Ivule+Hony |
|
(21.3.2003 11:13:59) Aaaaaha. Tak nás nezavěje, tady moc sněhu nebývá. Letos jsem tu zažila první vánoce na sněhu. Polabí je polabí :) Ale i tak, jsme na hlavním tahu, takže cesty bývaj prohrnutý a ten kousek u baráku se vždycky odhází. Jsme uprostřed vsi, všude kolem barák. Bydlíme s rodiči, takže nikdy nejsme v baráku úplně sami.
U našich se v zimě taky svlíkám a zavírám topení a větrám :) Už jsem otužilejší, on si člověk zvykne.
Na prokrvenost se berou léky - Biloba. Rozšiřují cévy. Ale já už jsem tak zvyklá, že když mám teplý ruce, tak se necejtím dobře - vysloveně mi to vadí, mám pak pocit oteklosti.
|
Hanína |
|
(21.3.2003 11:19:45) Kaťásku, naše paní sociální se jmenuje Ledererová a působila na mě velice mile a sympaticky. Nejprve říkala, že příprava bude už na podzim, ale naposledy to změnila až na příští jaro. Příliš mnoho uchazečů, však to znáš. Marťo, do Prahy jezdím každý měsíc na dva dny do školy. Rozhodla jsem se využít čekací čas i k nějakýmu dalšímu vzdělávání. Doufám, že to vydržím. Ale zatím mě to baví. Aspoň poznám nějaký nový lidi a udělám si výlet. Byla bych moc ráda, kdybych vás mohla poznat, třeba se někdy domluvíme. Obdivuju tvého manžela, že se rozhodl sám. Klobouk dolů. U nás jsem o adopci začala uvažovat nejprve já, manžel nějak nereagoval. Ale po dalším nepovedeném IVF, o tom najednou začal mluvit sám, což mě velmi překvapilo a potěšilo. O tom, že bychom si vzali jiné než bílé dítě, jsme začali mluvit oba a celkem jsme se proto nadchli. Ale uvidíme, jak to nakonec dopadne. Včera přišel manžel s tím, že mluvil s nějakou paní, která si adoptovala 5 měsíční holčičku, zdravou, ale za pár let se u ní projevila schizofrenie a autismus, takže byli zklamaní a bezradní. Z holčičky už je teď velká ženská, ale musí se o ni pořád starat. Říkala, že kdyby se měla rozhodnout ještě jednou, vzala by si už jen starší dítě, u kterého by už všechny choroby měly být rozpoznatelné. Tak z toho byl manžílek včera trochu přepadlej. Samozřejmě, že se to může stát, ale pravděpodobnost snad není tak velká, a u biologického dítěte to není taky vyloučeno. Člověk furt musí něco řešit, že? Petro, taky Tě vítám mezi námi. Je skvělý, když se tady objeví někdo další se svými zkušenostmi. Můžu se zeptat, jak jste holčičce řekli, že je adoptovaná a jaké měla problémy s dětmi, že má nevlastní rodiče? Děkuju.
|
|
|