handa | •
 |
(5.4.2005 8:45:44) Ahoj holky, moje tříapůlletá dcera chodí do školky, která se mi vcelku líbí a myslím, že je docela dobrá. Ředitelka i učitelky jsou celkem fajn, dá se s nima domluvit, školkový režim je taky dobrý, jsou tam kroužky atd., prostě na to, že to není školka soukromá, a ve srovnání s některými příspěvky, co jsem tady četla, jsem spokojená. Ne tak už moje dcera. Ze začátku chodila ráda, byla to příjemná změna a ona je navíc velmi vstřícná k dětem, otevřená a kamarádská. Jenže časem se z toho stala rutina, každodenní povinnost a dneska se každé ráno probouzí s otázkou "maminko, dneska zase půjdu do školky?". Když zjistí, že ano, má po náladě a je rozmrzelá. Nevzteká se, ani se se mnou nedohaduje (zatím), ale prostě se jí tam nechce a chce být se mnou. Nevstáváme v žádném chvatu, snažím se to ráno prožívat v klidu, někdy si i krátce pohrajeme nebo se podívá na pohádku, cestou do školky si vyprávíme atd., aby to pro ni nebyl nepříjemný přechod. Přesto, když pro ni příjdu, cítím, že se na mě zlobí, že tam musela být. Někdy je celé odpoledne rozmrzelá a "naštvaná". Chodila domů po obědě, ale teď už chodí až po spaní, nespokojená ale byla stejně. S učitelkou jsem mluvila, říkala, že žádný problém na ní nevidí, naopak, že se zapojuje a vím, že tam má spoustu kamarádů. Když ale náhodou do školky nejde, je jako vyměněná, veselá a v dobré náladě. Chci se zeptat, jestli je to běžné a časem to bude lepší nebo jestli na školku úplně nezanevře.
|
Saša, 2 synové | •
 |
(5.4.2005 9:10:59) Ahoj hando, moji kluci chodí do školky čtvrtým rokem. Ze začátku také chodili docela plni nadšení, postupně chodili, protože to prostě jinak nešlo a teď už bojujeme každé ráno s tím, aby vůbec šli. Celou dobu jim vysvětlujeme, že chodit do školky prostě musí, tak jako my chodíme do práce. Stejně je to ale každé ráno stejné. Za ty čtyři roky byli období kdy bylo líp a naopak kdy bylo hůř (šli jsme se řevem). Nepřipadá mi ale správné, hledat jiné možnosti hlídání, protože od školy už dceru také "neosvobodíš" a čím dřív si zaštítí návyky, že některé činnosti se prostě dělat musí, tím lépe. Ale na tvém místě bych ještě skutečně podrobně "prozkoumala", zda neexistuje skutečně nějaký důvod proč dcera do školky nechce. Je spousta věcí, které mohou negativně ovlivňovat pobyt ve školce.
|
handa | •
 |
(5.4.2005 9:21:18) Díky za odpověď, zkusím znovu promluvit s učitelkou, ale spíš to vypadá, že je to pro ni prostě "otrava" tam chodit a hlavně nechce být bez maminky, než že by se jí tam opravdu něco konkrétního dělo. Jestli se to bude dále zhoršovat, tak nás asi čekají taky 3 roky každodenního "zápasu", o prázdninách bude doma, tak počítám, že v září to pak bude stát za to..
|
|
|
Líza | 
 |
(6.4.2005 11:48:16) Hando, s mojí starší to probíhalo tak: zpočátku ve školce pláč, ale hodně rychle se jí tam zalíbilo a nějakou dobu nechtěla ani odcházet domů :-)) Tak po čtvrt - půl roce docházky ji to opustilo a každé ráno dělala otrávené obličeje a přemlouvala mě, ať ji nechám doma. To trvalo...možná taky tak čtvrt roku. V dalším školním roce už to brala jako hotovou věc, postupně si vytvořila pevnější vztahy s kamarádkama a začla tam být za "velkou" a už jsme nic nemuseli řešit. Tak ti přeju, ať je to u vás taky jen přechodné :-)))
|
|
|