| Ostrovní | 
 |
(12.12.2013 18:04:20)
Jdu si pro radu nebo spíš pro Vaše zkušenosti....mám 17ti letou dceru,několik toužím po dalším dítěti...ale nevím, vlastně, jestli po něm toužím / vím, že to zní divně.../ S první dcerou jsem byla doma, strašně mladá, rychle to uteklo, nikdy jsem nebyla typ na vyrábění, sdružování maminek, pobyty s dětmi, dětské plávání a takový ten maminkovský kolotoč s dětma...byli jsme hodně sami s manželem. Nyní je to s rodinou hrozně fajn, jezdíme na výlety, s manželem jsem obnovili staré koníčky, dcera má taky už svoje, za chvíli odejde někam studovat a já přiznávám, že jsem si strašně zvykla na svůj klid, volný čas, pohodu, ale zároveň mám pocit, že nejsme komplet a že mi někdo doma chybí. Ale když si to představím....bojím se a nechce se mi. Cítím, že jsem prostě pohodlná....Co s tím?
|
| rybíz | 
|
(12.12.2013 18:10:15)
Vždycky jsem tu hlásala, že je mi líto, že můj syn nebude mít nikdy sourozence. Bylo mi to strašně líto, ale nebyla jsem schopná se pro to "obětovat". Ale stalo se něco, díky čemuž se synovi sourozenec zanedlouho narodí. Teď vím, že je to správně.
Byla to naprosto jiná situace než ta Tvoje. Ale já si myslím, že v každém případě se stane to, co se stát má. Přeju Ti to "správné" rozhodnutí.
P.S. Mateřský typ rozhodně neznamená družit se s ostatními maminkami apod.
|
|
| Pole levandulové | 
|
(12.12.2013 18:11:23)
Uprimne - prijde mi ze zacinas citit ze uz brzy budes mit prazdne hnizdo a tak jsi to v sobe poresila touhou po zaplneni dalsim ditetem. Pokud je to, jak pises, tak bych si zadne dalsi dite neporizovala, spis bych treba pouvazovala o psovi.
A k tomu tvoreni a druzeni s se dalsimi matkami - to ani dneska neni k materstvi nutne /kdyby mi nekdo do tohohle nutil, zustanu bezdetna/.
|
| BERBER+A+L+V | 
|
(12.12.2013 18:18:23)
Počkej si na vnoučata. Ty mají tu výhodu, že se "dají vrátit" 
|
|
| Pole levandulové |
|
(12.12.2013 18:19:06)
Berber, proc ja? Ja mam deti maly.
|
| BERBER+A+L+V |
|
(12.12.2013 18:21:11)
Reagovala jsem na zakladatelku. "Navázalo", se to jinam??
|
| Pole levandulové |
|
(12.12.2013 20:49:05)
JJ, navazalo se to na mne, proto jsem nechapala. Ted uz je mi to jasny
|
|
|
|
| miri.z | 
|
(12.12.2013 20:49:49)
Také mě spíš napadl pes ;-), kočka nebo jiné zviřátko.
|
|
|
| SendyWendy | 
|
(12.12.2013 18:14:44)
Nic, neměj dítě.
|
|
| Annie01 | 
|
(12.12.2013 18:21:26)
A co na to manžel? Pro mě by byl názor manžela dost důležitý, i když samozřejmě si to musíš primárně vyřešit sama v sobě. A taky záleží na tom, jaký se Ti nabízí manévrovací prostor, tzn. jak moc tlučou biologické hodiny.
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(12.12.2013 18:34:06)
Já jsem mateřský typ, ale sdružování a vyrábění mně taky nebere. Teď ve tvé situaci bych to ale fakt asi viděla na nějakého toho pejska. Ono je to dneska těžký, i s prací, financema, nevím no.
|
|
| ...j.a.s... |
|
(12.12.2013 18:48:24)
A co pracovní vyhlídky? Tím, že půjdeš na mateřskou o leccos přijdeš. A všichni víme, jak to tady chodí se zaměstnáváním žen s malýma dětma. Pokuď tě to neděsí, tak bych do dítěte šla. Pocit, že ti doma někdo chybí, není jen tak. Teda pokud to není jen obava z prázdného hnízda. A jo, netěšíš se na plenky, blinkání, ale dítě rychle poroste, budou tě bavit jeho dětské zábavy, cestování, poznávání s ním?
|
| Ostrovní |
|
(12.12.2013 18:55:49)
Psa mám, práci taky a zabezpečená jsem. Nejde o to, že cítím blízkost prázdného hnízda, neumím vlastně odpovědět ani na to, proč jsem to díte neměla dříve. O druhém dítěti doma mluvíme 10 let a nemá to rozuzlení. Říkám si, co budu dělat po zbytek života? Je mi 37 a co dál? Závidím sestře 3 malé děti, nepořádek v bytě, nevyspání, lítání po besídkách, dojímá mě každé dětské vystoupení a dojímá mě to proto, že se bojím, že už mě to nepotká...manžel by pro dítě byl.
|
| Ostrovní |
|
(12.12.2013 19:02:43)
Řeším v sobě otázku, jestli dokážu nebo chci obětovat pohodlnost, na kterou jsem si hodně zvykla a jestli nechci dalším dítětem zaplnit prázdno, kterého se bojím. Říkám si co a jak dál, co mám vlastně v životě dál dělat....čekat na vnoučata? v 37?
