(2.1.2020 9:57:10) Už sem chodím léta, přispívam málo. Teď prosím o radu. Manžel má druhou mizu, našel si " kamošku". Jsme spolu 15 let. Deti. Zamiloval se. Zatím se nestehuje, říkal, že to chce spravit, ale momentálně je mnou presycen, lezu mu na nervy, nebaví ho dělat věci se mnou, tváří se prednasraně. Celkově je tak nějak pořád v tenzi.. Nastavili jsme si pravidla typu -přes týden být co nejméně spolu a o víkendu nějaký program, co sneseme. Pracujeme spolu, takže se bohužel vidíme v práci denně. Dalsi bod je výpověď. Moje i jeho. Já hned ("kamoška" je z prace A já bych to nesnesla). On az si neco najde. On tvrdí, že je to kámoška, že se sverují a přerušit styky nechce, ale určitě už se spolu libali, ostatní jsou jen domenky. Možná spolu nic nemají nebo mají, já nevím. On někdy spolupracuje, někdy ne. Já s ním chci mluvit, on někdy mluví, někdy vykrikuje, že už nechce nic řešit. Vzhledem k tomu, že přerušit styky s ní nechce, speje to spíš k prohloubení jejich vztahu a devastaci našeho. Vypadá to spíš, že na naše pravidla přistoupil kvůli svému svědomí, aby se za měsíc mohlo říct, udělal jsem co šlo, jdu. Snaží se být fér (Vždy byl), ale rozhodně nám tu nenechá majetek a neodejde s taškou. Máme hypo z 2/3splacenou. Auta, pidifirmičku mimo práci, on samozřejmě vydělává 2x víc než já. A co tu občas čtu, jak se chlapi během chvíle mění,nechci nic podcenit. Takze: máte pro mne rady právní či osobni? Jaké dokumenty dát dohromady? Jak se chovat? Co dělat? K dětem se chová pěkně. Kvůli nim to asi bude řešit víc než kvůli mně. Jsme někde na pomezí, kdy není jisté nic.
(2.1.2020 10:30:05) Myslim, ze to vidis realisticky. Pokud on nechce nic resit, je lepsi byt o krok napred a pocitat s jeho nejhorsimi strankami, ty obvykle pri rozchodu vyjdou na povrch. Moje rady jsou proste - najit si 1) dobreho pravnika 2) dobreho psychoterapeuta ci manzelskeho poradce (i pokud mas pocit, ze ho zatim nepotrebujes. Kamaradky sice poslouzi jako rameno k vyplakani, ale objektivni z podstaty nemuzou byt).
(2.1.2020 10:45:43) Z blizkeho okolia mam skusenosti, ze treba vystihnut cas ked si bude sypat popol na hlavu a dat mu podpisat pre teba a deti vyhodne podmienky (poradit sa s dobrym pravnikom - hned dnes, zajtra). A hlavne nikam neodchadzat, nikam sa nestahovat. Z prace by som neodisla (aj kolegyna ma "zaludok na vode"), muz ked chce odist nech odide (myslim si ze "casim az si nieco najde" sa po tvojom odchode neuskutocni). Ak to nedavas psychicky zasla by som si po lieky, ukludni sa ti zaludok aj mysel. Venuj sa sebe, detom. Program cez vikend s muzom by som nesilila. Kludne aj bez neho len s detmi, alebo on s detmi a ty nieco ine. Cez tyzden by som mu "sla z oci" po rozdeleni domacich povinnosti. Otazka je...chces ho este alebo nie?
(2.1.2020 11:00:46) Chtěla bych, aby se to zas vyladilo do normálu. Stejné už to nikdy nebude, ale já ho i chápu, že teď děti přestaly být stredobod vesmíru, už nás tolik nepotřebují a on bilancuje(neschvaluji jak to dělá). Jsme unavení tím běžným životem, děti, práce, někde jsme se "ztratili v prekladu". A společných věcí ubylo, každý si hledal koníčka, aby ten druhý mohl hlídat. Takže samostatne.
(2.1.2020 11:14:38) nemůžu tě skoro číst, jsem ve stejném bodu jako ty, jen chybí ta kamarádka a já se děsím dne, kdy s ní přijde...první co mám v hlavě jsou finance. Udělal bych si nějakou analýzu "co bude když" ve smyslu reálií - budu mít na nájem, mám kde bydlet, můžu pracovat tam kde pracuju atd.
(2.1.2020 11:36:51) Janinko, momentálně mi to nemyslí. Soustředění nula. Nějaký soupis by nebyl? K právníkovi jsem objednaná na konzultaci. Ale spíš pro sebe bych chtěla vědět. My máme jeden dum s hypo na jednom pozemku. Kdo zůstane v domě, bude mít děti. Ty se stěhovat nebudou. On s vyplácením mít problém nebude. Já podle toho, co najdu za novou práci.
(2.1.2020 11:45:45) Spis pocitej s tim, ze on si nerozmysli rozchod s "kamaradkou". Je to nove, vzrusujici, co ma doma, to davno zna.
Zustan v praci. Mas jeden bod vyresen. At si hledaji novou praci oni dva.
Sepis si rozpocet, jak co budes zvladat financne. (Ted, ne az jestli a jak to dopadne). Najdi si advokata a plat ho ze spolecnych penez. Ty finance jsou vzdycky nejhorsi - zjisti si vsecko, na co mas narok a co ti patri. Vsecko ostatni zvladnes - zvladlas to i driv.
Tohle obdobi, kdy nevis, doufas, mas obavy… je nejhorsi. Zacni planovat. Co bez nej budes vsecko moct delat. klidne o tom mluv i pred nim. Nemusi si myslet, ze je nepostradatelny a ze cekas jak panenka v koutku.
(2.1.2020 11:22:41) taky bych nevyklízela pole a nepodávala výpověď. ať si jde on a kámoška. ke všem změnám hledat novou práci (a kdoví, jestli bys ji našla rychle) - to bych fakt nedělala. problém má on, ne ty, proč mu to usnadňovat. přeju ti hodně sil
(2.1.2020 11:23:44) Hlavně si ujasni co chceš ty, nečekej co on. Rozmysli si, jak by sis to představovala po rozvodu s dětma, s majetkem. Až přijde manžel s nějakým řešením, návrhem, musíš mít jasno co chceš, na co přistoupit, na co ne. Z práce bych neodcházela, pokud jsi tam jinak spokojená. Nová práce se shání špatně. Věnovala bych se sobě, dětem.
(2.1.2020 11:45:21) Odejít jsem chtěla, přemýšlím o tom dlouho, ale to co dělám jen tak někdo nedělá A nechtěla jsem se jen tak upichnout. Manžel mne podpořil, že když budu měsíc dva bez práce, tak ok, ale bohužel teď je to riziko.
(2.1.2020 15:56:05) Neodcházej z práce! To by byla pěkná blbost. A nijak ty dva nekryj před kolegy. Většina lidí je normálních a z toho, že on si nabrnkne babu tobě před očima, se jim dělá blbě. Když odejdeš, budeš v tomto špatném psychickém stavu fakt blbě hledat práci, zapadat do kolektivu a pod.
(2.1.2020 16:11:30) Je pravda, že podobnou situaci už jsme tu řešili. Každý se divil, jak si takový prima člověk mohl najít takového blbce, který ho nakonec teď trápí. Jsou fakt jak na houpačce. Ale do toho puvodniho vztahu jsme také neviděli. Nakonec všichni akceptovali situací jak je. Podvadenemu to situací neulehcilo, ale zůstal a všichni si zvykli. Nikdo se nechtěl přidat na nici stranu. Nicméně já nejsem kliďas a to mi v očích kolektivu asi moc nepomůže, když ji pošlu do háje.
(2.1.2020 11:34:59) Chápu že priorita je zůstat spolu, překonat krizi a obnovit hezký vztah. Ale myslím je dobré mít plán B. Uklidnit se, třeba za pomoci psychologa, nebo léků. Být nad věcí.
(2.1.2020 11:51:12) Já to nevím. Minule přišel nad ránem, že pařili a povídali. Ale byl téměř střízlivý. Z různých otázek a vyhybavych odpovědí mi vyplynulo, že nakonec těch 8 hodin strávil jen s ní, banda šla domů ve 20,00, ale prý spolu nespí.. Je introvert, takže kamarádů i kamarádek (ktere mi nikdy nevadily) moc nemá a nikdy to neřešil. Má pár dobrých a stačí. Tohle je jiné. Nikdy jsem nezarlila. Chodil kdy chtěl kam chtěl. Teď se můžu píchnout, když píše SMS.
Nechutny, ze se domniva, ze muze zit jak za svobodna.
Vystehuj ho z loznice, starej se o deti, nestarej se o jeho veci, neper, nevar, ale v dome zustan. On ma takhle vsecko, co chce mit. Tak mu neco uber. A neboj se, ze to neco zhorsi. Mozna uspisi. Bude se muset rozhodnout, co chce.
(2.1.2020 12:06:58) On nežije jak zamlada. Vždy se staral a stará. Paříme střídavě oba jednou za čas, spolu i zvlášť, ale vždy s bandou. Teď se to prostě po... Poslední týden se stehujeme z loznice střídavě oba. Nejprve já, že mě zklamal a pak on, že furt něco řeším a on chce spát.
