| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Všem starejm

 Celkem 32 názorů.
 Ivule+Hony 


Všem starejm 

(19.3.2003 9:38:13)
Všem starejm, který se narodili před rokem 1983...

Spousta studentů, který letos nastupujou na vysokou, se narodila po roce 1983...... teda v době, kdy jsi ty už dávno uměl násobit a dělit, dokonce už jsi řešil i rovnice.... Oni už nepamatujou komunismus, a během války v zálivu byli ještě malí špunti. Sametová revoluce je pro ně asi tak stejně vzdálená jako únor 48. Nikdy pro ně neexistoval jinej papež než Jan Pavel II. Když Garcia-Marquez dostal Nobelovku za literaturu, ještě ani neuměli číst. Bylo jim 8, když se rozpadl Sovětskej svaz. Nepamatujou studenou válku, znaj jenom jedno Německo, i když ve škole jim tvrděj, že byly dvě.
Fronta na banány je pro ně sci-fi. AIDS pro ně existovalo odjakživa.
Nikdy nehráli hry na Atari nebo na ZX Spectrum Cédéčka se začaly prodávat, když jim byl sotva rok. Nikdy si nepouštěli pravý desky a nehráli pacmana.
Hvězdný války jim přijdou fakt out a speciální efekty jsou dost trapný.
Skoro nikdo z nich neví, jak dřív vypadaly televize a některý dokonce nikdy
neviděli černobílou telku. Nedokážou pochopit, jak někdo mohl žít bez dálkovýho ovládání. Narodili se tři roky po vstupu walkmanů na trh a
brusle podle nich vždycky měly kolečka srovnaný uprostřed do jedný řady. To už ani nemluvim o tom, že mobil nebo pécéčko jsou pro ně samozřejmostí. Nikdy nekoukali na Studio Kamarád a nečetli Ohníček. Michael Jackson byl
podle nich vždycky bílej. Myslej si, že Charlieho andílci a Mission Impossible jsou nový filmy. A teď si představ, že tyhle lidi teďko nastupujou na
univerzity, voni jsou teď ty mladý .

Několik příznaků stárnutí:

1. Rozumíš předcházejícímu textu a usmíváš se...
2. Jsi muž, který je schopen bez výčitek říct ženě NE.
3. Jsi žena, která je konečně schopná říct muži ANO a bez výčitek.
4. Sportuješ, každýmu o tom vyprávíš a jsi na sebe hrdej.
5. Na nočnim stolku máš léky.
6. Panictví už přestalo být aktuálním konverzačním tématem.
7. Děti, se kterými jsi až donedávna měl takovej pocit spiklenectví, tě oslovují pane, a ještě ke všemu ti vykají.
8. Potřebuješ víc než dopoledne na to, aby ses dal do pořádku po propařený noci.
9. Dokáže tě naštvat, když někdo nechá otevřenou zubní pastu.
10. Kámoši se ti začínaj ženit, aniž by přímo museli.
11. Desetiletý děti z příbuzenstva ti říkaj o cigára.
12. Tví synovci se v informatice vyznaj líp než ty.
13. Můžeš klidně strávit celej den na pláži, aniž by ses šel vykoupat.
14. Na koncerty se díváš v televizi, místo abys na ně zašel.
15. K narozeninám vždycky přineseš dárek jako kdyžs byl malej.
16. Na sport si kupuješ oblečení, který leccos skreje, místo aby odhalovalo.
17. S kamarádem se radši sejdeš, než abys s nim trávil hodiny na telefonu.
18. Dobře víš, co chceš.
19. Po přečtení tohohle mailu se rozhodneš ho poslat dál kamarádovi, říkáš si, že se mu to určitě bude líbit...


Holky, nezlobte se, že jsem to sem dala, přišlo mi to mejlem a hodně mě to pobavilo :)
Sice to s náhradní rodinou nemá co dělat, ale snad to spolknete :) Pro jednou :o)
 Kaťas & 2 kluci 


Re: Všem starejm 

(19.3.2003 11:06:36)
Ivi, není důvod se zlobit, jen jsem se opět ujistila ve faktu, že jsem prostě stará paprika. Ale bylo to dobrý, pěkně mě to pobavilo a zasmála jsem se. Ono to sem svým způsobem taky patří.
 Simča a beruška 


Re: Re: Všem starejm 

(19.3.2003 13:18:44)
Ivul, to je perfektní. Fakt jsem se moc pobavila. Ale já patřím mezi ty, co jsou na to pyšní, že jim je 30. Když mi bylo 29, tak jsem se těšila až budu moc všem říkat, že je mi 30 a jak všichni budou říkat mě, že na to nevypadám.
No, od tý doby, co mi 30 je, mi to zatím nikdo neřek´ :o(
Ale to neva, hlavně, že já se cítím dobře. S manžílkem máme jednu moc oblíbenou písničku, kterou si neustále omýláme, když jedeme v autě: ...so mnou nikdy nezostárněš... od Peťky Naďky.

