o věcech, ke kterejm nemám většinou co dodat :(. A raději mlčím, protože mám na některý věci dost jinej názor. Tuhle jsem manželovi hrdě říkala jak jsem skvělá, že jsem se nevyjadřovala k jejich laické leč plamené obhajobě jednoho strašnýho regionálního malíře (je to fakt děsivej kejčař). Manžel mě usadil, že o to víc jsem se ale tvářila :))). No co, ještě to usím vypilovat :).
Ale zase si můžeš gratulovat, že jsi to zvládla, máš diplomku a na nějaký čas zase pokoj :).
Vojta mě s tím lezením trochu děsí, protože začal ráno a k večeru už se chytal postele, že bude rovnou vstávat :). Jen to ne.
|
| If & 3♥ |
|
(29.3.2003 20:42:28)
No to je zase druhej extrém a to mám u Honzovi rodiny. Slaví i to, že vyšlo ten den slunce a celá rodina se sejde, nadělá se milion koláčků a dva miliony chlebíčků a plkaj o ničem! Teď teda většinou plkaj o mých "dokonalých švagříčcích" a jejich dokonalém synovi. To mi taky vstávaj vlasy hrůzou, ale většinou to nekomentuju (možná se u toho tvářím, jako ty, a to musím taky dopilovat).
S Vojtou si nedělej starosti. On až to prošmejdí, tak zjistí, že nemá co objevovat a tak si neublíží:o)))
Hele Luci, nemáš náhodou připojení přes ICQ? to by se nám líp povídalo:o)))
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(29.3.2003 20:50:22)
Teďka ještě musím jít něco upéct ponivač jsem to manželovi slíbila, ale bývám tu každou chvíli. Máme domů pevnou, tak když zrovna manžel nedělá, volné chvilky trávím brouzdáním :)
|
|
| If & 3♥ |
|
(29.3.2003 20:52:04)
175819500 Ifanka
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(29.3.2003 7:01:43)
Lído, ještě k úpravám a stavění. Máš pravdu, v souhrnu ty opravy asi fakt vyjdou nastejno. Výhoda je v tom, že je nemusíš udělat okamžitě a všechny najednou. Je to tak, že dům zobytníš a postupně doděláváš, na co jsou peníze, takže se asi tolik nezadlužíš. Taky je dobrý, co tu psala Terka, že budou nějaký čas jezdit na domek jako na chalupu a zobytňovat. Až si zvyknou, nastěhují se...
Nám doteď stačilo to naše 2+1 v přízemí. Když se narodil Vojta, musíme řešit podkroví. Protože jsme s tím ale počítali, máme stavební spoření (teď řešíme úvěr - půlku peněz máme, půlku nám půjčí spořitelna a my budeme dál spořit, ale vlastně splácet). Stavební spoření máme permanentně lastně už deset let a fakt se hodí.
Doufám, že vám to fakt vyjde. Myslím, že důležité je to, co tu psala Henri: Ten dům se dá vždycky prodat.
|
|
| Henri Ani/Toni/Šíša/Miki |
|
(29.3.2003 12:09:30)
Lidko, to jsem ráda, že ti to pomohlo :-)
Nějak mi právě uniklo, jestli to chcete kupovat straší baráček nebo stavět nový? Jakou máte asi představu, pokud by šlo o obě verze? Jestli by jste chtěli stavět můžu ti taky poslat mraky katalogů s kontaktama, půdorysama, cenama firem, které to staví po celé republice (no, možno některé i u nás v JČ, ale to už si přesně nevzpomínám. Po tom co do tohoto investujeme půl milionu, je určitě nebudem dlooouho potřebovat :-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Meta, 2 kluci | •
|
(26.3.2003 13:11:02)
Holky, koza je sice krásný sen, ale pro většinu se stane krutou realitou.
Já jsem si ten sen splnila, když jsem byla na mateřské a dnes po 10 letech říkám, jen ne kozu. Zrada je už v tom, že je to hrozně krásné a hrozně chytré zvíře. Takže si ta naše (princezna v Bílska) při naší demokratické výchově brzy dělala, co chtěla.
