| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

zase tu strašim :-( ale stálo to za to :o))))

 Celkem 4 názorů.
 Ella+ 


zase tu strašim :-( ale stálo to za to :o)))) 

(7.4.2005 0:36:39)
Stáří 18 měsíců, dítě kouše a kope


Prožíváte šťastné chvíle s roztomilým děťátkem. Náhle vás zcela nečekaně brutálně kousne, i když nebylo nijak rozmrzelé. Dobrá, nepřejete si nic jiného než pro ně najít omluvu ... Do skutečných rozpaků vás však přivede, když potom provede totéž kamarádům v parku před rozhněvanýma očima jiných maminek. Cítíte povinnost se na něho rozzlobit a řádně mu vyčinit. Avšak váš potomek to udělá znovu a vy se propadáte hanbou. Došlo snad k nějaké chybě ve výchově? Nemělo by teď dítě dostat pořádně za vyučenou? Ale pohlavky ani hubování nejsou k ničemu ...


Proč se andílek náhle stává démonem? Dítě není dobré ani špatné, je to jen kulička plná energie, která prýští všemi směry:

jako energie pozitivní, když se učí mluvit, skládat věci na hromádku nebo kreslit;

jako energie negativní, když se vzteká nebo rozbíjí a ničí věci.

Veškeré výchovné poslání spočívá v pozitivním usměrnění této energie.

Pozor na špatné reakce!


Neodpovídejte nikdy na násilí násilím, neoplácejte dítěti údery, nekřičte na ně ... Jestliže to uděláte, bude to považovat za normální způsob komunikace mezi lidmi.

Nepředkládejte nikdy vašemu dítěti špatný obraz o něm samém -- budu i nadále "zlobivým" dítětem, když maminka říká, že takový jsem!

Když se začne chovat agresivně, odveďte jeho pozornost: "Ne, pojďme si raději hrát s nákladním autem, to je zajímavější ..." A jestliže i nadále vzdoruje, udělejte to, čemu Angličané říkají time out: "Jdi k sobě (do své postýlky, do svého koutku, do svého pokoje) a já půjdu také k sobě (číst, telefonovat), a zůstanu tam tak dlouho, dokud se nebudu cítit lépe."

Nezapomínejte nikdy, že nejste obětním beránkem svého dítěte!


6.6 Hraní

Existují rodiče, kteří si sednou na zem a hrají si se svým dítětem. Pojmenovávají vykonávané činnosti a dítě se při hře cvičí ve slovní komunikaci. Tito rodiče budou mít děti méně agresivní než ostatní. Anna Freudová prohlásila, že svou profesi dětské psychoanalytičky přestane vykonávat, až jí kolena ztuhnou tak, že už nedokáže sedět na zemi. Stanley Greenspan (viz Literatura) to nazval "časem na zemi": "Tím, že se přizpůsobíte úrovni svého dítěte, naladíte se na jeho rytmus. Dialog, interakce a sdílená pozornost se odehrávají výhradně v podmínkách dítěte." Právě takto, v pozici na stejné úrovni s ním, jsme skutečně vpuštěni do jeho světa představ a naše slova podporují a strukturují jeho myšlení. Dítě zkoumáním zapojuje své mentální obvody. Hra může vypadat neužitečně, ale hrát si znamená pro dítě pracovat a také objevovat, pozorovat, manipulovat, komunikovat, pochopit.


Hra s dítětem je tedy preventivním opatřením proti rozvoji jeho agresivity. Učíte ho zaměřovat pozornost, soustředit se, mírnit zvýšenou pohyblivost ve prospěch intelektualizace činnosti, učíte ho sdílet s vámi své pocity. Když si mi rodiče vyčerpaně stěžují, že si jejich dítě neumí hrát úplně samo, musím jim dát následující vysvětlení: Dítě, které si ve věku mezi jedním a třemi lety často hraje samo a hlučně, uniká pozornosti rodičů, zůstává ve svém světě ... Všeobecně lze očekávat, že bude agresivnější než ostatní. Tímto ovšem nepopírám, že i komunikativní dítě má svůj herní prostor, kam se uchyluje jeho dětská mysl a kde sní ...


Úloha tatínka

Někteří tatínkové mají temperament spíše verbální a jiní spíše fyzický. Většina fyzicky založených otců ráda se svým dítětem při hře zápasí, i když patří k dospělým, kteří své násilné impulzy kontrolují. Radím vám však, abyste k tomu dítě nepodněcovali.