Můj polský kolega se někam vypařil, snad už nepříjde, kolegyňka se šéfem jeli na služebku do Slovinska, tak mám zase na vás čas.
Dneska manžel maluje obývák po zásadní rekonstrukci a tak nevím, nevím. Chtěli jsme zeď barevnou. Představovali jsme si světle cihlovou. Koupili jsme včera Primalex a 9 barviček á 250 ml (žluté, hnědé, oranžové, červené).
No a byla z toho béžová. Tak jsme jeli večer koupit ještě 8! (4 hnědé, žlutou 2 oranžové a červenou) a já myslela že mě omyjou. Zase béžová. Hrůza - ten Primalex né a né obarvit. Jak to ty lidi dělaj. Teď mi volal manžel, že má první vrstvu a že je to celkem pěkný, tak nevím :O(

 Ivule+Hony 


Re: Re: Re: Všem starejm 

(19.3.2003 13:44:15)
Simi, béžová je fajn, ne?
Já mám barevnou jenom ložnici - je jako kapučíno :)
To mě manžel překvapil, já jdu ráno normálka do práce a přijdu odpoledne, ložnice vyklizená a vymalovaná - to jsem čučela jak z jara. Akorát to blbě schlo, tak jsem musela uklidit, ale neva :)
 Hanka 
  • 

Ivule, 

(19.3.2003 14:06:19)
ty se máš. Můj manžílek na tyhle věci vůbec není. A protože máme štěně, který nám oškrábalo zdi v chodbě a kuchyni, je třeba akutně vymalovat. A víš co na to můj manža " to nemá cenu, vymaluju a za chvíli to bude znova"! To je argument!!! A vůbec nevím jak vy, ale já mám doma chlapa, který vůbec na domácí práce není stavěný. Jediný s čím mi pomáhá je nákup potravin (to ho snad i baví, mě zase moc ne) a občas o víkendu vaří. No "jediný" aspoň něco!
Ale malování, přidělat poličku a nebo teď si tak vzpomínám......máme docela pěknou koupelnu, ale je příšerně zasilikonovaná vana. Minule říkal jeho kámoš, jaký že to "prase" silikonovalo. Myslela jsem si.....ááá konečně, mu to nedá. Myslela jsem špatně.
A další příšerná věc. Máme doma super elektroniku, ale dostat mého muže do obchodu s oblečením. To je hotová katastrofa!!! Jsem na tom tak špatně, že mu věci přitáhnu až pod nos a prosím jak malá holka, aby si to alespoň vyzkoušel a pak přesvědčuji,aby koupil. No hrůza!!!
Ale jinak se máme rádi. Jak jste na tom vy?
Hanka
 Hanína 


Re: Ivule, 

(19.3.2003 14:36:12)
Ahoj holky, já si na manžílka nemůžu nějak moc stěžovat. Je snaživej. Z domácích prací udělá cokoliv, snad kromě žehlení. Uklízí, vaří, pere (když mu nastavím pračku). Teď to vypadá, že doma nic nedělám, ale z práce chodíme oba stejně utahaní, tak si to aspoň rozdělíme a uděláme, co je potřeba. To je fajn. Ale s opravami v bytě už to je horší. Než se k něčemu odhodlá, tak to trvá půl roku. Ale pak to teda stojí za to. Bere to důkladně, ale žádnej domácí kutil to není. Jen co je nezbytně nutný. A nákupy oblečení? Dělá to nerad, takže to řeší tak, že jednou za čas vyrazí do města a nakoupí hromadu věcí, aby mu to vydrželo na dlouho a nemusel se s tím otravovat.
 Simča a beruška 


Manžel 

(19.3.2003 14:37:24)
To já mám doma zlatíčko! Udělá všechno. Hlavně teď se to hodí, když máme Zuzanku. Ale taky jsem si ho hodně dlouho vybírala a přebírala, až jsem ho konečně našla. On teda tvrdí, že on si našel mě. No, nechám ho při tom. Jenom my ženský víme, že si chlapi vybíráme sami. Ale musí se to tak šikovně zamaskovat, aby si ti naši ješitkové mysleli, že si nás vybírají oni. Jsou ale na omylu. Mě třeba nikdy žádnej chlap nezbalil. Vždycky jsem to byla já, která jsem si ho vytipovala. A pak už záleží jenom na šikovnosti.
Ale je důležitý ty naše miláčky nikdy nezneužívat, vědět, kde je ta hranice.
Já jsem to málem zrovna teď přehnala. My jak teď rekonstrujeme ten náš byt, tak jsem si začala tak vymýšlet, že se až divím, že se na to nevykašlal. Zítra ještě položí podlahu a pak prý půjdeme na velikánskou večeři, abychom konec toho naše (jeho) trápení oslavili. Jenom nevím co se Zuzankou. Ona poslední dobou chce být jenom s náma. Mám maminku 50 m od nás, takže pomáhá jak může, ale ta naše beruška - závislá touží být jenom doma s maminkou a tatínkem. Tajkových příbuzných máme, kteří by si jí rádi vzali na výlet nebo i na víkend, ale ona vždycky vyvádí, jako by jí vraždili.
Chjo!
 Ivule+Hony 


