| 1kulička | 
 |
(25.10.2021 20:31:32)
Máte někdo zkušenost? Byla jsem s dcerou na terapeutickém sezení a terapeutka se mne snaží přesvědčit, že dcera má velmi pravděpodobně Aspergerův syndrom. A doporučila mi, abych vyhledala nějaké dobré SPC (prosím doporučte v Praze) kvůli diagnostice a možným individuálním plánem ve škole.
Přiznám se, že ačkoli je dcera od malinka hodně jiná a svá, nikdy mne nic podobného nenapadlo. Maximálně ADHD či od puberty ADD. No a jak tak o tom čtu, začínám tomu i trochu věřit, že minimálně nějaké znaky má. Na netu jsou nějaké testy a ty AS nevyloučily.
U dívek se AS prý špatně rozpoznává, donedávna to byla doména chlapců. Holčičky jsou sociálně celkově zdatnější, takže můžou chybět typické znaky jako vyhýbání se očnímu kontaktu apod. Také mimořádné nadání být vůbec nemusí, AS mají i lidé normálního či podprůměrného IQ.
Proto mě zajímají vaše zkušenosti, jak se to u vašich dívek projevilo, jak jste získali diagnózu a jak dítě studuje. Případně ještě jaká byla dcera jako malá a jaká v dospívání. U nás je to velký rozdíl, před pubertou spontánní a pro děti velmi přitažlivá, s velkou fantazií a zábavnými nápady, beze strachu, dost prostořeká, dramatický talent - zpěv i básně. Od puberty nemluvná a tichá, asociální, ve škole se nesoustředí, nezvládá organizačně, velký odpor k předmětům, co jí nebaví. Vůbec nechce mluvit, bojí se, že řekne něco nevhodného, už vůbec ne před třídou.
Zájmy má takové, u kterých se může zavřít v pokoji a "snít". Chce psát, fantasy. Hodně čte. Poslouchá hudbu skoro pořád, i když má migrénu. Nemá ráda světlo a hluk (křik dětí hlavně). Je hodně obézní, ale vůbec jí to nevadí a podle terapeutky to není nějaký vzdor či póza, opravdu to tak má. Vadí jí, že to vadí ostatním, jí to jako problém nepřipadá. Sociálně mi vždy přišla tak o 2 roky pozadu, ale skoro bych řekla, že je taková naivka, že klidně i o 4 roky (dá-li se to takto specifikovat).
|
| K_at |
|
(25.10.2021 20:35:52)
Kuličko, já se omlouvám, téma mě taky zajímá. Ale - ten přelom, změna, nestalo se jí něco? Nějaký blbý zážitek, ona stačí chvilinka - nemyslím něco strašlivého. Ale ta změna..... Bylo to postupně? Nebo nárazově? Jak to píšeš takhle uceleně - vyskočilo to na mě.
|
| 1kulička |
|
(25.10.2021 21:20:27)
Kat, já nevím, prostě v té pubertě se změnila atmosféra ve třídě a dceři vadili hluční spolužáci. Otravovali jí kluci. Pořád si stěžovala na hluk a nemožnost se soustředit.
Jinak o prázdninách před čtvrtou třídou měla těžký úraz, vlítla pod auto a celé pololetí chyběla, nejdříve ležák, pak vozíček, pak léčebna, tam už přešla na berle. Měla tehdy novou třídní a ta prostě nebyla ochotná jí uznat známky z léčebny (ani jinak pomoct) a škola trvala na komisionálním přezkoušení za první pololetí, zcela nesmyslně a protizákonně, jak jsem si později zjistila, zkoušky naplánovali až na květen či červen tuším. Dcera na to vzpomíná blbě, že jí nikdo ani moc nenavštívil, dobrá kamarádka přišla asi 3x, ostatní jen jednou třeba. Taky se pak její nejka začala kamarádit s někým jiným, trochu žárlila. Ale od té páté třídy to bylo zase v normě, sice šla ještě na jednu operaci a rehabilitaci, ale už snad jen na měsíc. No a jak jsem zde mnohokrát psala, tak vztahy s otcem byly vždy celkem na hraně, ona ho dost iritovala a on je chodící uzlík emocí, takže po ní pořád startoval pořád mu na ní něco vadilo. Sama si myslí, že přejídáním si nahrazovala jeho lásku, protože on jí od malinka v jídle podporoval a byla to jediná činnost, v které si rozuměli a notovali při tom.....