(3.1.2020 10:13:52) no to jsi teda hodně klidná nepřijít chlap na noc a říct, že je s kámoškou a že si jen povídá to by letěl na chodbu přinejmenším uznmávám, že jsem cholerička, ale v tomto případě bych se určitě neudržela, bez ohledu na následky
(2.1.2020 12:10:43) Z toho co čtu mi vychází jediné - vzala sis do hlavy že má muž milenku a i kdyby ti celá firma tvrdila že ne, stejně tomu nebudeš věřit. Tak proč by měl ten chlap něco vysvětlovat nebo řešit?? Ty už máš přece jasno. Jak se chová ona? Co když je to opravdu jen kamarádka která má doma problémy a potřebuje mužský názor? Tohle každému chlapovi lichotí a může za tím být opravdu jen pozvednutí sebevědomí, nic víc. Vím že je těžké se v takové situaci uklidnit, ale teď bys neměla dělat žádné velké rozhodnutí jako je změna práce (pokud nemáš lukrativní nabídku). Měla by sis sednout a ujasnit co vlastně chceš. Svého muže a manželství nebo rozvod? Podle toho se zařiď. Hodně štěstí
(2.1.2020 12:25:57) No, to bych hrozně chtěla, aby to tak bylo. Večer si neco vyrikame, obejmene se a ráno vše jinak. Koukne na mobil a celý den je zpruzely. A že nechce, abych se ho dotýkala.. Proto máme dohodu, protože doufám, snažíme se mluvit, ale je to jak na houpačce. V práci už je pomlouvají dávno. Jen já bohorovně vždy odvětila, že nemají z každého oběda s kolegyní dělat kovbojku.
(2.1.2020 20:29:49) Despi, asi to číst nechceš, ale tu babu má a není to jen kamarádka, to je jeho výmluva. Byla jsem v podobné situaci před 8 lety. Kamarádka samozřejmě kamarádkou nebyla, na pařby chodili taky ve skupině, ale ti 2 zůstaváli až do rána, trvalo to 2 roky, já totálně na nervy, tehdy ještě na mateřské.....chodili jsme i do manželské poradny, kde ovšem lhal a předstíral, nic spravovat nechtěl, ale asi kvůli sobě i okolí.... Pak to došlo tak daleko, že mi na rovinu říkal, že manželství skončilo, že sice nikoho nemá, haha, ale že se mnou už nepočítá a bydlí s námi jen kvůli dětem a že nemá kam jinam jít. A taky mně v hádkách říkával, a´t si někoho najdu, no a když se po 2 letech mého trápení muž kolem mě objedvil, můj manžel otočil, jako v seriálu, omlouval se a nosil květiny, nicméně mně už to vzít zpětně nešlo a po dalších 3 letech se odstěhoval. Z práce určitě neodcházej a za tuhle situaci se nestyď, já se tehdy hrozně styděla, i před známýma, brala jsem to jako trapas, že můj muž má jinou...
(2.1.2020 21:55:33) Hlavně se mu nevnucuj. To je pro mne smrt! Jsem kontaktní, sdilna, chci si povídat. V úsporném módu už jedeme asi rok( myslela jsem, že prace). Jsem totálně vyprahla a chci aby mě objal. A on se tváří, jak studený čumák. Hrozně o něj stojím, ale 3 roky to nedám. To skočím z mostu. Sex donedávna fungoval jakš takš. Teď přes svatky už ne. Lezu mu na nervy. Přitom za poslední 3 dny jsme se viděli pár hodin.
(2.1.2020 22:48:54) On se se mnou nebavil vůbec, jen pozdrav a provozní věci, tedy to jsem samo musela začít já.....on v podstatě nic řešil nechtěl, nepotřeboval....byl mnou úplně otrávený..... Čím víc jsem chtěla řešit, bavit se, komunikovat, tím se jeho alergie na mě zvětšovala....opravdu zafungovalo až to moje otočení se a moje dobrá a šťastná nálada, veselost atd. Bohužel, to se nedá poručit, že.... Zajímavé a zvláštní je, že se mnou nikdy nepřestal úplně spávat, vždy jednou za týden až 14 dní byl z jeho popudu sex, já jsem nikdy neodmítla, byla jsem taková zoufalka, že jsem byla vděčná za ty chvilky přízně...
(2.1.2020 12:33:14) Lenko to je ale přeci strašně individuální. Jsou tu ženy, které mají individuální kamarády a jejich muži nevadí, že s ním jeho žena tráví celou noc a sami takové kamarádky třeba také mají, ale když si sama představím, že můj muž tráví noc "povídáním" si s jinou ženou o samotě je mi z toho ... přinejmenším úzko. To musí být nastavené oboustranně podobně a vykomunikované, jinak to nemůže fungovat přece. Zakladatelka sama píše, že taky chodí, ale s partou. Mohla by napsat jak by se muž tvářil na podobnou situaci u ní.
(2.1.2020 16:07:31) Lenko, MM mi dělal takového důvěrníka, než jsme spolu začali chodit. Radil mi z pohledu chlapa a tak. A hned ten den, co jsem se rozhodla rozejít s klukem, co jsem s ním chodila, chytil příležitost za pačesy. Pak mi řekl, že byl do mě zamilovaný od první chvíle, co mě viděl. A že by nic s holkou, o kterou nestojí, netrávil tolik času. Maximálně by se pobavil s manželkou nebo přítelkyní svého kamaráda.
(2.1.2020 16:15:28) Proto si myslím, že on se šel e zacatku vypovídat z krize a ona chytila příležitost za pačesy. Samo, že to nehazim jen na ní. S ním mám vztah, tak on mě štve a je mi to i líto. Ji bych vytrhala vlasy..
(2.1.2020 16:22:29) Hlavně nedávej výpověď a pohledej nějaké výpisy z účtů. Ty sice chodí často elektronicky, ale spořící účty často posílají roční přehled. Tak kdyby došel, najít a zjistit víc. Ona s ním třeba zatím nic nemá, on má ale určitě zájem. Takže buď připravená. A nepočítej s tím, že on ti dobrovolně něco dá. I kdyby odešel z domu, bude si chtít zařídit nový život a bude chtít urvat co nejvíc. A úspory odklonit.
(2.1.2020 12:24:06) No to je blbý. Asi se musíš co nejdřív rozhodnout jak se k tomu postavit. Ona sice asi může být i možnost, že se to spraví, ale nebo taky ne.
Řešila jsem cca před 8 lety a bylo to takový dost podobný. Taky 15 let spolu, ale děti byly malé, byla jsem ještě na mateřské. Ale u nás byl ex jednoznačně a totálně zamilovaný do "konečně té pravé".
Z mé osobní zkušenosti: Co nejdřív se dohodnout a podepsat majetkové vypořádání. Dokud má "černé svědomí", protože to ho za čas přejde. U nás to tak bylo, to co původně slíbil, zejména v zájmu dětí, to už za pár měsíců neplatilo, včetně výše alimentů. Naštěstí dohodu o vyrovnání jsme podepsali celkem brzy, naštěstí. Tak za 2 měsíce už bylo vše jinak.
A bohužel radím nespoléhat se na "čestnost a férovost". Já znala exe vždy jako férového chlapa, a dost si vždy zakládal na svém slovu. No to bohužel během rozvodu přestalo platit. V tomhle jsem udělala chybu že jsem se v některých věcech spolehla na dohodu, na to jak jsem ho celý život znala. To byla chyba, nestačila jsem pak zírat.
K tomu si pak našel právníka, který "rozkopával" všechny další dohody, takže to na čem jsme se jeden den spolu nějak horkotěžko dohodli, druhý den právník všechno zas shodil. Bylo to nesmírně těžké období.
K dětem se taky choval pěkně, to s tím nemusí souviset, exovi to nijak nebránilo chovat se hnusně ke mně a to i v ohledech co se týkaly především dětí. Oni si to totiž dokáží "obhájit".
Že spolu pracujete je samozřejmě obtížné, ale výpověď bych teď nedávala, nevíš co přijde a mít práci pro tebe bude enormně důležité. Bohužel musím říct, počítej od té druhé strany i s tím nejhorším možným, rozvod je obvykle docela hnusná věc, kdy se někdy projeví to nejhorší z člověka. A jsou tam další vlivy, začnou do něj hustit milenka, kamarádi, příbuzní ...
Novou práci si samozřejmě hledat můžeš, ale budeš toho mít i tak dost, takže tohle není nejlepší doba, byť rozumím proč to chceš. Ale možná budeš potřebovat nějaké dofincování, přefinancování, převzetí hypotéky, či co já vím co může přijít. Už jen třeba potřeba různého volna se daleko lépe řeší ve "staré práci, než v nové. A nová nemusí nakonec klapnout, bývá zkušební lhůta.
Z praktických rad - zmapovat majetek, hlavně peníze na účtu (u nás záhadně velká částka zmizela). Předpokládej že druhá strana se také chystá, možná s mnohem větším předstihem než tušíš. A tvořit si pro jistotu finanční rezervu.
(2.1.2020 13:43:26) Nic mi nedává. Na ucet nemohu. Ale my máme rozdělení, že on platí energie, auta, dovolené a ja jídlo. Velke oblečení-bundy boty lyže atd chodíme spolu, to také platil vetsinou on, sem tam já.