Re: Ivule, 

(20.3.2003 6:19:34)
Dobré ráno :)

Hani:
teď jsi mě pobavila :) Můj muž taky na domácí práce není - já jsem neřekla, že si na to pozval malíře :o))))))) Ale radost mi fakt udělal, jak to všechno vymyslel a zařídil :) Jinak tradičně - když něco potřebuju, tak na všechno je dost času, ale novej kabel na připojení receivru a dvd, to má do hodiny :)))))))))))))) Chichichi, jééé, ten mi vynadá, že ho tady pomlouvám :)))))
Ale na věci okolo počítače je fakt šikovnej, to ho baví :)
Oblečení taky nerad kupuje, ale to asi většina chlapů, ne? :)

Haníno:
tu liknavost maj asi všichni chlapi v krvi! :o)

Simčo:
to máte nějakou super rekonstrukci, viď?
Se Zuzkou je to asi horší - má asi ty svoje maminkovský roky, to ji zas přejde :)

Moni :)
teda tys to tady s těma barvama rozvířila :))) chichichi

Kaťásku:
jooo, takhle je to i u nás - nic nepotřebuju! A pak někam jdem a není v čem :) Ale já taky nerada nakupuju oblečení. Po těch IVF jsem moc přibrala a těžko se mi shání něco, co by mi padlo.


Žííííííši, vy jste toho tolik napsaly, že v tom mám zmatek :))))

Dovolenou si asi moc neužiju, dostali jsme sedačku, vybrala jsem veeeeeeelkou a teď budem muset zredukovat nábytek-takže mě čeká vyklidit, odnosit, zřejmě asi vymalovat(!!!) - naštěstí na bílo :) - a pak zas rozmístit... ještě se vám moje dovolená zamlouvá??? :))) chichichi..
Pak taky mě čeká zubař - ale na víkend 28-30.3. jedeme k dědovi do Zlína a já se šííííííííleně těším!


 Simča a beruška 


Re: Re: Ivule, 

(20.3.2003 6:39:49)
Ivul, myslela jsem, že dneska budu první a ty jsi mě jako vždy předběhla.
To jsem se teda nasmála, jak jsi přiznala barvu s těma malířema. :o)))
Ale stejně si ten tvůj Venoušek zaslouží pochvalu. Měla jsi to úplně bez práce.
A teď k našim barvám: Přišla jsem z práce a nečekala mě béžová, ale opravdu cihlová. Nějak se nám to podařilo nakonec namíchat a po uschnutí to byl odstín, který jsme si jakžtakž představovali. O mnoho horší bylo zjištění, že je pokoj celý flekatý. Manžel to (na něčí doporučení) natíral válečkem, tak tam vystoupli čtverce asi 1 metr na půl metru. No prostě naše malá cihlová šachovnice. Ale odpoledne si jel ke kamarádovi půjčit štětku (malířskou:o)))
a druhou vrstvu maloval štětkou. Až do večera, takže ani nevím, jak to dopadlo, protože když jsem odcházela do práce, tak byla ještě tma. (Lustr je sundaný)
Dneska chtěl pokládat podlahu a moc se na to těšil, ale Zuzanka nám to překazila. Měla v noci horečku, tak jsme jí dali zábali a dneska místo podlahy jedou k doktorce. Achjo, je mi jí chuděrky tak líto. Možná od zítřka nebudu chodit do práce a zůstanu s ní na pragraf doma. I když jí vůbec nic není, jenom ta teplota (skoro 39) jinak nic. Nevíte, co by to mohoo být?
Jé, musím zavolat do školky a omluvit jí...
 Ivule+Hony 


Re: Re: Re: Ivule, 

(20.3.2003 7:45:44)
Neboj, ona si s ní doktorka poradí :))

Můj muž je soběstačnej :)) Příklad - jedu do nemocnice, vyperu mu všechny ponožky, pověsím je na věšák na chodbě (denně kolem něj minimálně 10x projde).
Za 2 dny mi říká, že je šikovnej, že z něj určitě budu mít radost, že neměl žádný čistý ponožky, tak že si šel do obchodu koupit. Chachachaaaaaaa :)) Prostě nějaký věšák na chodbě plnej ponožek, to je mimo něj :)))))))))))

Ne, už ho fakt nebudu drbat, už tak mi bude doma hudrat, co to tady o něm píšu :)))))))
 Hanka 
  • 

Simi, 

(20.3.2003 7:55:33)
sestřenka měla taky kluky nemocný. Měli vysoké teploty a to dost dlouho. Navíc to asi uspěchali a nemoc se jim vrátila. Tak doporučuji pořádně vyléčit.