|
| Federika | 
|
(25.10.2021 21:22:16)
Kuličko a to je ta starší?
|
| 1kulička |
|
(25.10.2021 21:24:11)
prostřední, ta na gevu :)
|
| Federika |
|
(25.10.2021 21:32:57)
Je ve druháku,viď? Naše škola má zatím jen první ročník, moje dcera chce o Gevo zkusit, chce zkusit i Gybu, ale já se začínám přiklánět k tomu, že bych byla radši, kdyby zůstala ve své škole, vstřícnější učitelé asi nejsou nikde, jí se tam teď hodně líbí, líbí se nám i způsob a náplň výuky. Navíc by tam měla fakt klid. Ale druhák ještě nemají.
|
| 1kulička |
|
(25.10.2021 21:38:20)
Federiko, ano, je ve druhém ročníku. Já bych byla pro stabilitu, když to tam dceři vyhovuje, ať tam zůstane. Nejstarší je teď zpátky na soukromé sš, kde je i její bývalá spolužačka a je maximálně spokojená. Je to sice zatím jen pár týdnů, ale je to dobrý pocit, že je holka spokojená. Uf.
|
|
|
|
|
| Lenka+03+05 | 
|
(26.10.2021 12:59:16)
Dcera je ve čtvrťáku na střední a diagnozu má asi od 7 třídy. Doporučila nám to tehdy učitelka z matematiky, že se jí zdá jestli dcera není autista, ať to zkusíme řešit. Byly jsme u paní psycholožky, která se zaměřuje na diagnostiku autismu. Diagnoza zněla netypický vysokofunkční autismus. Když jsme začaly chodit do SPC (Brno), tak dceru berou jako aspergera. Dcera má individuální plán a aktuálně i zprávu k maturitě (dělá uměleckou školu - grafický design).
Po určení diagnozy se mně vlastně ulevilo. Vždy nám přišla zvláštní a tímto se to vysvětlilo.
|
|
|
|
| Evžíček | 
|
(25.10.2021 20:41:35)
Nechci se tě dotknout, ale je mi divné, že se to řeší takhle pozdě a jakoby bez té dcery. Chce to ona vůbec řešit? Synové mají Vývojovou dysfázii. Diagnózu mají od cca 3 let, celou školu IVP. Starší na SŠ už nechce, abych to ve škole řešila, nechce mít IVP. Tak se musí víc snažit. Tak abys dceru SPC a diagnozami ještě víc neodradila od školy, pochopila jsem, že není ze studia moc nadšená…..a jestli jí nevadí, že bude vyčnívá ještě víc.
|
| K_at |
|
(25.10.2021 20:52:44)
Evžíčku, tak to je jedna věc. Druhá je, že ty víš od cca 3 let, kde je problém. \Zatímco Kulička to neví. A neví, jak dceři pomoci. Co udělat a proč nefungují běžné situace, komunikace.