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(12.12.2013 19:04:23)
Tak tuhle otázku musíme řešit všechny, v jakémkoli věku a v jakékoli situaci. Ty to dítě chceš, ale nechceš dělat to rozhodnutí  .
|
| Anni&Annika | 
|
(12.12.2013 19:37:32)
no to ale za tebe nikdo nevyresi....to je rozhodnuti tve a asi i tve rodiny. Nejen ty bys musela behat kolem mimina.
Ja nevim, lina jsem taky, ale to mit dite bylo jine rozhodnuti...byla to takova tresnicka na dorte naseho vztahu. Byli jsme stastni, spokojeni, uz nam k tomu proste chybelo jen to mimi. Jinak s dnesni technikou se da zvladnout vsechno bez problemu. Mam holky od sebe 20 let...ani tehdy jsem se nedruzila, ted jen obcas s temi, ktere jsem znala, ale zadne MC a podobne....jo jaky si to udelas, takove to mas
|
|
|
| Peggy | •
|
(12.12.2013 19:23:36)
Tak ono se to jednak nemusí povést, že bys otěhotněla, nemusí se to povést hned a čím více o tom budeš přemýšlet a odkládat, tím to bude horší - ne že bys byla tak stará, to vůbec nemyslím, ale tyhle věci zpravidla nebývají na přání ....
Tak mě napadá, prostě to nechat osudu - neplánovat, ale ani se nebránit --- a uvidíte - víš abys jednou nelitovala. A spíš si myslím, že časem můžeš litovat, žes dítě neměla spíš, než litovat, žes ho měla. Nevím no, tady těžko radit.
|
|
| Líza | 
|
(12.12.2013 20:15:43)
Ostrovní, pokud to formuluješ tak, že "co mám v 37 letech dělat, čekat na vnoučata", pak si dítě nepořizuj, byla by to jen náplast na tvoji prázdnotu, nejde tam o dítě, ale o nevyřešený "co s načatým životem".
Existuje spousta věcí, které můžou život opravdu naplňovat, když nám odrostou děti a ještě nám nehodily na krk vnoučata. Možná sis je nikdy nevybudovala, protože jsi dceru měla extrémně mladá, tak teď máš nejvyšší čas.
|
|
|
|
| Pam-pela | 
|
(12.12.2013 19:02:56)
Ta vidina "prázdnoty" doma, nemít tam to "živo", nemít se o koho starat a to, že jses se cítila pořád ještě hodně mladá na to, abych žila bez dětí mně (nás) přivedlo k tomu pořídit si třetí dítě. Odstup od druhého byl tedy 11 let, od prvního 15.
Dopadlo to tak, že se nám vzápětí po třetím narodilo ještě neplánované čtvrté. 
Neumím si bez nich život představit, jsme strašně strašně moc oba rádi, že je máme. Všechny.
Ale já mám starací potřeby, i když nejsem taky úplně mateřskej typ. Pejsky máme dva, děti by mi nenahradili.
|
| Ostrovní |
|
(12.12.2013 19:09:52)
Ano, to je asi ono, co bych si přála....často sedím doma, sama se psem, čekám na manžela, mám tu vzorně uklizeno a rozbrečím se, protože tu chci mít dvě rozjívený děti.....tak proč se toho tak strašně bojím????
|
| Pam-pela |
|
(12.12.2013 19:34:51)
Protože je to obrovská změna a změn se člověk bojí. S dítětem je všechno jinak.
Ale pro mě to byla nádhera, fakt, hrozně jsem si to 3. těhotenství užila, moc jsem se těšila. Protože první dítě jsem měla neplánovaně za pochodu v 19, byla jsem v prváku na VŠ a nebyla samozřejmě vdaná, neměli jsme nic . Byla jsem sice zodpovědná matka, ale hodně mladá.¨
V těch 34 to prostě bylo jiný a bylo to super, i když dcerka byla a je náročný dítě, ale užili jsme si to s manželem oba dva naplno a uvědoměle. pak teda přišel po roce ještě klučík....to už bylo zase náročný, ale ty následný roky byly (a jsou) opravdu nejlepšími roky mého života co do jeho naplněnosti. I manžel to tak cítí.