Ivule, tak to si mě taky pobavila. Můj manžílek, když už to je akutní, tak taky sežene kamarády a tak podobně. S blečením, to je fakt katastrofa. Např. nemá žádnou podzimní či jarní bundu - nepotřebuje. Rifle má asi 7 let, začínají se drbat, ale jsou dobrý - stačí. Boty do práce - ze spod celé prasklé, konečně jsem ho ukecala a zítra jedeme do Hradce koupit nové - to je úspěch!!!

Holky, trochu odbočím. Co říkáte situaci v Iráku?

Všem přeji krásný den
Hanka
 Kaťas & 2 kluci 


Re: Re: Re: Ivule, 

(20.3.2003 8:18:37)
ahojte, teda vy píšete holky jak vzteklý. Taky jsi mě Ivi pobavila, to byl dobrej špek, že si Venda pozval malíře. No, vidím, že si tady kočky s těma protějškama pěkně užíváte. Ale ještě že je máme, co? Bez nich by to byla pěkná suchárna.
Simi, neboj, určitě je to nějaká ta chřipajzna, co tu v republice řádí. Chce to jen pořádně vyležet (jenže jak udržet děcko v posteli co?).
Jano, myslím, že s tím sourozeneckým párem nebude zas až tak problém, i když... Tuším, že vám spíš nabídnou pěstounskou péči. Ty děti, co jsou starší a za malinka je nikdo nenabídl k adopci, jak jsi říkala, jsou tam tak dlouho proto, že třeba matka nedala svolení k adopci (jo, i to se stává, děti trčí v děcáku a stačí aby rodič jednou zavolal nebo poslal pohlednici - forma zájmu o dítě) no a nebo jsou to děti odebrané z původních rodin, kvůli týrání či nevyhovujícím sociálním podmínkám, prostě takový děti už mají něco za sebou. Co se týče toho domu tak nevím, nás třeba upozornili na to, že by to problém byl, že musíme mít bydlení vlastní nebo bydlet v nájemním bytě s dekretem (to druhé je náš případ) a taky záleží kolik manžel vydělává, jestli z jeho příjmu by bylo možný uživit všechny krky. Musí to být min. životní minimum. Hodně štěstí, držím palce.
Dančo, moc jsem nepochopila to s těma minulýma životama. Ty tomu věříš?
Irák - nic moc, je to děsně sporný, Husajn je hajzl, ale válku taky nechci a je mi z toho smutno.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


od Jany 

(20.3.2003 10:07:02)
Manžel vydělává dostatečně, ale nepravidelně - třeba dostane za odevzdanou práci 80 tis. a pak pár měsíců nic, než zase odevzdá další. Záleží kolik má času a za jak dlouho tudíž stihne další projekt. Stálá práce to ale je a je to na živnostňák... Co je obsahem toho dekretu? Ty lidi, co nám to pronajímají se budou vracet domů asi za deset let a to my už budem dávno bydlet ve vlastním. Určitě by s námi sepsali co je třeba.
 Sedmikráska, 4 kluci 


K barvičkám 

(19.3.2003 15:21:56)
S barvami mám bohaté zkušenosti, máme novostavbu a začali jsme jedním dětským pokojem. Máme oba děcáky barevné a halu s kuchyní béžovou. Kupovali jsme tonery všech barev a sytostí, manžel když maloval stěnu po páté tak mu došla trpělivost (nepřeháním). Jediná rada - nechali jsme si poradit, koupili jsme namíchanou barvu, ať světlou nebo tmavou je stoprocentní, nedělá šmouhy, tmavá stačí vymalovat jednou a mají úžasnou sytost. Nikdy tmavší barvu nenamícháte. Pouze do 20% sytosti. Už jsem odborník.
Pro inspiraci: každému se to zdá šílené, ale každý kdo od nás odchází je nadšený. Jeden pokoj má dvě zdi sytě modré a dvě kanárkově žluté, modrý koberec a druhý zelené a béžové a zelený koberec.

Ke stavbě pro Kaťase - když u nás byla socka, tak jsme v hale s kuchyní měly betonové podlahy a na stropě hurdysky (nevím jak se to píše). Byla to síla. Ale děcák jsme měli.
Říkala jsem si, že si o nás budou myslet, že jsme padlí na hlavu.

Zatím se mějte, teď nemám moc času na psaní.
 Marťa, dcera 7r. & syn 10m. 


Re: K barvičkám 

(19.3.2003 16:14:45)
Ahojky holky,

maminka naší holčiny byla afričanka a studovala v ČR, když otěhotněla, bylo jí prý 15. Pak nám ještě říkali, že to byla vesměs "dobrá rodina", rodiče bohatí a holce platili studia, takže musela dát dítě pryč, aby mohla dostudovat... Malá je v děcáku odmalička, nikdo jí nikdy nenavštěvoval. Prostě jako kdyby přestala existovat, to nechápu.