|
|
| 1kulička |
|
(25.10.2021 21:06:48)
Jí právě nevadí, že vyčnívá, ona je v tomhle zvláštní. Jak píšu, mě to dosud nenapadlo, radí mi to její terapeutka, že by mohla mít třeba i vzhledem ke snadné únavnosti a migrénám třeba jeden den v týdnu doma distančně, že to její klienti mívají. A taky prý není řešení, když dělám dceři doma pedagogického asistenta, že to může prostě dělat škola na základě doporučení SPC. Mám toho dost tak jako tak, tak prostě si nechat pomoct. A proč pozdě - v PPP vždy vydali jen nějaké doporučení k důslednosti a přípravě a dopomoci, něco o pomalejším tempu. Na prvním stupni měli jen 9 dětí ve třídě na soukromé zš a vstřícné učitele, co jí pomáhali hledat v tašce a zapisovat úkoly. když se to horšilo, tak PPP, pak rok po léčebnách a komisionální přezkoušení....pak tedy psychologové a psychiatr kvůli poruše pozornosti a zhoršení prospěchu, zase PPP. Žádost tělocvikáře, ať dceru uvolním z TV, že on to psychicky nedává....Každý rok jsem PPP absolvovat nechtěla, a každý rok byly jiné podmínky.
Jeden rok domácího vzdělávání, když jsem naznala, že škola jí v ničem nepomůže, jen jí pomlouvá, jak migrénu předstírá. Pak nová škola a distančka.
|
| 1kulička |
|
(25.10.2021 21:23:46)
No a nevím, proč myslíš, že se to řeší bez dcery? Na terapii chodím s ní na její žádost a terapie je hlavně pro ní.
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(25.10.2021 21:42:57)
ahoj, myslím, že ti terapeutka radí dobře, opravdu by to mohl být AS - ideální je SPC Nautisu, ale tam je potřeba mít nejdřív diagnozu, když ji máš, tak jsou nejlepší na nastavování spolupráce se školou díky tomu, že se na autismus vyloženě specializují. diagnostiku sice teoreticky může udělat jakýkoliv klinický psycholog, v reálu to každý neumí, Nautis je na to ideální, ale čekačky nekonečné. pokud jsi na fb, doporučuji ti skupinu Aspergerův syndrom, zkus se tam i zeptat na doporučení někoho na diagnostiku, taky tam celkově načerpáš inspiraci. Co se týče nadváhy, u lidí s autismem je důležité řešit stravu, možná by slyšela spíš na zdravotní důvody a argumenty.
|
| Federika |
|
(25.10.2021 21:46:02)
Jo, nadváhu má syn taky, vždycky zajídal své stavy "naštvanosti".
Ale v posledních letech začal s bratrem posilovat, začal řešit výživu, tabulky, hodnoty a jak na všechno jde strašně vědecky, tak ho to chytlo, všechny poučuje a aspoň se už tak nepřecpává.
|
|
| 1kulička |
|
(25.10.2021 22:13:19)
Ráchel, moc děkuju za doporučení. S tou stravou je to těžké, nedá si říct, navíc je v podstatě nemotivovatelná. Teď teda říkala, že už nemá potřebu se přejídat a nepřináší jí to nějaké uspokojení. Nicméně na zdravá jídla se tváří opovržlivě, má ráda normální jídla typu maso, brambory, miluje knedlíky (ty ale já skoro nedělám) a omáčky, nicméně nezná míru. Když má příležitost, využije jí. proto taky už doma skoro nic k jídlu nemám, co by jí mohlo zlákat. Návrhy zajít za nutričním terapeutem, aby sestavil jídelníček podle toho, co má ráda, vyvolají jenom protáčení očí. Pro ní je zdravotní riziko velmi imaginární a je jí to jedno (to je ta její opožděnost).
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(25.10.2021 22:30:59)
chápu. ono je to i někdy o tom, že ten člověk není dostatečně v kontaktu se svým tělem, např. si včas nevšimne pocitu přesycení.
u syna jsme měli dlouho opačný problém, on vůbec necítil pocit hladu. Když ho začal cítit, tak to byla velká výhra, a když si pak díky tomu šel namazat chleba, tak to bylo na bouchnutí šampaňskýho.
jak dlouho pracuje s tou terapeutkou? jaké má zaměření, resp. jaký typ terapie dělá?
|
| 1kulička |
|
(25.10.2021 23:03:59)
Ráchel, dcera jako malá klidně nejedla 6 hodin, dokud dělala, co jí bavilo, tak vydržela dlouho a nevzpomněla si, neměla na to čas....