(2.1.2020 14:29:45) přesně. A jste k sobě alespoň otevření co se týká příjmů a výše konta? My taky máme oddělené účty ale rozhodně ne oddělené finance. Manžel ví přesně kolik beru a já vím přesně kolik on. Vím, když dostane odměny, vím kolik, stejně tak on,když se zeptám kolik je na spořícím účtu vždy mi to řekne případně "si vynutím" ukázat to na netu. Otázka tedy zní, zda část, kterou platíš ty měsíčně odpovídá tomu co platí on v poměru k vašim příjmům nebo dohodě. A jestli je teď na pořadu dne, že žádná dovča letos nebude ale jíst se musí denně nevyhneš se debatě o novém finančním uspořádání. Tj. promyslet argumenty, hodit na papír kolik co stojí. Můj muž se v tom třeba dost ztrácí, zejména pokud jde o platby za děti a pak se na mě taky mračí kolik jsme dali za jídlo a když mu pak na účtu ukážu, že půlka peněz šla úplně jinam než do Lidlu tak kouká
(2.1.2020 14:38:13) Zbeznou představu mám, ale ne konkrétní. Řekla bych, že to, co platíme je tak šůl nul spíš víc, protože jenom lyže třeba nás stojí celou mou výplatu, mě ale zůstane vzdy méně, když bere 2x tolik. Teď mu asi bude už podezřelé když se budu ptát. Děláme spolu přiznání každý rok. Tak z celkové sumy si to dokážu vypocitat. Jen mne štve, že nemám přístup k úsporám. To zkusím změnit.
(2.1.2020 14:55:42) i když jste to doteď měli jinak tak ale jeho výplata je i tvoje a tvoje i jeho a úspory jsou přece taky napůl. Minimálně bych se ho zeptala na jejich výši (ať ukáže) a hodila s ním řeč. Že mu to bude podezřelé je jasné, ale holt budeš muset s pravdou ven, že nevíš co máš od něho očekávat a na dlažbě skončit nechceš, tak chceš vědět s čím můžeš počítat. Peníze jsou vaše napůl o tom žádná a dát mu najevo, že ho nenecháš odejít za kamarádkou s VAŠIMA úsporama nemůže škodit. Řada chlapů má pocit, že jsou jejich, když je vydělávají. Kolegyně z práce by ti pověděli.
(2.1.2020 14:58:06) myslím moje kolegyně v práci. Nedávno jsme tu "řešily" jednu, co má s chlapem 4 děti a on, že si koupí fajnový hodinky za desítky tisíc. Ona jestli se nezbláznil, že na to prostě nezbývá, on na to, že si na to přece vydělává a že ho nebaví dělat jim sponzora
(2.1.2020 15:28:37) Jani, ve chvíli kdy se začne vyptávat, manžel zbystří a společné úspory hodně rychle zmizí aby nešly do SJM. Tohle je takové ošemetné když má k tomu účtu přístup jen jeden. Spíš bych nenápadně sondovala a snažila se obstarat alespoň výpis z účtu. Jak to chlap vybere v hotovosti (i po malých částkách) je konečná. To už nikdo nedohledá
(2.1.2020 15:52:34) No tak to jediné co mi zbyva je apelovat na jeho morálku a vytvořit účet na děti. Aby neměl pocit, že to půjde do mě kapsy. Dá se udělat účet, kde musí s výběrem souhlasit oba? Kurnik. Já mu tak věřila. Ještě pořád doufám ve variantu tvého prvního příspěvku Lenko. Ale i dnes se mi z komunikace s nim potvrdilo, že to s námi čím dál víc vazne. Prostě studený jak čumák. A to jsem celý den v práci. Řešila jsem jen něco urgent provozního.
(2.1.2020 15:22:45) Taky si loni koupil něco, co bylo za polovinu úspor, ale tak nějak jsem s tím počítala. Ale my nemáme nedostatek. Co si řeknu, mám. Jenže já jsem minimalista. Moc toho nechci, blbě se to pak uklízí. Takže jeden kvalitní kabát a bunda stačí. Věci na koníček také stačí 1x. Zážitky platil on, to je to, co nas bavilo.
(2.1.2020 15:44:16) no tvl nestraš, koupě něčeho z mužovy strany nad poměry už máme taky za sebou, teď je ta krize a čekám jen na tu milenku... zatím se směju
(2.1.2020 16:06:22) Nesmat se ale konat! Zamestnat ho. Novej projekt doma; neco pro rodinu; novy, zajimavy hobby, nejlip spolecny, kde se mu blysknes v novym svetle... Budes pro nej nova TY, at "nemusi" koukat po jinejch.
FUJ, FUJ, FUJ!!! JA SE TAK STYDIM ZA NAVRHY TAKOVE ZAVRZENI- A OPOVRZENIHODNE MANIPULACE...
(2.1.2020 17:55:54) Krize stredniho veku? Hele, on zadnou krizi nema, on se proste jen nudi. Tak na nej prehraj kompletne celou peci o domacnost, ona ho ta nuda rychle prejde. Kolik je detem? Ja bych to udelala takto: chces se rozejit? Prima, uz dlouho jsem ti to chtela navrhnout, mne to s tebou uz taky nejakou dobu nebavi, ale nechtela jsem kvuli detem. Hod mu deti na krk, aby se o ne musel starat a zacni chodit do divadel, na koncerty a tak. Proste na nej prehraj veskerou peci o domacnost. On vydelava vic? Ty by sis prece taky vydelala penize, kdyby ses nemusela starat o deti! Takze at se zacne starat kompletne on a ty se venuj praci a svym konickum. Jak on uvidi, ze te zacne ztracet, pak teprve uvidis ten tanec! Jo, a prachy si zjisti a posichruj predem, jistota je jistota.
Podivej se na toto: https://www.youtube.com/watch?v=PgLfX75ipxU
A kdyz uz budes v tom koukani, tak se podivej jeste ne toto: Nadherna ukazka muzskeho mysleni a muzske logiky! https://www.youtube.com/watch?v=ctl84lFo8bw
(2.1.2020 17:31:24) Z práce výpověď nedávej, dokud nebudeš mít nic jiného. Zlikviduješ se finančně. Co si asi tak najdeš, když jsi psychicky vyřízená? Leda bys byla odbornice, po které hned skočí konkurence a dá ti ještě větší plat. Jinak čekej, až se situace uklidní, tak dělej změny v práci nebo v bydlení. Teď drž pozice.
(2.1.2020 18:02:45) Asi máte pravdu. Nedělám nic speciálního, ale to co dělám, je mírně nedostatkova práce. Nemusí se hned zadarit. Nějak to musím vydržet, než budu v novém nebo než se to přežene. Ty účty nevím. Spíš se zkusím domluvit. Třeba mi ještě nějaké vychytavky poradi právník za tyden. Teď to vypadá, že jakkoliv jsem věřila, nevyplácí se. Asi si člověk stále myslí, že jemu se to nemůže stát, protože ten můj je ferovy chlap a nic takového by neudělal.
(2.1.2020 19:55:35) On ti fakt i přiznal, že se zamiloval, ale že spolu zatím nespali?
Nebo si to jen myslíš a on říká, že je to jen kámoška... (což samozřejmě pravda být nemusí, ale aspoň to signalizuje, že nechce, aby to prasklo a že má důvod to tutlat, protože mu na vašem vztahu záleží).
Podle mě, pokud chlap natvrdo řekne, ano, já jsem se zamiloval jinde, tak je to průser.
Zvlášť pokud navíc odmítá přerušit s ní kontakty (ani slibu, že už se s ní neuvidí nelze samozřejmě vždycky věřit, ale není-li ochoten ani to slíbit, tak je to malér).
Čili - momentálně považuju téměř za jisté, že (pokud ho ona nekopne někam), tak se ten vztah jejich rozjede... Vyjít to samozřejmě nemusí, může mu dojít, že je to kravina, může se vrátit s prosíkem a můžeš ho vzít zpátky, ale.....
Souhlasím s tím, že teď tě čeká období, kdy nebude zítra platit nic, co se dohodlo (naplánovalo) včera... Lidi se v rozvodu šíleně mění. Udělej si kopie důležitých dokumentů (skeny), umísti mimo domácnost. Nafoť si všechny místnosti v domě. Prober to s právníkem.
Jinak těžko radit, každý je jiný, každý rozvod je jiný.
Stane se to aspoň jednou v životě skoro každýmu a přežít se to dá. A spoustě lidí je pak (třeba za rok) mnohem líp, než dřív... Takže hodně štěstí a pevné nervy.
(2.1.2020 21:48:48) Nepřiznal ani nepopřel, ale já vidím, že je něco jinak. Nic přiznávat nemusel. Za posledních několik pařeb skončili vždy spolu-dlouho po ostatních. Naposled přišel v 6 ráno téměř střízlivý. Neviděla jsem je, ale nepopřel nic když jsem se ptala. Jen krčil rameny, na otázku, jestli spolu spali, řekl, že ne. Neváhal. Jakmile otevřu debatu, hned se naštve, že zas něco řeším. Disciplínu neudržím. Jakmile ho vidim, mam v hlave 1000 otazek. Asi ho vyštvu tím, že budu chtít vše pořát řešit.
(2.1.2020 22:23:01) 1000 otázek se může rovnat 1000 odpovědí. Zvaž sama, zda je chceš slyšet, mohou Ti hodně ublížit. Podle mého bývá základní otázka jasná, resp. asi dvě. Co chceš? Jak si dál představuješ náš život?
Neusnadnit ani tím, že navrhneš řešení, ale ani tím, že budeš dělat scény. To se radši vnitřně užírej, nebo vypovídej kamarádce... Vyvádíš? Jdu k ní, tam je klid.
Věřím, že je to moc těžké.
Je snadné se zamilovat, i platonicky, mimo manželství. Ale ne vždycky to musí skončit rozpadem manželství. Držím palce.