Sekačka na trávu? Nevím, ta naše se specializovala hlavně na květiny. Měla z toho hroznou bžundu, když jsem ji honila s utěrkou v ruce. Nejkrásnější výhled je na střeše auta (to se nelíbilo manželovi, třebaže vlastníme jen pracovní 120-ku). No, posléze skončila na obojku. Problém přišel s připouštěním. Ve veškeré literatuře je "prskání" jasně popsáno. Leč buď jsme byli tak neschopní, že jsme uvedené příznaky nepozorovali, nebo jsme je pozorovali, leč koza nehodlala přijít o panenství. Ale autem jezdila strašně ráda. Bohužel každý pokus o svatbu obnášel, že auto páchlo kozlem čtrnáct dní. Ale říkali jsem si, to nevadí, alespoň ta naše kozenka bude pořádně vyzrálá, než se stane maminou, věkem dostane rozum. Kůzlete jsme se začátkem června nakonec dočkali.
Něco jako snědení nepřicházelo v úvahu. Shodně jsme si s manželem řekli, že do zimy kůle zesílí a bude na něm více masa. Kůzle nám vyroslo v statnou kozu a protože jsme se zase neodvážili o nějakém zabíjení byť promluvit, zůstalo s námi. Raději jsme už nepřipouštěli, i kozy se mohou množit řadou geometrickou. Další rok s námi žili dvě šťasné kozy, které trénovaly nejrůznější varianty úniky (dodneška nechápu, jak dokázali otvírat karabiny, přervat kožené obojky a překonávat veškeré ploty). O užitku nemluvě, ta starší už neuživila ani kocoura. A tak jsem jim s těžkým srdcem našla nový domov (v milionářské rodině - ať si milionáři také užijí).
Možná, že vás nedostanou, ale my zůstaneme u psů a kocoura a králíků. které mi musí chodit zabíjet mamka. I ostatní užitečná zvířata jsem postupně zavrhla, neboť slepice u nás umíraly věkem (nebo je nenápadně redukovala liška), vejcema se krmili tchořové široko daleko a můj muž trpěl výčitkami svědomí, kdykoliv jsem ho donutila cokoliv zabít. Vegetariáni sice nejsme, ale toho masa stačí dost málo. A kromě toho, každá mateřská má konec a víte co obnáší jít dojit kozu ve čtyři ráno, aby se stihl autobus do práce?
Dnes jsem ráda, když v půl páté přiletím z práce, že uvařím večeři, nakrmím králíky, napíšu s dětičkama úkoly a při troše štěstí se dostanu na půl relaxační hodinky na zahrádku. A nemůžu žádat po manželovi, aby mi s tím pomáhal, neboť ten přiletí z práce a dělá na baráku, který sice miluji, ale stejně nám, jak pochmurným hlasem tvrdí má druhá polovička, spadne jednoho dne na hlavu. Ale stejně by mě z vesnice nikdo nedostal....:))) Jak říkám na kozy pozor!!!
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(26.3.2003 13:48:38)
Meto, já taky nevím jak to připouštění zvládnem. Možná ale nakonec pořídíme rovnou páreček, takže si to vyřešej sami. Vím, že kozel šíleně páchne, ale přes léto nebude v domě (hodláme koupit jeden pozemek na takovém poloostrůvku) takže to nebude vadit a v zimě ve stáji snad taky ne. Budu se snažit držet kozy zkrátka, aby mi nezvlčily :), ale je mi jasný, že to dopadne jako s těma psama :)). Stejně už se na to těším, i na ty pipky. U nás budou umírat stářím stoprocentně a kůzlata se budeme snažit udat do chovu jak to psala Henri. Naštěstí existuje časopis Fauna, přes kterou (a s tím mám už své zkušenosti) se prodá i to, co se ještě dávno nenarodilo :))).
S koncem mateřský se trápit nemusím, protože plánujeme čtři děti a doma zůstanu asi i pak. Přemýšlím, že si udělám živnostňák a občas něco přivydělám, protože peněz je třeba všude.
Jinak vesnice je prima, už by mě odsud nikdo nedostal :).
|
| If & 3♥ |
|
(26.3.2003 15:34:17)
Taky bych nejraději zůstala maminkou na plný úvazek, ale asi to nepůjde. Peněz bude málo a tak to asi neutáhnem:o(
|
|
|
| Henri Ani/Toni/Šíša/Miki |
|
(26.3.2003 19:27:11)
Meto :-))), to jsem se nasmála, jako u nás doma, přesně do puntíku, až budu mít víc času, napíšu ještě zkušenosti s krvelačnýma koroptvema a hynoucíma křepeličkama, ale teď jdu opečovávat rodinku :-).