Terapeutka dělá systemickou nedirektivní terapii :) to má na stránkách, nevyznám se v tom.
|
| TaJ | 
|
(26.10.2021 0:40:57)
Kuličko, jo, přesně tohle taky známe - pocit hladu, žízně, horka, zimy...to vůbec neregistroval, když byl něčím zaujatý, i kdyby měl padnout...klidně ve vedru lítal na kole po dopravním hřišti tři hodiny v kuse a ani by se sám nenapil, kdybychom ho skoro násilím nezastavili a nedonutili...to samé s tím ostatním...akorát jsme museli být vždycky ve střehu, protože jsme věděli, že kdykoli může přijít takové to "cvak", kdy to zaujetí opadne a pak se dostaví hysterák, že má hlad a bude se to muset vyřešit hned teď a ne teprve hledat, kde bychom sehnali něco k jídlu...ale s věkem se to hodně lepší a teď už si o to jídlo nejen sám řekne, ale doma si pro něj i sám dojde
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(26.10.2021 18:32:22)
hele jestli chceš, napiš mi mejl na rachel zavináč samuelcz tecka com, pošlu ti nějaký tipy, který by se ti mohly hodit
|
| 1kulička |
|
(26.10.2021 20:46:22)
Ráchel, děkuju, napsala jsem ti.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Federika |
|
(25.10.2021 21:00:31)
Kuličko,
u holek zkušenost nemám.
Ale u staršího syna jsem zjistili S až hodně pozdě, téměř v 18. Do té doby měl "ADHD, projevy agrese, sníženou schopnost ovládání, nadprůměrná inteligence".
Moc lituju, že se na to nepřišlo dřív, syn je dospělej a všechno si už řeší, respektive neřeší sám.
|
| 1kulička |
|
(25.10.2021 21:33:55)
Federiko, děkuji za info o synovi - mě to přijde takové celé zvláštní s tou naší holkou. Jako malá krásně přednášela a nestyděla se, teď drmolí, že jí ani není rozumět a pravda, že oční kontakt moc nemá ráda u cizích, spíš uhne pohledem, když mluví s dospělými. Kamarádek má málo, ale to může být prostě tím blbým obdobím, kdy děti ze zš a ještě z toho malého kolektivu odešly na 8G a pak šla do té domácí školy a pak zase ta distančka. Na střední si nestěžuje, jen nezvládá tu organizaci a hlídat si úkoly.
Neadekvátní reakce měla jako mladší asi do těch 11-12 let, záchvat vzteku, ale krátký a neagresivní. Prostě vzteky skákala metr vysoko, případně upadla na zem....
A kdo to synovi diagnostikoval?
|
| A. Andrs | 
|
(25.10.2021 21:41:22)
Kuličko, nejdůležitější bude asi dobrý výběr povolání, kde se použijí výhody AS a nevýhody se upozadí.
|
|
| Federika |
|
(25.10.2021 21:41:28)
Dva psychiatři, přes známé, protože jinak byly všude dlouhý doby.
V době, kdy jsme my chodili ( v jeho 4 letech)po vyšetřeních, ta diagnostika u AS byla špatná nebo vůbec, prostě dostal nálepku ADHD.
Zpětně jsem viděla jasný rysy AS a dneska je to ještě zřetelnější.Taky má migrény, nesnese hluk, nemá moc kamarády, nemá rád cizí lidi a moc velký davy, nesnese emočně řev a "lidnatější akce". Rychle se unaví, vytočí ho občas úplně maličkost.