(3.1.2020 4:06:24) Terez já nesnáším nejistotu, takže klidně ať řekne, jak to je. Klidne 1000 blbych odpovedi. Tohle mě zabijí nejvíc. Řekla jsem, že žádná odluka, rovnou rozvod. Ať si to rozmyslí. Puvodne chtěl, že se odstěhuje na čas. Řekla jsem, že to ne. Ať tedy odejde na dobro nebo zustane, že s dětmi nebudu vegetit v nějakém polostavu s tím, že on si měsíce bude v klidu a pak přitrajdá a ja se zblázním čekáním. Rozhodl se zůstat a řešit. Ale hrozně ho vytaci moje řešení. Samozřejmě, že součást je i to, že bulim, což nekomentuje, ale asi mu to vadí. Scény že bych se hadala nedělám. Spíš se vyptavam dolejzam, řeším. Občas se ho snažím dotknout. To je tak na trni.
(3.1.2020 8:48:30) Despi, tolik lidí to už muselo zvládnout, ať už krizi nebo rozvod, mnozí se ztrátou desítky /to asi neviš, co je, nevadí /, takže pěkně postupně. Váš současný stav chce uspořádat. Promluvíš s ním jasnou řečí: "Pavle, máš 3 měsíce na to, aby sis vyřešil svoje city a chtění. Celou tu dobu nechci nic slyšet o kamarádkách a věcech z toho vyplývajících. Budeš se chovat normálně a řešit se mnou provozní věci. Po této době si promluvíme."
Ty musíš zvládat fungovat, nerejpat, nevyčítat a hlavně nedolejzat. Hodně sil a i .
(3.1.2020 10:11:04) No jasně, on řeší svoje krize a ja se musim chovat slusne, na nic se neptat, byt hodna holka, neobtezovat, byt skvele naladena a "nes.at" ho. Ani se ho nesmím zeptat, jestli pojedeme na zimní dovču komplet nebo ne. To už se tváří uraženě. Bohužel to nedomlouvame my, jedeme veliká skupina, takže je nutno jo řešit včas. Až budu rozvedená, každý mě polituje, nikdo se nebude divit, ze jsem smutna, teď se musím tvářit, že jsem nejšťastnější na světě.
(2.1.2020 20:27:04) A nebylo by lepší místo rozvodu řešit manželství? Proč si muž našel kamarádku? Cítí, že ho máš ještě ráda nebo si připadá jen jako otec a peněženka? Jaké jste měli společné koníčky dřív? Můžeš udělat něco, aby aspoň o víkendu měl tvůj muž pocit, že ti na něm záleží? Zkus se podívat na www.manzelskevecery.cz
(2.1.2020 20:29:55) Okoliku, plny souhlas, do partnerstvi casto vnikne nekdo v okamziku, kdy se tam mezi dvema udela prostor a “dira”. Ale jakse spusti chemie, je treba s tim pocitat a malinko pockat, az to opadne
jednou bylo fakt ošklivý počasí, nějaký velký hnusný smrtelný nehody na dálnici, měl tam jet a pořád se nevracel, měl přijet a nic, nic, telefon nedostupný, po více než roce krize, kdy jsme si řekli i pár dost nehezkých věc a dohodli se na rozvodu, jsem se přistihla, že se o něj bojím bez ohledu na to, jestli spolu zůstaneme nebo ne, najednou se mi začaly vybovat hezký veci a spíš o, co máme společného než to, co nás rozděluje .....tím se to na mé straně nějak ujasnilo a pak už to bylo zase lepší
zkus si v klidu ujasnit, jestli to je, zda máš chuť zkusit manžeství udržet
krize k manželství patří, v Ivo Možný ve Moderní rodina - Mýty a skutečnosti ukazuje na zachovalých matrikách, že v minulosti v důsledku smrti (zejm. žen při porodu) netrvala manženství zdaleka tak dlouho jako dnes (z hlavy si nejsem jistá, ale nevím, zda neudává 12,5 let, takže přesluhujete :)) plus jsem přesvědčená, že i když se máte, jak píeš, dobře, na rodinu a manžřelství jsou kladeny enormní nároky a očekávání a pak to prostě nevydrží ....za sebe jsem zastánce spíš toho, dát tomu šanci
(3.1.2020 4:24:52) Já mám jasno. Krizi řešit ano, ale ne za cenu sebezničení. Zatím mi přijde, že on se snaží brnkat na ty struny, co mě nici. Není konstruktivní a reálné debatě se vyhýbá. Jsou to vždy jen střípky a na otázku neodpovídá když nechce.
(3.1.2020 12:31:45) hele, v realu, at udelas, co udelas, bude to spatne. muj ex prestal chodit domu, nechal mi tu 3 haranty a vlal.vydrzela jsem cekat a nic nedelat 2 mesice. Pak jsem jednou vycerpanim omdlela, zabalila mu a vyhodila ho. on nic, rok pote mi vycetl, ze jsem ho vyhodila. a jak pises, resit nechtel, nic nechtel.jo, ja slecna byla uz tehotna tou dobou, kdy ja se snazila byt statecna. Nejlepsi rady jsou: neoovlivnim jine, jen sebe. a jdi za pravnikem, protoze na zacatku Ti slibi hory , doly a za rok jsi jen otravna blbka, co mu cerpa finance. Nevim, kolik je detem, ale vyrazne doporucuji nastavit pravidla a hned.pece, finance, bydleni.
(2.1.2020 20:27:43) Po ruznych zkusenostech - stane se to vic ci min kazdemu, jde o to, kam az to zajde. Zaprve bych si ujasnila, co chci ja. Pokud mam toho chlspa hodne rada, rozvod nic nevyresi, myslim psychicky. Stejne to odtrzeni bude bolet a bude to proces, co bude dojizdet, byt nebudete spolu. Vetsina chlapu neodvhazi z dimova, pokud je jejich zeny nevyhodi, vetsinou v afektu. Ale to druhe - vydrzet to - taky neni prochszka ruzovxm sadem. Chce to hodne sebekazne. Tady ti asi hodne lidi poradi rozvod. Ja myslim, ze kvslitni “ spotrebice” se taky hned tak nezahazuji a ze neni id veci je nejak porivnat a opravit, ale to katdy mzsi vedet sam, jak mic tetce mu bez druheho bude. Bojovat ted proti chemii a jormonum se mic neda....mic jineho v tom ale nebude.
(3.1.2020 4:38:29) Uz jsem nad tim take premyslela, ze vydrzet? Ale ja na to proste dlouhodobe nemam. Moje psychicka stranka neni prilis odolna a nevim, jak z toho ven. Uz ted jsem musela zacit brat lexaurin, abych pořád nebulela nebo nedolízala. Uvnitř mě to svírá.
(3.1.2020 9:30:49) Despi, ale rozvodem se stejně tak moc nevyřeší. Jo, možná se chlap včas zalekne, když mu pohrozíš, možná se toho ale chopí ta druhá, aby dokázala, jak za ním stojí... Fakt si rozmysli, co ty chceš...a pak teprve jednej, zkus jednat až s chladnější hlavou. Je to strašně těžký, to ano, ale ani jedna varianta snadná není a úplně nebude.
Nemá asi cenu teď v tuhle chvíli na sobě něco měnit, jakoby se vylepšovat a tak...stejně má pozornost upřenou jinam. Spíš bych ulevila sobě, jakkoliv...ona ta prvotní chemie netrvá věčně. Ale nejde zastavit (to neříkám na jeho obranu). Racio v tuhle dobu docela mizí. Pokud ze sebe uděláš úplnou satorii, budeš v tuhle chvíli spíš "na obtíž".
Je to strašně těžký, ale jde se přes to dostat...možná ne úplně sama, s kamarádkou, s psychologem. Ale počkala bych...až budu vědět, co chci já
(2.1.2020 21:29:05) jedný mojí kamarádce zabralo, že svojí sokyni brutálně seřvala , s tím, že jí rozfláká okna u baráku a tak - po nekolika letech krize
(3.1.2020 4:53:09) Krome lexautinu neznam zadnou pomucku, jak se mu nepodbizet, neomlouvat, neřešit a nebulet. Já v tomhle nejsem silna. Jsem citlivá plačka.
(3.1.2020 9:54:30) Najdi si nějakou poradnu, psychologa.
Já bych teda manželovi jasně řekla, že i kdyby to byla jenom kamarádka, tak mi vadí. Ať s ní okamžitě přestane kámošit. Protože i kdyby to bylo opravdu jen nevinné kamarádství, tak vám to kazí vztah, tak je snad jasné že to nemůže provozovat. A jestli mu na kamarádce záleží víc než na vztahu s manželkou, tak to žádné nevinné kamarádství není.
(3.1.2020 14:08:45) Je čas začít se chovat sobecky. Nevyklízej pole, ani v práci, ani mezi společnými přáteli. Hoď mu na krk děti a starost o domácnost aspoň na dva tři dny v týdnu. Dělej co tě baví, najdi si nového koníčka, choď ven s kámoškama. Najdi si psychologa. Všechno to plať ze společných peněz, ze svých si dělej rezervu. Podle toho co jsi psala on si ji určitě udělá, nebo si stopí všechny úspory.
(4.1.2020 6:29:17) Tak dnes jedeme s detmi na dlouho planovany vylet do neděle. Nakonec komplet, ale tedy nevím, jak to zvládnu. Asi se tam nebude kam ulit. Budeme si pořád na očích. Výhoda je, že asi nebude čas na nějaké SMS s kámoškou (tedy doufám, že ji nebude psát před nami). Nevýhoda, že se bojím, že budu chtít zas něco řešit. Nebo začnu bulet, až mi přijde něco líto. Problém je, že moc pozornosti - blbě, málo- taky blbě. Včera komunikace nula. O tom, že a jak jedeme vím od děti. Držte mi pěsti, ať se tam nezblaznim!