Dášo, já ty přednášky dělala hrozně ráda :o) Jednak mě to baví a jednak pomůžu sobě, dětem, učitelům i Rebece a dalším adopťátkům (o některých se třeba ani neví, že jsou adoptovaní).

Haníno, my si pouštíme dokumenty o Africe pořád. Třeba taky na Animal Planets dávají hodně africká zvířata, já i manžel máme všechno "nastudované", aby jsme mohli případně odpovídat na dotazy :o) V Jihoafrické republice máme v Pretorii takového vzdáleného strejdu (bývalý manžel mojí tety), tak jsem myslela, že bych se s ním mohla spojit a mohla bych ho navštívit i s rodinou. Bohužel na něj nemám kontakt. A všichni v rodině si myslí, včetně jeho synů, že je to hajzl, protože se zamiloval "jinde" a tetu opustil. Ale to byly jejich problémy, a jinak jsem na něj neslyšela nic "špatného". A nebo by jsme chtěli jet i na vlastní nebezpečí :o), ale máme zase syna a připadá mi, že je na Afriku ještě mrně. Tak asi pojedeme, buďto až přestanu kojit a budu ho moct nechat u babičky, nebo až bude větší. Manžel Beky vymýšlí i pohádky, kde přímo popisuje černochy: ,,... A ta holčička měla krásné, černé kudrnaté vlasy a tmavou pleť... Všichni jí měli rádi, protože byla moc milá. Žila v Africe v kmenu..." Malou to moc baví, manžela a mně taky, to si vždycky zalezeme večer do obýváku pod peřinu a čteme a povídáme. Manžel se teď pokouší něco i sepsat, umí fakt skvěle vyprávět, jestli se mu povede i to psaní, uvažujeme, že by jsme to ještě mohli třeba někde publikovat. Ale to je budoucnost :o)

My máme obývák světloulince žlutý a ložnice světloulince modrou. Dcera má v pokojíku žlutou na jedné stěně a světle zelenou na druhé. Pod oknem má dřevěné obložení, nevím teď, jak se tomu říká :o) Prostě světlé dřevo :o) A koberec má světle zelený + přesto žlutý s nějakým obrázkem (je z IKEI). Všichni říkájí, že Rebeky pokoj je nejhezčí v celým baráku :o)
 Kaťas & 2 kluci 


Re: Re: K barvičkám 

(19.3.2003 17:04:38)
Jste mě holky na ty barvy teda pěkně navnadily! Já chtěla původně všechno bílý, tak se cítím jak pěknej suchar. Manža mě taky už láme, že aspoň obývák uděláme nějakej do kakaova, spíš bych to viděla na ten děcák, taky se mi líbí cihlová. No uvidíme, to je hudba příštího roku.
Jináč chlapa mám co se týče domácích prací tak někde uprostřed. Na jedné straně je líný jak veš, ale když se do něčeho dokope, tak jede. Krásně mě obložil v bytě starou linku nebo udělat dřevěnej botník. Ovšem domácí práce nic moc. Musela jsem se smát, jak tady svoje chlapy vláčíte do kšeftů s oblečením. Jak kdybych slyšela toho svýho: "já nic nepotřebuju, nic nekupuj, a nebo mě naopak 50x zopakuje, že potřebuje ryfle a ne aby si je šel koupit..." No prostě sranda, tak by mě zajímalo, co by asi ti naši vejlupci psali o nás, jaký mají doma sqvaf.
Haníno, jak to tak sleduju, tak seš na řadě ty, ne?
 Marťa, dcera 7r. & syn 10m. 


Re: Re: Re: K barvičkám 

(19.3.2003 18:56:52)
Můj manžel nakupuje oblečení zásadně se mnou. Vždycky vyrážíme o víkendu na nákupy celá rodina (tedy samozřejmě ne každý víkend, takový boháči nejsme :o) a každý si něco vybere. Ale on sám tam chodí a jenom kouká, pak řekne: ,,Tohle nevypadá zas tak hrozně.." /v jeho slovníku něco jako - tohle se mi líbí, co ty na to?:o)/ A já mu řeknu, ať si to zkusí a když mu řeknu, že mu to sluší, tak to vezme, zaplatí a prchá pryč :o) Rebeka nakupování zbožňuje :o) A když má manžel něco udělat, dělá to hned, což mě překvapuje, to spíš já zapomínám a všechno mi hrozně trvá :o)

Manžel si začal pohrávat s myšlenkou, že by chtěl ještě malou černošskou holčičku, ale jako miminko. Že prej jsou nádherní :o))
 Magdina 