U něj jsou teda nejhorší ty agrese, to ale nemá každej takhle.A mohl, teda měl by se učit s tím pracovat, už kvůli sobě. Proto je lepší, když se. s tím pracuje dřív.
|
|
| vertigo | 
|
(25.10.2021 22:32:19)
Kuličko - to je jako bys popisovala moji dceru! Až mě to trošku vyděsilo. Já její změnu přičítala lockdownu a distanční výuce, nezvládnutý návrat do školy, odcizení od vrstevníků a z toho vyplývající úzkostná porucha a snad i sociální fóbie. Celkem se to od září "utřepalo", ve škole nějak funguje, ale projevy má podobné, jako ta tvoje. Ale teda Aspergerův syndrom mě nenapadl  Vždycky byla citlivá, někdy až přecitlivělá, spíš introvertní, ale na druhou stranu excelovala v dramatické výchově a školních divadelních představeních, když byla "schovaná" za rolí. Teď by před lidi nejspíš nevylezla, což je škoda, protože talent má. Hezky kreslí, smyšlené fantazijní postavičky, dřív hodně četla, teď čumí do telefonu, poslouchá hudbu a sjíždí nějaká videa, nebo hraje na počítači Sims4... zkrátka fantazie. Ale sociálno pokulhává, v kolektivu se neprosadí, spíš se ho straní. Přitom je bystrá a vtipná, má přehled. Většina učitelek, které ji kdy učily, ale říkala, že "ona je někde jinde než její spolužáci".
|
| 1kulička |
|
(25.10.2021 23:07:34)
Vertigo, to je zajímavý...tak máš inspiraci, ale sama si myslím, že to bude spíš nějak hraniční. Dcera krásně zpívá, fakt je nadaná, ale předvádět se nechce. Vůbec se nechce namáhat.
|
|
|
|
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(25.10.2021 22:42:01)
Kuličko, vůbec se mi nechce číst diskusi, nebudu to dělat, takže se asi budu opakovat
Jestli se nepletu, je tvoje dcera už starší, takže předpokládám, že se dělo něco dlouhodobě a konečně jste se dostali k něčemu jako diagnóza, nebo aspoň podezření na něco. Konečně :) Spoustě lidí se to "stane" až v dospělosti a víceméně s jim uleví, protože zjistí, že to, co se jim celý život děje, není jejich vada nebo chyba, ale má to i název a vlastně jsou v pořádku. A pomůže to taky rodičům, kteří zjistí, že neudělali nikde chybu ve výchově ale mají jiný dítě.
SPC nebo klinický psycholog můžou potvrdit, nebo vyvrátit AS, v každým případě můžou hodně vysvětlit a nasměrovat dál
Není důvod se toho bát.
Syn je hraniční AS, zvládá všechno normálně, měl na prvním stupni (třída pro nadané děti) i spolužačky holky s AS, pravda, byly trochu zvláštní, ale tím, že měly podporu a pochopení doma i ve škole, se z nich staly normální slečny. Teda normální pro někoho, kdo věděl, jaký byly před tím a kdo to má doma, malinko jiný ty děti jsou, ale vadí to snad? můj syn je taky jiný, každý je jiný. Jiný neznamená špatný. To jen ze zvyky mají Češi snahu všechny nahnat do šedivýho průměru a běda tomu, kdo vybočuje. Na Rodině je to taky poznat.
Takže kašli na okolí, spousta lidí nepochopí, že je někdo jiný a nepomůže na to ani pár facek, ani posadit ve škole vedle vulgárního spolužáka, ale naopak pomůže poznat, že jsou i podobní lidi, s podobným způsobem myšlení. 
Najít si kamarády je těžší, je pro to potřeba najít tu správnou bublinu lidí s podobným způsobem uvažování.
Můj syn nezvládá školní prostředí, je tam hluk, není tam prostor pro práci, prostě škola.
Zato na akcích může být 40 lidí a je to super. Do školy téměř nechodí (maturant na gymplu), našel si svůj způsob, který mu vyhovuje. Letos byl ve škole už 7 dní :) zítra teda půjde. Je to o tom, že je potřeba najít si svůj způsob. A potom je člověk i spokojený
|
| 1kulička |
|
(25.10.2021 23:19:18)
Youki, děkuju za zkušenost a povzbuzení, popravdě se nijak nebojím, holka je jaká je, ať s diagnózou nebo bez, jen by bylo fajn, kdyby našla své místo a poradila si i ve škole beze mě.