(3.1.2020 10:00:17) Plačka je přesně to, co ho vyžene za kamarádkou která je happy. Tam počká až tě to přejde a pak se vrátí. Takhle to může dělat roky. Teď spolu ještě nespí, přijde jim to neslušné. Je jen otázka času kdy oba podlehnou. Pak nastane klasický scénář - u milenky je mu dobře ale manželku neopustí, tam má svoje jisté. On nic řešit ani rozhodovat nebude. Takhle mu to vyhovuje. To musíš ty! Holky radí dobře, pošli ho k ní. I když ti to trhá srdce. Ono je to brzy přejde až na ně dopadnou každodenní povinnosti. Pak zjistí, že zase tak špatná nejsi A ty se můžeš rozhodnout jestli ho vezmeš zpátky nebo ne Výpověď nedávej. Ostatní vždycky fandí tomu podváděnému, i když to nedají najevo
(3.1.2020 23:06:02) Konecne rozumny slovo! A pridej k tomu rvouci mimino. Ja mam doma 2-leteho vnuka, toho tatinek nemuze ani pohlidat, protoze on akceptuje pouze zenskou. Tatinka ma taky rad, ale mami a babi jsou proste TOP. Pokud mas podobne dite, dej mu ho na vecer na hlidani a mas klid (zato on nebude mit klid ani do rana).
(4.1.2020 0:01:37) Když naše děti jsou už samostatné. 10+12. Ty už provozne neresime. Spíš kroužky, ale oni si dojedou oba busem skoro všude. Jsou fakt hodně samostatné. Řešíme spíš, aby se učili a cítili si zuby. 😁
(4.1.2020 19:18:09) Ahoj, nejhorší je pocit viny (vím, že ho máš) a pocit bezmoci (vím, že ho máš), a do toho o tom pořádně ani nemáš s kým promluvit, protože je to fuj a EE situace a nechceš nikoho zatěžovat... No co, ted si musíš sama za sebe co nejvíc bezemočně říct, co chceš...jestli chceš manžela, tak to bude mnohem těžší než vyhrát milion a zvládnout by se to asi dalo..jestli chceš manželství, tak potlač všechny emoce, z práce neodcházej, protože to je jediná!!!!!!! jistota, kterou máš...on vyprchá, dřív či později bude zase dolejzat...o to se neboj...ale až když o to nebudeš ty stát. ted se soustřed na svoje potřeby...nejdříve materiální, pak fyzické a posléze emoční...v tomto pořadí...
(4.1.2020 20:50:47) Ahoj, bohužel jsem této zkušenosti také nebyla ušetřena. Průběh velmi podobný jako u Tebe - dlouholetý vztah, děti, akorát "kámoška" je skoro o generaci mladší. Neznám ji, ale máme dost společných známých. Mohla bych se tu vyplakávat, ale raději bych chtěla napsat, co mi pomohlo. Zaprvé: dostala jsem od kamarádky neurol, protože jsem nemohla spát a byla vyřízená, situace se stabilizovala, ale pak došlo ještě k další komplikaci (dozvěděly se to zčásti děti) a to mě dostalo na kolena, nebyla jsem schopná pracovat, zvracela jsem atd., tak jsem si zašla pro antidepresiva. Dále jsem si psala deníček, ale depresivní záznamy jsem po čase smazala, abych si je nepřipomínala. Psala jsem si ho v online verzi. Taky jsem se rozhodla, že si každý den udělám pro sebe něco pěkného a budu si to i zapisovat - např. zajít si na kosmetiku, do sauny, kopit si něco pěkného, jít s kamarádkou na kafe. Na některé věci jsem zpočátku neměla náladu a ani jsem si to nevyčítala, ale postupně to přišlo. Dále jsem si našla dvě osoby, kterým jsem se svěřila, jedna z toho je chlap, a velmi mi pomohl jeho pohled "druhé strany". Taky jsem si našla psycholožku, vypovídání bylo sice fajn, jenže to byla svobodná bezdětná paní, a tak se myslím nedokázala úplně vžít do mé situace a radila mi spíš směrem na všechno se vybodnout a být sama. Jen dodám, že mám náročnou práci i rodinný život a nemohla jsem si dovolit se dlouhodobě hroutit, nicméně než zabraly antidepresiva, tak jsem si vzala i neschopenku. Co mě štvalo nejvíc, to bylo, jak se to táhlo, a co všechno mi byl schopen říct (např. že to chce vyřešit tak, aby mu zůstala jako kamarádka a abych já to akceptovala) nebo že s ní sice neměl sex, ale že za sebe neručí, nebo že jsem si přece musela všimnout, že už to mezi námi není ono (nevšimla, byla jsem v šoku). Snažila jsem si to nebrat osobně. Bacha na rychlé rady na internetu - ono se to od klávesnice lehce radí "vybodni se na něj", "okamžitě bych mu sbalila kufry" a podobně, ale nikdo z diskutujících tu pak pro Tebe nebude, když se Ti bude kazit auto a nebude Tě mít kdo odvézt, když budeš potřebovat řešit logistiku v domácnosti, když nebudeš mít dost peněz, když Ti bude smutno, když Ti budou děti vyčítat, že jste sami apod. Tím nechci rozhodně říct, že se máš tvářit, že se nic neděje nebo se mu podřídit. Mně hodně pomohly rady "brát ho jako nemocného". Choval se podobně jako ten Tvůj - byl na mě protivný, vypouštěl z úst divné věci a tak dále. Zároveň si ale naštěstí například uvědomil, že kdybych já v tu chvíli řekla, ať jde a celé se to provalilo, tak že za blbce bude on. Že mu to budou vyčítat všichni okolo. Dnes je situace o několik měsíců (!) dále a pořád to není ideální. Nicméně už si s ní nepovídá a nedopisuje, ale pracovně jsou stále v kontaktu. Já jsem ji teď viděla párkrát na nějaké akci a mám pocit, že jí musí být děsně trapně. Svým způsobem je mi jí i líto, myslím, že byla dost naivní. Můj vztah s ním je pořád někde kousek nad bodem mrazu. Myslela jsem si, že se to vyřeší rychleji a to mě asi šokovalo nejvíc - že se to tak táhne. Byla jsem taky ve fázi, kdy jsem to s ním chtěla rozebírat a on nechtěl (tím mě taky štval, měla jsem pocit, že mu na tom už nezáleží) a kdy jsem se možná i trochu doprošovala. Když mě viděl brečet, štvalo ho to ještě víc (ale možná i proto, že to umocňovalo jeho výčitky, které jistě taky cítil). Teď jsem si řekla, že se musí už snažit on, pokud mě chce, jsem už opravdu bohatší o určité životní zkušenosti a dokážu si už reálně připustit variantu, že zůstanu sama, ale z rozumu a ne z okamžitého neuváženého rozhodnutí. Zároveň vysazuju antidepresiva, ale pokud to nepůjde, tak je holt zase vrátím zpět - už ale asi ne. Dle doktorky navíc beru tak nízkou dávku, že to asi ani až tak významný vliv na můj stav nemá. Mimochodem antidepresiva klidně napíše v takové situaci obvoďačka. Držím Ti palce - teď je všechno v troskách a jsi zoufalá, ale bude se to zlepšovat a Tobě bude zase dobře. S ním nebo bez něj, ale budeš moudřejší a klidnější. Taky je dobré případně přemýšlet nad příčinou - u nás to byla určitá krize středního věku, umocněná stresem z několika událostí. Rohodně ho neomlouvá to, jak to řešil, ale je možné přemýšlet, co jsme mohli dělat jinak - údajně mu hlavně chyběla podpora a uznání. Samozřejmě že dávat podporu a uznání jako mladá bezdětná kamarádka je mnohem jednodušší než když žijete spolu a řešíte průser za průserem. Ale ano, mohla jsem v tomto směru udělat víc. Chyby jsme udělali oba, ale on podle mě tu největší, že to zbořil tak, že se to teď velmi obtížně opravuje.
(4.1.2020 23:34:29) jano, přečetla jsem si příběh. Jo, pokud se to už za několik měsíců lepší, je to fajn...on ten zamilovaný začíná procitat z té jakoby drogové závislosti a vrací se do reálu...a začíná ho z toho všeho bolet hlava, když se podívá, kam to dotáhl. tedy většinou. je to takový boj s časem, táhne se to...ale bylo by škoda to předčasně vzdát. Ono to pak má i docela dozvuky, člověk se pak musí zase zpátky "utřepat" ve dvou...a někdy je těžké akceptovat i to, že chlap je schopen udělat tlustou čáru za svým selháním, probrat to třeba jednou...ale pak se k tomu nevracet. To je asi pro ženy to nejhorší...s většinou chlapů se špatně sdílejí emoce...to je něco co neumějí vyřešit a na co nemají svojí mozkovou krabičku, nerozumějí tomu mnoho. Prošla jsem i s pár lidmi tohle období...někdy je to citově jako na houpačce, ale jak říkám, možná v 90% případů se to utřepalo zpět...v jiné podobě, ale docela hezky.
Já se ještě od mládí osobně nezamilovala, takže se zdráhám konstatovat, že se mi to už nestane...ale ráda bych toho bezhlavého chemického zamilování už zůstala nadále ušetřena, je to hezké jen chvíli, pokud to nepřeroste do nějaké další normální lásky.