Život na vesnici 

(21.3.2003 8:21:28)
Já jsem z normálního okresního města s 50 tis. obyvateli a taky jsme přemýšleli o tom koupit domek na vesnici (i když momentálně nemáme peníze, ale třeba jednou). Ale došli jsme k závěru že ne. Mám pocit, že bych se tam nudila a zabavit se jen tím že budu doma uklízet , příp. se rýpat na zahradě (což nás ani jednoho moc nebaví) to ne. Určitě je to tam prima v létě - může se grilovat, opíkat, člověk je pořád venku - to bych brala, ale taky je spousta práce okolo. Pokud teda není ten dům nový. A manžel říká, že by na to není a neuměl by to. Taky je tam pořád co opraovat, vyměňovat...
A taky pokud tam jede doprava třeba 2x za den - tak nic moc. Kolo může sedacos vyřešit, ale nelze ho použít vždy.
Bydlíme v paneláku, ale za domem je obrovské hřiště, pískoviště, prolízačky, velká travnatá plocha, pak je chodník a hned je rybník, za ním je promenáda a hned řeka. Přitom bydlíme v centru, takže všude blízko.
Ale když jezdíme v létě za kámoškou do blízké vesnice, tak se mi to líbí a je to bezva.
Mít tak někde menší domek a bydlet tam třeba od května do září, nemuset se o to moc starat a v zimě jít zase do bytečku - to by se mi líbilo nejvíc.
 Stáňa * 


Re: Život na vesnici 

(21.3.2003 9:02:54)
Magdino,
to bydlení v létě na vesnici a v zimě ve městě bych brala hned. Ještě jsem totiž nedodala, že letos v zimě u nás nebyli dva měsíce popeláři, protože se k nám nedostali. A pokud se chceme dostat na silnici (bydlíme u obecní cesty, která z té silnice vede), tak si musíme tu cestu vyhrabat.
V létě je to ale fakt fajn, když všechno kvete, zelená se, to jsme venku do osmi do večera, ale v zimě je to nuda.
Taky je pořád co dělat, teď bychom děsně potřebovali natřít okna, okapy, střechu, dodělat cestu a to nemluvím o plotu a udělání nějakého dřeva na zimu, protože plyn tu nevede.
Jenže manžel se chystá na garáž a na nic jiného při ostatní práci zase nedojde. Taková parta Ukrajinců na celé léto by se docela šikla.
 Ivule+Hony 


Re: Re: Život na vesnici 

(21.3.2003 9:50:00)
Já myslím, že v zimě je jedno, jestli jsi na vsi, nebo v paneláku. :o)))
Akorát já mám velké problémy se zahřát (nízký tlak, špatné prokrvení rukou a nohou). Topí se plynem, je to drahota - zlatých 24 stupňů v paneláku!!!!! První zimu jsem spala v teplákách, mikině, tlustých ponožkách a na sobě 2 peřiny :) Velmi erotické :)))))))

Pomalu se s váma loučím, ale já to stejně nevydržím a i přes dovolenou nakouknu :)))))))))
 Magdina 


Re: Re: Re: Život na vesnici 

(21.3.2003 10:35:39)
Ivule, v tu zimu v paneláku proto, jak psala Stáňa - když tě to tam zavěje a taky - spousta peněz za topení. Vy mi to možná nebudete věřit, ale my v zimě pouštíme topení jen když je opravdu už zima (tak od -15 stupňů) a to jen na večer k televizi. Máme okna jih a když vysvitne slunko, je tam pořád v teplo (no v létě je tam ale sauna) a i když jsme netopili bylo tam pořád 24 stupňů. Kámoška z vesnice když u nás byli, tak se pořád vyslíkala a pořád sahala na topení, že to není možný, že je studený. No, bylo. A taky asi jak jsem zvyklá z bytu, tak bych měla problém, že bych tam asi v noci měla strach. V bytě mám pocit, že hned vedle někdo je. Když jezdíme na chatu manželových rodičů, kde je hned za chatou les, tak zamykáme nejen dvoje vstupní dveře ale i pokoj kde spíme, protože mám hrozný strach a v noci bych nevylezla na záchod ani náhodou.Je to sice za vesnicí, ale co mě brzo ráno dokáže v tom klidu trochu vytočit je štěkot psů a kokrhání kohoutů.Já vím, člověk by si zvykl. Kámošce na vesnici jezdí kousek za oknama vlak a taky už to nevnímá.
 Stáňa * 


Re: Re: Re: Život na vesnici 

(21.3.2003 11:05:10)
Ivule,
tak jsi na to s tím prokrvením jako já. I když máme doma v zimě relativně teplo,teda až kolem 6 večer, protože se zatápí až když příjdeme domů (další nevýhoda :o( ), tak spím v lyžařských ponožkách, protože mi je děsná zima. A ruce mám fialový od podzimu do jara, i když nosím rukavice. Byla jsem s tím i u doktora a ten mi chtěl dát nějaký prášky aniž by mě nějak vyšetřil, ale do toho se mi moc nechtělo.
No, když jsem v baráku úplně sama, tak se docela bojím, protože ze dvou stran máme les. Ale to se stává jen vyjímečně a pak beru do chodby našeho vlčáka, který váží víc než já, takže je to pěknej bafan.
 Dáša 
  • 