Jestliže ho rozrušíte a povzbuzujete jeho agresivitu, nedomnívejte se, že si vybije psychické napětí a bude potom klidnější. Je to naprostý omyl. Naopak s ním títo způsobem násilí procvičujete.

Jestliže se vy sami necháte touto "hrou na zápasení" strhnout natolik, že dítě bude marně vynakládat všechny síly, trochu mu ublížíte nebo se unaví a vy mu jdete příkladem v tom, že násilí lze zneužívat.

Jestliže používáte slova povzbuzující k násilí, například: "Pojď, ukaž, kdo je nejsilnější, buď silný, braň se!" hýčkáte tím jeho agresivní impulzy.

Myšlenka, že úlohou tatínka je naučit chlapce, aby uměl zápasit a násilně si hrát, je vskutku karikaturou lidství. Znám mnoho tatínků, kteří jsou velmi pozitivní, žertují se svými dětmi při konstrukčních hrách, vyprávějí jim pohádky, jezdí s nimi na kole, ukazují jim zábavné hry na počítači ... Tímto způsobem učí své děti zaměřovat energii na pozitivní zájmy. Toto chování je mnohem lepší prevencí agresivity než pobízení ke rvačce vystřídané pochybnou autoritou vynucovanou křikem a pádnou rukou. Právě takové chování činí z dětí rebely.


ukázka z knihy Agresivita dětí
autor: Edwige Antier
nakladatel: PORTÁL
rok vydaní: 2004
Odpovědět
 Pejska 


Re: zase tu strašim :-( ale stálo to za to :o)))) 

(7.4.2005 9:15:50)
To je přesně ono. Štěpán má teď období, kdy nás stále vybízí plácáním o zem, abychom si k němu sedli a posílali si auta, prohlíželi motočasopisy, skládali kostky.....

Ivetko, jsi moc hodná za nabídku, jedeme už v pondělí, takže asi těžko něco naděláme. Při nejhorším zalehnu ke Štěpánovi a udělám si spací dovolenou :o)
Odpovědět
 skritek1 


chůvičky 

(7.4.2005 9:25:13)
Pejsko, to potřebuješ půjčit na ten týden plavání???
já je doma mám,můžu je půjčit po nějaké pražandě. Jen už je asi dost pozdě se nějak domlouvat. Ale my máme zítra kolem poledního poradnu a jinak nic a o víkendu taky doma.
Iva má na mě telefon,takže když by mě nějak odchytila,tak můžu po ní poslat.
Odpovědět
 Jitka, Honzik a Katka 
  • 

Re:  

(7.4.2005 14:38:36)
Pejsko, tak to jsme se trebas uz potkali na plavani :o), my jsme byli to cily dite co tahalo vsude klice :o)))
Volejbal je fain, byt tebou tak bych hrala (ale ja uz to skoro neumim), tady na to jaka je to dira (bydlim ve slepy ulici co je dlouha asi 4 km ale fakt i s oznacenim :o)))) je sportovni vyziti docela dobry taky, tak kdyz nebude pomahat honeni rarachu, tak asi budu muset s necim taky zacit :o)) at schodim co pujde.

Ello, tomu rikam souhrnne informace. Ja tedy, nevim s Honzou si hrajeme na zemi co sedi na nocniku, protoze abych ho tam ze zacatku udrzela, tak jsme si prohlizeli knizky, ale musim rict, ze kdyz jsem cetla jaka trapeni obcas mate, tak si rikam zlate s nim. Je teda fakt, ze mi dela "fory" kdyz nechce plinu (ted mi rika "ne" kdyz se ho zeptam jestli ji chce), protoze je porad jeste moc hubeny a aerodynamicky, tak se desne spatne drzi v leze :o), ale bud ho zabavim nejak nebo se mu snazim vysvetlit, ze bud plinu nebo nocnik (a hadejte co vyhrava - nocnik). Je to od prirody zive dite :o)))
Jo a rada bych videla tatu, ktery by s ditetem neradil, kdyz se mu smeje na cely kolo. Ten nas je teda v tomhle des, nejvic ho rozblbne zasadne pred jidlem a spanim (vzhledem k tomu ze prijizdi z prace v 19.30 je to pochopitelny) a pak se desne divi, ze kluk nechce spat, ale Honza ho fakt miluje. Kdyby vedel, ze s nim tata bude az porodim cely tyden, tak uz premlouva mimino aby se narodilo driv nebo me honi jeste vic po venku :o)))
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.