Někdy je to náročný, je nám 47, děti jsou v pubertě, takže někdy prostě příšerný, ale bez nich by tu bylo tak smutno!!
A to už máme i dvě vnučky (ta jedna je u nás dost často, bydlí kousek), ty mi ale vlastní děti plně nenahradí.
Někdy se ohlížím zpět a přemýšlím, kde jsem šlápla vedle a co bych udělala jinak, ale za to, že jsme se rozhodli mít ještě dítě (nakonec tedy dvě), manžel se taky trochu bál změny, jsem moc moc ráda a vděčná, že to tak je. On taky, miluje je bezmezně.
|
| Pam-pela |
|
(12.12.2013 19:38:07)
Jsem si to přečetla a zní to blbě - jsem vděčná za VŠECHNY čtyři děti a jsem ráda, že je mám...u první dcery jsem neváhala ani vteřinu, že bych ji nechtěla...ale jak říkám - ta poslední dvě těhotenství byla víc uvědomělá, uvědomovala jsem si ten úžas nad novým životem každý den.
|
| Ostrovní |
|
(12.12.2013 20:01:41)
Pampelo, to je asi ono....já ty věci v životě dělám tak nějak neuvědoměle, oni i ke mě tak nějak přicházejí....vím, taky, že miminko by hned nepřišlo , mám nyní hormonální léčbu po operaci ŠŽ a půl roku bych otěhotnět neměla...i právě z tohoto důvodu najednou vím, že se musím vědomě pro něco rozhodnout.
|
| Pam-pela |
|
(12.12.2013 20:09:10)
no zkus si třeba v určitých situacích představovat, že bys měla s sebou kočárek a mimčo, batole, předškoláka...co byste spolu dělali, co by ti (vám) to dalo, co by to pro tebe (vás) znamenalo.
Je to takové to bezprostřední sdílení s tím dítětem, ochranitelské pudy, pudy výchovné, ukazovací, vysvětlovací... .
Na druhé straně je to odpovědnost a závazek, ale myslím, že ten pocit njistoty zmizí v okamžiku prvního UTZ, ťukání srdíčka a prvních pohybů...jé, zopákla bych si to znova, kdybych mohla.
|
| Suza007 | 
|
(12.12.2013 20:25:48)
možná by stačilo si představit, že drží v ruce pozitivní těhu test a jak se cítí - nadšeně nebo vyděšeně?
|
|
|
| vdaná zaživa |
|
(13.12.2013 7:09:23)
Také někdy moc:) přemýšlím a zvažuji.. ale zkus mrknout sem:
http://www.youtube.com/watch?v=9fnL-tJhMi0
|
|
|
|
|
| Lassiesevrací |
|
(12.12.2013 19:38:06)
No já myslim, že bys do toho měla jít a začni hned dneska. 
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(12.12.2013 22:50:12)
"často sedím doma, sama se psem, čekám na manžela, mám tu vzorně uklizeno a rozbrečím se, protože tu chci mít dvě rozjívený děti.....tak proč se toho tak strašně bojím????"
Bojíš se velké změny a závazku, to je jasné. A pochopitelné.
Jestli chceš opravdu děti, a ne žádnou jinou alternativní náplň života, radila bych do toho "praštit" co nejdřív.
A neboj se, že bys musela své mateřství podřizovat nějaké představě o sdružujících se tvořivých maminkách - mateřství si můžeš pojmout a prožít, jak ty sama chceš
|
|
|
|
| ...j.a.s... |
|
(12.12.2013 19:13:42)
Pokud je ti samotné smutno - v naklizeném bytě, se psem v 37 - neváhala bych. Ještě víc smutno ti bude, až dcera vypadne z domu a tobě se překlopí magická čtyřicítka. Neváhej.
|
|
| x x |
|
(12.12.2013 20:54:54)
Vysaď antikoncepci a uvidíš
|
|
|
|
| Epepe | 
|
(12.12.2013 18:53:43)
A co adoptovat starší dítě?
|
|
| Dáša 2 kluci+ holčička | 
|
(12.12.2013 19:50:40)
V jaké její situaci? Narodila se mi dcera ve 36, její bratrům bylo v té době 10 a 14, teď jsou dospělí a nemít tu nejmenší, vůbec nevím co bych celé dny dělala. S ní jsme se vrátili o několik let zpět a je to paráda.
|
| Anni&Annika |
|
(12.12.2013 19:52:33)
no Daso...lepsi nez aby u te tv sedela a premyslela, kdy pak budou ty vnoucata ...tohle dela par mych kamaradek ze skoly a mam pocit ze strasne zestarly. Navic...oni ti mladi ted moc nespechaj, je mozne, ze se na tom gauci u te tv jen tak nedocka
|
|
|
|
,nekupte to!
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)