Re: Re: Re: Re: Život na vesnici 

(21.3.2003 11:17:29)
Stáňo,
taky bydlíme na vesnici téměř bezdětné, a aby dětem nebylo smutno, pořídili jsme si jich raděj víc. Vystačí si spolu, je to trochu jak v Bullerbynu.
 Hanína 


Re: Re: Re: Re: Re: Život na vesnici 

(21.3.2003 11:44:37)
Ještě k životu na vesnici. My bydlíme na okraji města (za domem je les) ve dvojdomku s cizími lidmi. Někdy nám sousedi lezou pěkně na nervy, protože jsou staří a mají na různé věci jiné názory než my. Ale to je asi všude. Přemýšlíme taky o tom, že bychom začali stavět. Nejprve jsme hledali pozemek na zalesněných okrajích města, ale ceny jsou přeci jenom hodně vysoké. Tak jsme začali poohlížet po nějaké vzdálenější vesnici. Tam je to s cenami samozřejmě lepší, ale ztratili bychom výhodu MHD, takže pořád zvažujeme pro a proti a nemůžem se rozhodnout. Nic nás netlačí. Máme krásný 3pokojový byt, zahradu (bohužel napůl se sousedy) a nedaleko les, kam můžu vyrážet na procházky se psem. Jsme vlastně spokojení, až na ty sousedy.
 Stáňa * 


Re: Re: Re: Re: Re: Život na vesnici 

(21.3.2003 11:57:37)
Dašo,
pracujeme na tom, jenže ta čekačka je tak dlouhá :o((.
Představ si, že z těch našich dvou okolních vesnic je dohromady jen 5 prvňáčkůa to možná ještě některý nenastoupí, protože je rodiče budou do města do školy, protože to je pro ně prostě jednodušší. My se budeme muset spolehnout na tchýni, že malýho ráno dovede k autobusu a odpoledne ho u něj vyzvedne. Jsou tam samý ostrý zatáčky a žádná krajnice.
 Stáňa * 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život na vesnici 

(21.3.2003 12:02:56)
Haníno,
ty problémy se staršími lidmi známe moc dobře, protože s nima bydlíme. Tchán je takový, že s manželem mluví přes tchýni, mým známým mnohdy neodpoví na pozdrav a s vlastní dcerou nemluvil kvůli nějaký prkotině dva roky. Na baráku se bojíme dělat nějaký zásadní věci, do domu nepustí žádný řemeslníky, protože to jsou podle něj zloději atd. Proto jsem jim ani o naší žádosti o adopci neřekli, protože tchán by to nepochopil a tchýně je většinou při něm. Prostě šetříme penízky a i když to bude znít asi krutě, tak přemýšlíme, co všechno uděláme jinak, až jednou nebude.
 Marťa, dcera 7r. & syn 10m. 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život na vesnici 

(21.3.2003 12:45:25)
Mně se teda líbí, jak mi všechno roste pod rukama, máme tady hrozně moc kytiček kolem plotu... Ale nemůže mně rozházet žádný plevel. Na to kašlu. To k nám jezdí vždycky na jaře tchýně a zahrádku upravujueme společně, je to zahradničení celá blázen :o) Zvířata chystáme snad nějaké pořídit, zatím tady máme svojí stáj s koníky, kousek za vesnicí. Já bych klidně chtěla i králíky, kozu... ale to nevím, jak s nimi, my maso nějak nemusíme, tedy kuřecí občas ano, jinak vůbec nejíme maso, ale zabíjet je nemusíme, tak co. Ten rybník nám ani moc nesmrdí, i když radši jezdíme na koupaliště do bazénu. Ale já jsem vždycky děti chtěla vychovávat víceménně k přírodě, tak si myslím, že když nebudou mít úplně čistou vodu, taky jim to neuškodí. Já na tohle byla vždycky choulostivá a jak se řeklo, že se třeba jede někam na čundr pod stany nebo širák, tak mi úplně zatrnulo. Teď jezdím hrozně ráda. Jezdíme každý rok do Chorvatska do kempu, apartmány mě moc neberou, i když... taky bych si nechala říct :o) Ale tam hlavně jde o skvělou partu, manžel jezdí od svých 18ti na windsurfingu, takže jezdíme spíš sportovně. Jen minulý rok jsme nebyli, syn neměl dokončené očkování a tak nám to doktor 100% nedoporučoval, přeci jenom mu bylo sotva 6 týdnů. Ale letos se těšíme.

Katasku, manžel v tomhle je takovej rozumnější. Já zase organizuju výlety, návštěvy a tak, ale tohle nechávám spíš na něm.

Zima a vesnice, nebo zima a město, to je fuk. Tady je krásně čištý vzduch, takže chodíme i v zimě na procházky, třeba se projedeme kolem kravína, koníků... Já tyhle procházky zbožňuju.