(5.1.2020 11:19:59) Ano, byla (a stále je) to pro mě největší lekce z trpělivosti, kterou jsem si v životě prošla. Ale pořád si myslím, že následky rozchodu by nakonec byly horší pro všechny zúčastněné. Tak trošku pořád čekám, že někdy přijde a omluví se za to všechno, ale uvidíme. Zlepšuje se to, ale pořád je to ještě tak, že má chvíle, kdy je na ně všechno špatně - když s ním v něčem nesouhlasím, nebo když souhlasím nebo když neřeknu nic. Neboli vyhovět mu nelze. Řeším to tak, že ho v tu chvíli ignoruju a beru to jako jeho krizi, se kterou se musí vyrovnat hlavně on sám.
(5.1.2020 22:52:14) Jano, "bohužel" ty satisfakce přicházejí v okamžiku, kdy o ně už nestojíme , takový blbý pravidlo. Takže - nečekat...zatím ještě ne. Ono to časem zřejmě přijde nějak samo...nečekaně a neočekávaně.
Jo, následky rozchodu funkčního a hezkého (původě a dlouhodobě) vztahu je myslím hrší, než překonatelná krize.
A z toho, s čím jsem já nejvíc bojovala...soustředila jsem se víc na vztah a na druhého, než na sebe. Mám čím dál větší pocit, že nás tyhle věci mají naučit, že dokážem být i jen sami se sebou, aniž bychom se cítili osamoceni, mají nám ukázat naši vlastní hodnotu a vyvolat v nás sebelásku, takovou tu opravdovou... Hlavně se nesnažit zavděčit, ale zas zbytečně neškodit...je toho hodně, co člověk nakonec zvládá. Ono se to ještě bude měnit, někdy k výrazně lepšímu, pak zas může přijít nějaký propad...ideální je nedělat si nějaká očekávání...a tím pádem nevytvářet tlak.
Říkala jsem si - stejně bych k tomuhle všemu musela dojít a tímhle projít...a´t sama, nebo v páru, je to asi jedno. Ty boje i jen sama se sebou...ty pocity...stejně by to proběhlo ať tak, nebo tak. Tak hodně sil...k té rovnováze...i když se to může ještě nějaký čas pohupovat
(7.1.2020 10:08:16) Takže přicházím s aktualizací situace. S ní nic nemá, nevěří v náš vztah, asi mě už nemiluje, každý jsme jiny, nemyslí si, že se to spraví, poprvé to nebyly jen mě domenky, ale jeho monolog. Asi se odstěhuje, peníze nám dá. Říkal, že kolikrát vidí, že pláči,že vidí, že je mi to líto a on nic neciti. Takže tohle už asi nespravime.
(7.1.2020 12:05:20) Kecá, že s ní nic nemá. Promiň. Odstěhováním to jen zlegalizuje a už mu to nebude připadat tak blbý - vždyť co, přece spolu nežijete. Tak ať se odstěhuje no. Stejně ho nezadržíš. Přestala bych brečet, snažila se urvat co nejvíc pro sebe a děti. Jo a začni taky trávit svůj volný čas sama sebou a svými zájmy, případně se svými přáteli a nějakým kamarádem. Evidentně myslet jen na něj (manžela) nikam nevede.
(8.1.2020 10:06:47) Bulet nepřestanu, sem proste plačka, potrebuji to, alespoň cestou do a z práce v autě si poplacu sama. S tím stěhováním nic neudělám. Když chce jít.. On to nemá zatím promyšlené. Jen ví, že chce vidět děti. Ani neví, jestli se chce odstěhovat, ale asi jo, už ke mě nic necítí prý. My teď prostě nevíme, jak se to bude vyvíjet. Ale občas se musím smát, jak se pořád tváří přísně. Asi aby mi ukázal, že jsem mu už totálně lhostejná. Na jednu stranu mě to zraňuje a na druhou čím déle to trvá, tím méně si z toho dělám.
(8.1.2020 10:28:26) Nakopat. Vždyť tě v podstatě psychicky týrá. Buďto žiju normální život s partnerem/kou se sdílením, intimitou a se vším všudy, nebo táhnu z kola ven. Jiná možnost není. Teda je, ale to je přežívání.
(8.1.2020 10:53:51) To je také možné, že čeká na ní. Ale teď ještě není ochoten nic řešit. Pak bude možná vstřícnější, když ona se bude chtít stěhovat. Když teď rozjedu rozvod ze své iniciativy, pomůžu si?
(8.1.2020 10:50:15) Máš pravdu, že psychicky je to pro mne peklo, ale já se snažím tomu dát šanci. Věřím, že po 15 letech může být vyhorely, nejisty. Chlapi obecne maji tendenci o vecech nemluvit. Snažím se v lidech vidět to lepší. Ne vždy se mi to vyplatilo, ale žije se mi takhle asi líp. A jak se rika: Karma je zdarma! Kroky praktické podnikam, ale nechci zatím nic řešit dokud o tom nebudu přesvědčena. A jestli spolu začneme valcit, bude to rež. Ze své pracovní pozice je informován právně, má známé právníky a umí být velmi tvrdý vyjednavač.
(8.1.2020 10:55:16) despi, ja to chapu. Ja ve stejne situaci taky doufala, ze to je zly sen. ale vzdy odjel do prace a byl uplne jiny, tvrdy, mel kecy, ze furt melu o detech,atd. Do toho furt opakoval, ze jsem hrozna, strasna. Ona ho v praci vzdy nejak ovlivnila. Navic, ja se chtela chovat fer, meli jsme dohodu, nejakou. jedno rano se probudim a zmizelo hodne penez z uctu. do toho na me otazky odpovidal neotravuj. Vyzdrzela jsem to dva mesice. jako pes u boudy.Fuj, jeste ted mi je blbe. Tva sance je, ze ona je vdana a ma rodinu, ne? ma ona deti? To rozhodne . Nase byla svobodna, tak jina, tak chapava.Ja ji volala a ona mi suse rekla,ze ji haranti nezajimaji, ze chce jeho a na haranty on bude platit. Kdyz jsem mu to rekla, nebyla to Pravda. BYl schopen rict, ze ona bude nase deti zboznovat. Nase deti rekly, ze asi upadla ona I on a rekli muzi, ze za nic s nim nikam nepujdou a tak. A z muze padaly perlu, kdyz bude stastny on, budou I deti. Taky, ze deti nechtel,atd. Mam par vtipnych situaci z te doby. nezazit to, neverim, co clovek vyspusti z pusy.
(8.1.2020 11:53:26) Děti ho miluji, on je. Věnuje se jim normal. Občas něco do školy, na výlet někdy jde, někdy ne. Mazli se s nimi - poslední dobou se chodí hodně mazlit i starší. K oběma. Tuší to. Kvůli nim podle mého nechce udělat ten řez. Deti tuhle přišly smutné domů ( na začátku školního roku), že si povídali ve škole o rozvodu a že je to prý hrozne. Prý vy se nesmíte nikdy rozvést mami a tati. Paní neznají. On stále trvá na tom, že si jen povídají o svých problémech. Ze spolu nic nemají.
(8.1.2020 12:34:57) Ale ty jsi to nezavinila. On nic necítí a chce se odstěhovat. Takže netřeba se trápit tím, co nemohu ovlivnit a co spískal někdo jiný.
(8.1.2020 14:49:39) despi, ja vidim velko sanci v tom, ze ona ma rodinu. To proste vypada, ze spolu zustanete.Prala bych ti to. Ja to jen pisu, asi se blbe vyjadruju, ja nebyla pripravena na pozdrazactvi a nedodrzovani dohod. Dneska s odstupem to chapu, uz vim, ze ex nemel koule rict pravdu. Tenkrat me to ani nenapadlo. S pravdou by se dobre pracovalo. Drzim palce.
(8.1.2020 15:10:07) No já to z něj taky tahala heverem. A celé svátky jsme se motali v kruhu, já zoufalá, furt bulela, co se děje. Až když jsem byla v pondělí v práci a vzala si ho stranou, že to nedávám a jedu domů, tak teprve se vše vyjasnilo. Večer jsme si sedli a konečně mluvil sám. Ono asi také není jednoduché priznat to sám sobě, natož tomu druhému. A zborit mu celý svět. Tím je neomlouvam, jen to chápu. Na podrazactvi a srabactvi není připraven nikdo normální. To se neobviňuj. To je fakt kreten. A jestli na to dojde, tak taky budu v loji. Pořád počítám s nějakou slušnosti v rámci našeho (ne)vztahu. Otázka je, kolik škody její pripadne odmítnutí napacha na jeho sebevědomí a našem vztahu..
(9.1.2020 6:11:41) Despi, hrozně záleží na tom, zda jde jen o poblaznenost, hormony nebo nespokojenost s vaším vztahem. Z práce rozhodně neodchazej. Můžeš čekat co on ale začala bych přemýšlet co kdyby to nedopadlo. Ať to dopadne jak to dopadne víc bych myslela na sebe.
(9.1.2020 7:49:04) Splechtulko a která varianta je lepší? Já to nepoznám. A to co říká taky nemusí být pravda. Nespokojený rozhodně je. Ale chováme se k sobě slušně v rámci možností. Spíš mě to začíná desit, ten strohý praktický tón jednání. Už to opravdu zní spíš jako lhostejnost. Dá se pracovat na vztahu, ve kterém je jeden druhému lhostejny?