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(26.3.2003 20:13:19)
Ježišmarja holky vy mě fakt děsíte! Abych si to s tou kozou ještě nerozmyslela.... :))
Ifčo kdoví jak to dopadne, najednou nebudou penízky, manžel změní práci a kdoví, skončíme u dvou dětí a já v práci :). Ale snad to vyjde, alespoň že bydlíme ve svým. Když se trochu přičiním na hospodářství, mohlo by nás to přiuživit :).
Co vám v tom domečku zbývá ještě dořešit?
Nám aktuálně prahy a přelakovat podlaha :(, to bude hrůza zase všechno vystěhovat.
|
| If & 3♥ |
|
(26.3.2003 20:25:58)
Nám v domečku zbývá lino v kuchyni, vymalovat a zapojit vodu. A nainstalovat všechen nábytek (jo a obkladačky do kuchyně). Toť vše:o)))
S kozou si to nerozmejšlej!
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(26.3.2003 20:36:12)
Tohle je asi nejvíc prima. Jak se tam začnete zabydlovat, rozkládat věci a tak. Doporučuju před stěhováním počet věcí zredukovat na polovinu (pokud jsi teda takový schraňovatel jako já). Od té doby, co jsem byla těhotná jen vyhazuju a vyhazuju, aby se sem Vojta vůbec vešel :).
Jednou za čas vyměním všechny dekorace a radikálně přešoupu obrazy. Už abychom expandovali do podkroví a bylo zase co zařizovat :).
S kozou si dělám legraci, ale už spřádám technická opatření proti okusu všeho a podupání auta.
Zatím to vypadá, že kůzle bude na podzim (pokud ho seženeme), protože manžel odmítá dojit kozu, až budu v porodnici :). Další mimi by mělo být za rok na jaře...ale kdo ví. Ale slepice asi ukecám :). Tam bude asi největší problém s naším vořechem. Má v sobě teriéra a je poněkud zdivočelá. Už se vidím jak jedu s podachmanou slípkou k veterináři :).
|
| If & 3♥ |
|
(26.3.2003 20:46:07)
Já budu muset redukovat podle tvých slov asi tak na 1/3. Jsem schraňovatel největší. A takový věci jako sbírku plyšáků a knížky který miluju tady budu muset nechat alespoň dočasně:o(
pro dnešek dobrou. Jsem vorvaná jak vorvaň z psaní diplomky:o)
|
|
|
|
|
|
|
|
| Tereza, bříško, 34t. | •
|
(25.3.2003 19:34:19)
My jsme trochu cvoci, takže nejdřív asi přibude další psisko a taky nejaká kočka. Bez tý si to na vsi neumím představit. Teprve potom začnem shánět zvířata "užitečná". Určitě slepice a asi pár králíků. Musíme nejdřív zmapovat, kdo ze známých a příbuzných bude ochoten "hlídat" pokud by jsme chtěli někam odcestovat. Já bych hrozně chtěla kravičku a manžel zas toho koně, ale to je hudba budoucnosti.
S těma psíma "odpadama" to už asi nevyřešíš a já taky ne. Šance je jen u štěněte. Jen ráno, když je pustím rovnou na pole a ne na zahradu tak snad něco vytvořej tam. Zkusím ti zjistit jak se jmenujou ty kropenatý pipky(pokud ovšem ještě najdu svoje školní sešity:o)).
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(25.3.2003 19:43:42)
Terko, další zemědělkyně :). No to mě těší. Dělala si zemědělku v Chrudimy? Já mám Čáslavskou a po deseti letech už jsou sešity kdovíkde :).
To s tím vypouštěním psů do polí není špatný nápad. Taky bydlíme na kraji...budu to muset zkusit :).
Jinak my jsme taky cvoci, my máme zase šest koček :).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Jana s bříškem | •
|
(16.3.2003 15:31:52)
Žiju taky s manželem na vesnici již 2 roky, přestěhovali jsme se z menšího města. Nyní uvažujeme o návratu zpět. Vypadalo to zpočátku idilicky, manžel překládá doma, já jezdím do nedaleké vesnice pracovat neziskovce. Moc se nám líbí být v přírodě a mít se psem kousek do lesa, já se taky ráda vrtám na zahradě, ale postupně jsme zjistili že spousta věcí nám nevyhovuje. Ani nám se zatím nepovedlo zapadnout mezi starousedlíky i když vztahy s nimi máme dobré. Kvůli všemu vlastně jezdíme pořád do města(20 km) - nákupy, lékař, úřady setkání s přáteli, kultura. Zvlášť jsem to pocítila když jsem byla měsíc v kuse na nemocenské a jediný koho jsem mohla vidět byl pořád jen pes nebo manžel, najednou mi chybělo, že to abych někoho viděla nejde zařídit tak snadno. Navíc vyhlídky v naší vesnici jsou mizerné- ve vesnici stále není pitná voda, není odpadní kanalizace a nevypadá to, že by se to v budoucnu zlepšilo. Bydlení na vsi nezavrhuji, jde ale asi o to v jaké a není to taky pořád jen idila. člověk musí být připraven na to, že si vystačí sám nebo jen s rodinou, a když chce něco podnikat, chce to vůli si tam vždy dojet
|
|
|
| Renítko | 
|
(7.3.2003 11:37:45)
citala si knizku Vajce a ja?