Haníno, bylo by to fajn :o) Ty studuješ? Můžu se zeptat co? Nechci být vlezlá :o)) S těmi nemocemi - většinou jsou geneticky dané, tedy, když se projeví, když je dítko větší. U vlastního taky nemám 100% jistotu, ale víš, co by tě mohlo potkat podle "rodinných" nemocí, nebo čeho si všímat, popř. se tomu pokusit vyvarovat. Matka dítěte o sobě málo kdy něco víc řekne, takže na to nelze taky spoléhat.

Holčiny, manžel mi včera večer povídal, že by jsme se mohli spojit s FOD a zkusit přímou adopci. Asi do toho půjdu. Nejradši bych dítě černošské nebo bílé, ale nezáleží na tom. Víte, co by bylo dobrý? Já bych to miminko mohla normálně kojit, takže by se mezi námi vytvořilo jakýsi pevný pouto. To by bylo super.
 Marťa, dcera 7r. & syn 10m. 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život na vesnici 

(21.3.2003 12:50:16)
Jo, a my jezdíme všude autem. Já jsem každý den do večera v Praze u maminky, ale přestává mě to bavit. Dokonce jsem uvažovala, že by jsme si v Praze pronajmuli byt, abych tam mohla být s dětmi přes den. Ale to by asi bylo zbytečný. Takhle můžu nechat děti babče a vyrazit někam s kamarádkou, na nákupy, a tak...

Autobus nám tady jezdí v cca 3hodinových intervalech, ale já jezdím autem. S autobusem asi budu muset začít, teda ani mě to nijak moc nevadí, takže pohoda. O víkendu je to hrozný, jede 2x denně.
 Hanína 


Marťo 

(21.3.2003 14:56:35)
Marťo, studuju patentový právo.Je to takovej dvouletej institut, dostanu papír o absolvování a pomůže mi to v zaměstnání. Ale je to legrace vrátit se do let, kdy se člověk učil na zkoušky a bál se, jestli je udělá nebo ne. Manžel teď přemýšlí, že by taky začal ještě něco studovat, když vidí, jak mi to jde. Ale mu dlouho trvá než se k něčemu rozhodne.
Jo, a s tou přímou adopcí, že bys mohla kojit, je fakt bezvadnej nápad. Taky jsme o tom přemýšleli, teda ne o kojení, ale nakonec máme strach z toho, že by nás matka znala a případně mohla na dítě uplatňovat nějaké právo a tak. Ale jestli jste o tom přesvědčeni, tak je to skvělý.
Venku je tak krásně, že už se těším, jak půjdu se psem na dlouhou procházku.
 Magdina 


Elsičce 

(24.3.2003 8:20:01)
Elsi, je fajn, že jsi se ozvala. Zrovna dneska jsem na Tebe myslela, že už jsi tu dlouho nebyla.
O té zavislosti adoptovaného dítka na mamině - mám kámošku, která má vlastní dítě a je to to samé. malý chce jenom ji. Na chvilku se spokojí i s tatínkem, ale na dlouho ne. Jak už je to delší dobu, začne mu brečet a jen uvidí maminu už je spokojenej. Já si myslím, že je to u těch malých dětí normální a v určitém věku se to pak spraví.
 sally 


Re: Re: K barvičkám 

(20.3.2003 1:15:30)
Marťo,
třeba by se Rebece líbily Tři knihy o Pavím Očku. Jsou to docela napínavé pohádky o černoušcích (a jsou tam lvi, a sloni, a krokodýli a želva a opičáci...)... bohužel už si nepamatuju, kdo to napsal, ale jako malá holka jsem to milovala...
 Marťa, dcera 7r. & syn 10m. 


Re: Re: Re: K barvičkám 

(20.3.2003 20:46:24)
sally, tu knihu neznám. Musím se poptat v knihkupectví a knihovně, neviděly jste jí někde některá? Určitě bych jí koupila.

Haníno, pro nás je to zajímavé. Nenuceně se dozvídáme jinou kulturu, zvyky, zajímáme se o náboženství. Škoda, že jsi až z Brna, nejezdíte někdy do Prahy? Třeba by vás mohla zajímat exkurze do adopční rodiny s černoškou :o) Já jsem se ze začátku "bála" vzít si černošku, ale manžel mě přemluvil :o) Tedy, kdybych se na to necítila, nemáme jí tady. Ale samotný by mě to trvalo, než bych řekla JO.

K té vesnici. My bydlíme kousek za Prahou, ale jsme v Praze každý den. Tady na vesnici to milujeme. Je tady krásně. Čistej vzdoušek a přitom to máme do města (Prahy:o)) cca 15 minut. Ale tady je to bezva hlavně v létě, to k nám jezdí přátelé na zahradu, děti si postaví stany, opíkáme kuřátko... Neměnila bych. A to jsem původem z Prahy a myslela jsem si, že to tady asi nepřežiju. Další výhodou je, že tady máme rybník, je tady docela dost dětí, většina rodin jsou mladé páry. Neváhala bych se stěhovat znovu, ale to jsem já :o))

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.