| Jana, synové 9 a 3 roky | •
 |
(8.2.2000 22:25:41)
Do dvou let spal náš syn sám v postýlce. Pak jsme navštívili rodiče, syn u nich nechtěl spát sám. Vídáme se málo, bydlí daleko. Vzali jsme si ho k sobě do postele, moc se nevyspali a těšili se domů. Jenže doma nechtěl už u postýlce ani slyšet. Po dobrém, po zlém. Vydržel křičet dýl než my s nervama a tak se nastěhoval k nám. Doufali jsme, že se situace časem zlepší, ale ve dvou a půl letech jsme ho museli dát samotného do nemocnice a situace se potom ještě zhoršila. Musím s ním chodit spinkat, několikrát v noci se budí, ale stačí na něho položit ruku a spí spokojeně dál. Ovšem pokud zjistí, že v pokoji nejsem, řve. Zkoušeli jsme to různýma slibama, o Vánocích dali do děc. pokojíčku stromeček, aby šel spinkat za ním, slibujeme odměnu, ale zatím bez úspěchu. K násilnému vystěhování jsem se zatím neodhodlala, poradí někdo, co s tím?
|
| Dáša, tři děti | •
|
(21.2.2000 0:07:33)
Mám také ten problém, můj skoro dvou letý syn má pocit,že spát se dá jenom vedle maminky.Přestože je malý zabere docela dost místa a manžel spává v obyváku. Jestli někdo ví co s tím, ráda si to přečtu.
|
| Vláďa, jedna dvanáctiletá slečna | •
|
(23.2.2000 8:58:05)
Vzhledem k tomu, že máme jen jednu dceru, která začala s námi spát od svých 3 let, jsme se s manželkou domluvili, že tomu necháme volný průběh a po cca 2 letech se vše vrátilo do svých kolejí. Je to méně příjemná záležitost, hlavně pro muže, ale my jsme jiné řešení nenašli. Přejeme Vám hodně tolerance.
|
| Michaela M., tři a půl letý syn | •
|
(1.3.2000 15:23:44)
Bydlím v Bukurešti v Rumunsku, můj manžel je Rumun, ale máme stejné potíže s naším tři a půl letým synem Andrejem. Usne ve své posteli /už má normální velkou postel, v dětské už od dvou letech odmítá spát/ ale kolem třetí hod. ranní přichází k nám do postele. Vžycky si přinese polštářek a nočník a ihned usne, takže nám to nedá budit ho nebo ho přesvědčovat, aby šel zpátky do svého pokoje.
Doufám, že kolem pěti let ho to přejde a bude spát celou noc ve své posteli. Myslíte, že tomu tak bude?
|
|
|
| Milan Gargel | •
|
(23.2.2000 22:02:41)
Jen málokterý rodič se může pochlubit tím, že jeho dítě spí klidně celou noc, nepláče a neutíká k rodičům. Sám jsem vychovával své tři děti a můžu jen potvrdit, že mnohdy se stávala noc doslova hororem. Dnes jsem již dědou (čtyři vnoučata) a mohu s klidným svědomím prohlásit, že tento problém u nich již neexistuje. Důvod byl prostý. Náš dům je postaven na nevhodném geologickém podloží, a tím je prakticky vystaven silnému zemnímu záření - tzv. geopatogenním zónám. Po provedeném odstínění zón se vnoučata přestala v noci budit a nemají prakticky žádnou potřebu utíkat k rodičům. V našem případě nebylo možné přestěhování postelí s ohledem na velmi silné zóny, ale i přestěhování postýlky či lůžka může být pro vyřešení problému rozhodující.
Ať se problematika působení geopatogenních zón na člověka zlehčuje sebevíc, pravdou zůstane, že celá řada závažných onemocnění včetně nádorových, je přímo zaviněna působením těchto zón.
Nechci nikoho strašit, ale pouze upozornit, že dnes již existuje možnost vyřešit celou řadu zdravotních potíží a nemocí, jak já s oblibou říkám,"pouhým odstíněním geopatogenních zón".
Zájemcům o bližší informace uvádí svoji adresu: mgargel@iol.cz
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)