je to o dievcine, ktora sa vydala a z mesta kde mala vela kamaratov sa prestahovala na skoro samotu a opisuje zivot so "starousadliky"...moja najoblubenejsia knizka, aj sa zasmejes...
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(7.3.2003 19:53:42)
Knížku jsem četla kdysi dávno a moc se mi líbila. Děkuji za připomenutí, určitě si ji přečtu znova. U nás to sice není tak dramatické, ale samoty tu člověk taky užije dost :). A taky ještě nemáme ty slípky. No a nakonec Internet všechny ty problémy značně ulehčuje.
Lucajda
|
|
|
| again | •
|
(1.4.2003 15:05:56)
Ahoj,
když jsem se vdala žila jsem s manželem na vesnici 6 let. Přitom jsme oba pocházeli z města vzdáleném 100 km od této vesnice, ale byli jsme mladí, nezkušení, plní optimismu jak to bude skvělé žít v přírodě, mít své "hospodářství" , manžel argumentoval i tím, že dál od příbuzných (maminek-tchýní), které tím pádem nebudou zasahovat do našeho začínajícího manželství atd.
No musím říct, že sem byla hodně šťastná když se nám povedlo po 6-ti letech s už dvěma malýma dětma vrátit se zase do rodného města. Na té vesnici jsem si vlastně prožila dvě mateřské, manžel byl v práci a já "izolovaná" celé dny s dalšími cca 100 lidmi (větš. starší generace) ve vesnici. Do nejbližšího města 20 km daleko, autobus jel 3x denně, takže s malýma dětma někde půl dne cestovat nepřicházelo v úvahu. Nepříliš velký kontakt s příbuznými mi taky vadil, babičky si vlastně neužily ten nejkrásnější věk vnoučátek, vození kočárku, první krůčky, první slůvka ... a já se s nimi nemohla bezprostředně podělit o radost z dětí, požádat o radu ve chvíli kdy sem potřebovala apod. Asi si myslíte, že sem divná ... existují mobily, no ale tohle se událo před 14-ti lety, žádné mobily nebyly, na návsi jedna telef.budka , žádný pracháči jsme nebyli a co si člověk řekně za pár minut když jsme se třeba měsíc s rodičema neviděli ?
Taky je pravda, že mezi starousedlíky jsme nezapadli ... prostě ti lidé i když se s vámi baví, tak cítíte že tam jakoby nepatříte, jste přistěhovalci. A myslím, že by to tak bylo i za 10 let. Chybělo mi třeba jen obyčejné pokoukání po výlohách, dokonce i "davy" anonymních lidí, které ve městě někdy jdou na nervy, možnost jít kamkoliv za kulturou nepřicházelo v úvahu ... nebylo hlídání, ani autobus.spojení. Prostě už bych na vesnici nikdy nešla.
Možná je to jiné na vesnici, těsně sousedící s městem, příp. s autem u baráku kdy člověk není odkázaný na autobus, s babičkama na blízku.
Ag.
|
| Lucajda, Vojta a Petruška |
|
(1.4.2003 22:31:34)
Again, je to asi fakt otázka nátury. My jsme taky oba z města, rodina 120 km daleko a i po téměř šesti letech jsme na vsi opravdu šťastní. Funguje i to s těmi babičkami a snad bude i to s tím hospodařením. Kulturu jsme vyřešili rovněž a to jí k životu fakt potřebujeme. Je dobře, že vy jste si to vyřešili a dál se netrápili, protože když to nejde, nemá se to lámat...
|
|
|
|
V její náručí
Magická show Pavla DolejškyCheb 
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Magická show Pavla Dolejšky
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)