(8.1.2020 11:40:44) Jak, to že vybere prachy z účtu, to se stát může. Tomu asi nezabranim, nebo ano? Je nějaká legální možnost? Asi ne. Účet je na něj. Chyba, ano, ale s tím už nic neudělám. Ona děti má, zhruba stejně velké, ale jednou zmínila, že s dětmi mají nějaký problém. Asi výchovný nebo socialni? Nebo nevím. Nepřijde mi, že by se jeho chování nějak měnilo. Konstantne je přednasrany, nemluví, vypadá, jak když ho obtěžuji, ale není hrubý, zlý, mluví písečné, stroze. I se omluvil, že ho ta situace mrzí. V podstatě na pohled vypadá normálně. Jen já cítím, že není. Ano, je možné, že se budu chovat jako pes u boudy. Teď to tak i je, čekám, co bude. Ale nechci ho nenávidět preventivně ( což neznamená, že nejsem naštvaná a zklamana). I když je možné, že za půl roku si napíšeme, jací jsou ti ex kreteni.
(8.1.2020 11:34:13) "ale já se snažím tomu dát šanci"
On ji velice ocividne nechce. Na tvem miste bych davala sanci jedine a jedine sobe a detem. Nebo budes cekat, co dama a co tobe zbyde? A kdyz ona rozhodne, ze teda ne, ze ji to netsoji z to, tak potom zas bude cekat porad vynervovan, kdyz on opet chudak bude vyhorely a tapat, co vlastne se svym (=ne tvym a vasich deti) zivota chce?
(8.1.2020 11:58:28) Eudo, čtu tě moc ráda, obdivuji tvůj život, jaký teď vedes, jak jsi "V pohode" a vím, žes to taky neměla jednoduche na začátku s prvním mimčem. Myslím, že jsi od tehdejšího přítele odešla, žes ho viděla s jinou? Je to tak? Před tím jsi ještě take nebyla rozhodnuta, nebo ano? Pořád jsi doufala, ne? Jestli tu tedy nemotam jiny pribeh.
A ano, je možné, že se v tom bude dál plácat i když ho odmítne a ja s ním. Jsem asi masochista nebo mě učili být hodna holka.. za každou cenu asi!
podle mé zkušenosti, čím dřív se odstěhuje, tím lépe. Tím méně prostoru bude na zraňující kecy.
Můj lakýrník (který mě taky nikdy nemiloval, jen si to lakoval na růžovo) svým velmi rychlým odchodem udělal to nejlepší, co mohl, když se na to dívám zpět... Ano, byl to šok a byla jsem hodně vykolejená, že nám nedal šanci, a taky jsem byla poměrně dlouho (určitě půl roku, spíše rok) připravená zkusit to znovu, kdyby ho zamilovanost přešla - ale i on dokázal z původně velkorysých finančních představ rychle dost slevit (nestěžuji si, slevil k celkem normálnímu výživnému, ale bylo vidět, že neměl ponětí, kolik stojí bydlení a tak - tohle jsem u nás řídila já).
Pokud jste spolu, bude se mezi vámi jen eskalovat odpor, imho.
A jsem přesvědčená, že ti lže a něco s ní má, ale nechce být za rozbíječe. Pokud chce odejít "jako ten hodný" a případně předvádět "že to ještě zkoušel", bude to ještě horší, bude totiž muset sám sobě a zasvěcenému okolí předvést, že má Důvod a ty jsi vážně Hrozná. Což pro člověka, který tě zná, nebude žádný problém.
(9.1.2020 9:58:22) Ano, máš pravdu, pokud uvidím, že už to spěje k "nekorektnosti" rozhodně to rozseknu. Při nejhorším odejdu já s dětmi. Kam jít mám, když bude třeba. Zatím dokud "se to da" bych to nechala. Nic teď neřešíme, jen provoz. I v práci jsem si to zařídila, že nemusím být v dosahu ani jednoho. Doma je to tak, že já řeším casne odpoledne deti a pak odcházím, on prichszi pozdeji, takže se moc nepotkame ani doma. Víš co už jsem vyřešila záležitostí které čekaly na to, až bude čas? Plus svoje koníčky. Ale budu mít na paměti, že to nesmím nechat sklouznout do toho o čem píšeš. Snad najdu tu správnou mīru.
(7.1.2020 21:52:17) Kecy v kleci. Něco s ní má, nebo chce mít. A že nic necítí? Měl by cítit aspoň zodpovědnost za váš vztah.
Mysli sebe a na děti. Ad.:asi se odstěhuje, peníze nám dá: Nečekej co dá, nedej na sliby, rozmysli si co a jak chceš, domluvte si konkrétní částky, na děti, domácnost, co bude dávat hned, co po odstěhování, kdo zůstane v baráku, jak to bude s hypotékou, s ostatním majetkem. Chtěj raději víc, slevit můžeš vždycky, jít nahoru už ne. Teď máš nejlepší vyjednávací pozici. Nezapomeň že on vždycky bude mít dvojnásobný plat, tobě zbudou hlavně ty starosti. Děti tě potřebují, i když to tak třeba nevypadá, a ještě dlouho budou.
(8.1.2020 9:12:37) Zodpovědnost za vztah sice už asi necítí, ale za děti naštěstí ano. Jestli lže nebo ne je jedno. Důležité je to tvrzení, že když já s ním něco řeším, on nic necítí. Takže i když nikoho nemá, je prostě z našeho vzhahu odpojeny. Praktické kroky už podnikám. S prací, se soupisem, ale zatím nechávám v záloze. Každopádně to, co bych jindy dělala rychle, mi teď trvá, nic se mi nechce, cítím se neschopná akce. Paradoxně mi teď přináší uspokojení měnit něco v bytě, uklízet.. i když nevím, jestli tam zůstanu, uklízím, třídní vyhazuji.. A to bych se charakterizovala jako bordelář. Holt si to patří k úklidu duše.
(8.1.2020 10:25:53) Despi, kecas. Hlavne, zodpovednost za deti citi ted, za pul roku nemusi. Ver nam. Ja si tim prosla. Stejne kecy, nemiloval me, nikdy.No, slecna byla jaksi tehotna uz. Po pul roce na me rval, ze jsme ho oskubali, ze ji nema co nabidnout. Za rok prisel syn s tim, ze studovat nema cenu, ze to rikal tatinek, podobne speky. Zacni si zarizovat veci kolem bydleni a penez.
(8.1.2020 1:15:12) Despi...ten, kdybys byla v podobné situaci na té druhé straně, asi bys cítila něco jiného. Pitomý hormony, nic víc... a blbá zpráva - TEĎ je to ve fázi, kdy to fakt mezi váma asi dobrý nebude, jeho pozornost je upřena jinam. Láska to není, je to asi spíš poblouznění, ale nic s tím neuděláš...nic, co by přineslo okamžitý a v téhle chvíli trvalý efekt. Bavíme se o teď a pár následujících týdnech, možná měsících, než zas začne vnímat. blbě se to čte...je to taková bezmoc směrem k němu.
Obra´t se na sebe a děti...domov, přátele, i třeba rodinu, bu´d s nimi, tam hledej dobré slovo a náruč, u něj TEĎ ne, TEĎ ji nenajdeš. Udělej něco, co by ti přineslo uvolnění a kousek radosti a....pokud ho chceš (poté, co to skončí a s největší pravděpodobností skončí), vyčkej a pak jednej.
(8.1.2020 9:39:14) Despi...ten, kdybys byla v podobné situaci na té druhé straně, asi bys cítila něco jiného. Pitomý hormony, nic víc...
-taky jsem byla chvíli zamilovaná do někoho jiného, jenže já jsem racionálně dala od všeho ruce pryč, přesně proto, že jsem tušila, že to může být jen chvilka, ktera bude stát spoustu lidí okolo spoustu trápení. A nelituji, ani teď.
a blbá zpráva - TEĎ je to ve fázi, kdy to fakt mezi váma asi dobrý nebude, jeho pozornost je upřena jinam. Láska to není, je to asi spíš poblouznění, ale nic s tím neuděláš...nic, co by přineslo okamžitý a v téhle chvíli trvalý efekt.
- myslíš, že součástí hormonu a poblazneni nebo krize středního věku může být lhostejnost? Já nevím, co cítí k ni, třeba je to opravdu jen vrba a on s ní opravdu řeší, že už mě nemiluje, možná je to (budouci) milenka. A máš pravdu, dobre to není. I když on vypadá podstatně víc v klidu než já.
Bavíme se o teď a pár následujících týdnech, možná měsících, než zas začne vnímat. blbě se to čte...je to taková bezmoc směrem k němu.
- bojím se, že se odstěhuje a zároveň, že tu zůstane a ještě to tím chozenim okolo sebe "jakobyvpohode" celé víc podelame.
Obra´t se na sebe a děti...domov, přátele, i třeba rodinu, bu´d s nimi, tam hledej dobré slovo a náruč, u něj TEĎ ne, TEĎ ji nenajdeš. Udělej něco, co by ti přineslo uvolnění a kousek radosti a....pokud ho chceš (poté, co to skončí a s největší pravděpodobností skončí), vyčkej a pak jednej.
- s dětmi jsme v poho, toho se nebojím, ale nejsem schopná to sdílet s nikým na živo. Mám skvelou kamarádku, ale odmítla jsem s ní teď být, nechci o tom mluvit. Vyhovuje mi o tom psát tady. Lépe formuluji myšlenky, i když bulim, nikoho to nestve, a spousta názorů je velmi užitečných. Pomáhají mi zařídit si myšlenky. Sice mě stresuji názory, že se může komplet změnit, ale zdá je dobře být připraven na každou variantu.