Ona měla nádor na hypofýze, který teď zmizel, hormony už vypadají taky v pořádku a postižené zrakové nervy byla jen misinterpretace nezkušených lékařů - tak nějaký AS mne už nevyděsí. Vlastně by to dost vysvětlilo. Jen mi přijde škoda všech těch předchozích návštěv specialistů, co vlastně nic nevyřešily. A teda upřímně se bojím, abych zase nevložila svou energii do nějaké diagnostiky vyšly nejasné výsledky, ale s tím už se asi musím smířit.
|
| TaJ |
|
(26.10.2021 0:34:50)
Kuličko, já mám u syna podezření na AS už asi od cca 9 let...on je tedy v péči odborníků a SPC už od 3,5 kvůli dysfázii, ale čím byl starší, tím jsem nabývala spíš dojem, že ta správná dg. byl AS (PAS). Sedí toho na něj víc než dost...Ono to někdy vyleze až později s věkem, v tom nižším věku se to někdy snadno zamění s něčím jiným, nebo se to ještě tak výrazně neprojeví... Nicméně oficiálně už to od nikoho potvrzené nemáme, dost dlouho jsem přemýšlela, jestli to má smysl, nebo ne, někam chodit na diagnostiku...načetla jsem si o tom co se dalo, ty přístupy a postupy u něj fungují, díky tomu jsme taky mnohem líp pochopili, proč má některé věci prostě jinak a že se s tím prostě musí naučit žít a fungovat on i my... A jak psala Yuki, tak naprosto zásadní je, aby si našel to svoje místo, svojí bublinu lidí, se kterými si bude rozumět, jelikož kvůli svým specifickým zájmům si prostě s většinou dětí a lidí moc nerozumí...najít způsob, jak může uplatnit to, v čem je dobrý, co ho baví, co může sdílet s dalšími lidmi a cítit se prostě mezi nimi dobře...ono tohle je asi důležité u všech dětí, nejen u těch s AS, ale u nich to platí dvojnásob...u nás se to třeba povedlo cca v 10 letech díky dopravnímu kroužku, kde si konečně tu svojí bublinu našel, do té doby kamarády neměl prakticky vůbec...ve škole zase funguje dobře díky tomu, že jsme našli malou logo třídu, kde je mu fajn...na střední škole už takový komfort malé třídy samozřejmě mít nebude, ale zase se budeme snažit ho směrovat na takovou školu, kde budou děti s podobným zájmem a bude zase tak nějak mezi svými, i když jich tam bude ve třídě mnohem víc. Oficiální diagnózu asi zatím nepotřebujeme, našli jsme způsob, jak s ním fungovat a taky mu tím nechci případně uzavřít nebo zkomplikovat cestu k tomu, co by chtěl jednou dělat...což by se v případě oficiální dg. mohlo stát. To ukáže čas, jestli to bude reálné, nebo ne...
|
|
|
|
| vrrtak | 
|
(26.10.2021 11:36:18)
Dryádo .. dětský klinický psycholog ano, k tomu má tu třetí atestaci
no psychiatra mi tvrdila na mé podezření že dítě AS nemá protože mluví a AS přece nemluví,klinická dětská psycholožka mi zase po hodinovém testu kde se testovalo více věcí najednou mi řekla že AS mít nemůže ,protože podle odpovědí ví jak se kdy zachovat-námitku že to jsou naučené věty odmítla. Jinde v jiném testu,ale bohužel ne u klinické psycholožky, kde jsem předem na toto upozornila už vyšlo najevo že opravdu používá naučené věty,ale pokud se otázka položí jinak tak ji už dešifrovat neumí a odpovídá tak jak to sám vidí a to je tedy naprosto odlišné.
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)