(8.1.2020 12:57:35) Despi, to jsi náhodou udělala dobře, že se vypovídáváš tady a ne třeba doma mamince nebo v úzké rodině...samozřejmě by se většina postavila za tebe...a ještě by se celá krize prohloubila. A ten úklid a třídění, to je taky dost dobrý
Já tě nechci uklidňovat, že to bude 100% zase dobrý, já jen ze zkušenosti, že velmi velmi často se to celé uklidní, když pomine to prvotní pobláznění, že to chce vydržet ty otřesy. A že je to nadýl, opravdu minimálně v řádu měsíců...ale tak dlouho se táhnou i vážné nemoci, než se člověk uzdraví. fakt bych si tipla, že je to v rovině poblouznění hormonů...může být z obou stran...a tam jde ROZUM úplně stranou. Zvlášť u lidí, kteří mají velké tendence k rodině...být partnerovi věrní, když se pak jednou urvou, je to děs . Protože chronický nevěrník v tom umí chodit a tají a tají...
On tě chlap teď nevidí, nevnímá, možná jen spíš jako něco, co mu stojí v cestě za "štěstím", schválně píšu uvozovky. Pokud zvládneš, neber si to osobně, bylo by to tak i s jinou ženou na tvém místě. O tobě a tvých kvalitách ne nevypovídá nic. Ani o tom, jaká jsi.
Má to pak i další fáze a jak říkám, příjemný to není. Ale to by nebylo ani v případě, že by ses s ním v tuhle chvíli rozvedla, ty emoce stejně běží dál. Jak kdyby člověk chtěl, aby mu nevadila ztráta (třeba úmrtí) partnera, co měl rád, vždy´t je to podobné...jen tam si můžeš idealizovat, být sentimentální a tak. Tohle je prostě zrada, zrada rodiny, tebe, toho, co jste si slíbili, jak jste se měli rádi, pomáhali jeden druhému, sdíleli. Já nevím, jestli se mi to někdy stane, to zamilování...snad ne , protože jestli je on teď šťastný, tak bych si opět tipla, že mu to dlouho nevydrží. Nikomu. Ta kocovina potom není úplně příjemná.
Na druhou stranu, pokud je ten chlap vyhozený, konečně má DŮVOD odejít a vlastně nemá jinou možnost...a pak jsou chlapi na rozdíl od většiny žen schopni udělat za minulostí tlustou čáru.
netvrdím, že to platí ve 100% případů, ale velmi často to takhle je.
A chápu, nedáváš šanci JEMU, ale TOMU...vyprdla bych se na ego a opravdu dělala to, co chci s dlouhodobějším výhledem. Třeba zjistíš i ty poměrně brzy, že se to v tobě mění...a budeš mít jasněji, co chceš a nechceš...budou tam i různá váhání a propady...nejednala bych impulsivně. Pokud to pak přejde přes určitou hranici, budeš vědět...
(8.1.2020 13:22:42) ...a nechci dělat chytrou...protože mezilidský vztahy jsou samozřejmě variabilní a nepředvídatelný, opravdu jen ze zkušeností. Nechci být ani úplně konkrétní, ale těch zkušeností kolem a dost zblízka a "dovnitř" mám docela dost, krom jednoho případu zatím vždycky ty rodiny zůstaly pohromadě s většími či menšími šrámy...na kterých lze potom dál "pracovat".
Občas i poslouchám videjka lidí, co se tím zabývají, některá ke mně připutovala, protože sama bych je nevyhledala, člověk se furt učí a "skládá puzzlíky života".
(8.1.2020 6:17:26) Sešli, kecá. Ale aspoň nějak reaguje a někam se sunete. Je to strašně těžký a bolavý. Nicméně to vakuum by bylo horší. Děvče, drž se. Hlavně okamžitě všechno sepsat. On se totiž může za pár dní/týdnů probrat a krtit se o každou korunku.
(8.1.2020 9:47:13) Ano, pravda je, že svou neodbytnosti jsem z něj vytáhla alespoň informace, proč je jaký je. Sice se pořád tváří buď přednasraně nebo neutrálně, popř. se opatrně obcházíme, abychom se nedotkli, ale alespoň vím už, co za tím je. Za úspěch považuji, že udělám vtipek a on zvedne koutek na známku úsměvu. To jsem klesla. Změnit se může a udelam vse pro to, aby k tomu nedoslo driv, než se domluvime, ale clovek míní.. V několika z těch dnů, co jsme řešili pořád nějaké fiktivní problémy a nevěděla jsem ještě 100% jak to je, tak byl neskutečně hnusný, že si ho snad tak ani nepamatuji, ale teď už je snad zas normální. Skoro bych si tipla, ze mu to bylo trapnemu samo před sebou vic, nez to priznat me. A hrozne ho štvalo, že z něj něco tahám. Otázka je, jak dlouho mu to vydrží. A ano, to vakuum, kdy jsem z něj tahala info bylo horší, než toto. Každopádně to bolí velmi. Jeste nic nevzdavam, ale už cítím, že si musím chránit své psychické zdraví a snažím se odpojovat.
(9.1.2020 8:13:12) Despi, je to celé smutné čtení. Držím ti palce, aby to nakonec dobře dopadlo, ať už to dopadne jakkoli. Mne ale prostě napadá ještě jiný pohled a jiná možnost. Co když s ní opravdu tvůj manžel nic nemá a jen potřebuje cizí a nezaujatou ženskou na povídání. Já vím, že ženy nechtěji ani slyšet, že by jejich muž měl někoho jiného na povídání a sdílení. Ale oni to ti chlapi taky někdy potřebujou. Co když tvůj muž jen prožívá vyhoření ze vztahu a k tomu přišla nějaká věková krize. Plácá se v tom, mává to s ním, našel někoho chápajícího, koho se to emočně nedotýká. A do toho doma neustále prudící, brečící a vyčítající okoukaná manželka. Pokud o něj stojíš a pokud stojíš o pokračování vašeho vztahu, tak svým chováním a jednáním ho jen odrazuješ a odpuzuješ. Ano, momentálně mu jsi asi lhostejná, ale děláš vše pro to, abys mu byla i odporná. A to je špatně. Já vím, že je strašně těžké chovat se, jako že se nic neděje. Ale to je tvoje jediná šance na zachránění vztahu. Nic od něj nečekej a zkus se chovat nějak neutrálně. Nebreč, nevyčítej, ani nebuď studená a protivná. Zkus zahnat pocity lítosti a křivdy, nedívej se na něj jako na hajzla. Já vím, že je to strašlivě těžké. Prostě dělej jakoby se nic nedělo. Ale nedolézej, nevynucuj si pozornost, neponižuj se. Domnělé milenky si vůbec nevšímej. Blbé je, že je máš na očích v práci, ale výpověď nedávej. Zkus si zajistit nějaké finanční prostředky. To ti tady radily dobře. Ale jací jsou ti chlapi hajzli ti dobře neradili. Hajzl může být kdekdo, i ženská. A tvoje zkušenost nemusí být nakonec stejná, i když máš před sebou nelehký úkol a nelehké období. Držím palce.
(9.1.2020 9:53:07) JO a ještě něco. Netahej z něj nic a už vůbec ne heverem. Čím méně ti toho o svých pocitech a citech řekne, tím méně budete muset případně zapomínat a napravovat. Nech mu prostor, nepátrej. A na sebe buď hodná. Na něj, svým způsobem, taky. Měli jste se rádi. Třeba zase budete. Když ne, život půjde dál. Zase trochu jinak.
(9.1.2020 10:06:36) Koníčku, stále v to doufám, že u ní hledá jen podporu. Ať to řeší s ní, ale já taky potřebovala vědět, to jsem opravdu plakala a páčila. Teď už "neco"vim, víc už neřeším. Nevycitam. Občas si tedy neodpustím nějakou poznámku- jako že pohřební nástup ještě nezačal.. když už se fakt tváří tragicky, ale jinak se snažím být nad věcí. Snažím se vtipkovat o běžných věcech o dětech. To se na chvíli uvolní. Od pondělí jsme prakticky nic zásadního neřešili. Jen provoz. Snažím se být nad věcí, on je pořád v napětí. Citim to a děti také. Pořád nás objimaji. To dříve nedělaly. Tedy ano, přišly se pomazlit, ale tohle je jiné. Vždycky když řešíme kroužky, volný čas, nabidnu variantu, chceš, nechceš. Ok. Pokaždé, když řekne, že ne, hrozně mě to zaboli ( až opravdu fyzicky), ale řekla bych, že se tvarim stejně, jako když řekne ano. Nebo se alespoň snažím. V zásadě je teď naše heslo:vyhýbání se jeden druhému a čekání, jak se to vyvine.
(9.1.2020 18:34:22) Despi, já si taky myslím, že si s ní klidně může jen povídat. A že příčina jeho krize kidně může být i mimo váš vztah. Důležité je asi to, jestli se spraví vztah k Tobě nebo ne. Jak jsem psala níže, procházím si něčím podobným, jsme spolu ještě o dost déle než vy, ale je to už od léta a bohužel se to moc nepomhlo. Já jsem myslím udělala všechno, prošla jsem si velkou lekcí trpělivosti, jenže od něj necítím žádnou změnu a hlavně o tom nechce mluvit, je obrovský introvert. Takže sice s dotyčnou se už asi takzvaně nekamarádí, ale zároveň ani nedělá nic moc proto, aby to spravil mezi námi. Nic řešit nechce a čeká, až se to spraví samo. A já už to nějak nedávám.
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.
/, takže pěkně postupně.
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)