| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Nekomunikuje se mnou.

 Celkem 6 názorů.
 Marie; dcera 15 
  • 

Nekomunikuje se mnou. 

(5.2.2001 19:42:15)
Má dcera se mnou nekomunikuje. Sice se se mnou normálně baví, je celkem milá, ochotná, ale nikdy se mi s ničím nesvěřuje. Občas na ní vidím, že ji něco velmi trápí, má špatnou náladu a je nepříjemná, ale nedokážu jí pomoct, jelikož nevím proč. Sama od sebe mi nic říct nechce a nutit to z ní nechci já. Mám se přesto snažit o její důveru, nebo to nechat plavat?
 zuza 
  • 

Re: Nekomunikuje se mnou. 

(6.2.2001 16:39:50)
Mila Marie,
tento jev je zcela normalni a znam to ze sve rodiny. Ja jsem vzdy mamce vsechno rikala a mela radost, ze ji ma se mnou, nebo sem videla ze se trapi se mnou. Ma sestra ji nikdy nic nerekla. Mamca mela snahu bavit se s ni jako se mnou, ona vsak nemela zajem. Po case zjistila, ze nema cenu to z ni tahat ani se ji doprosovat, co bude chtit, sama rekne!
Je to vazne tak nejlepsi.
Drzim palce, at se bariery zase brzy uvolni!
 Jirka 
  • 

Re: Re: Nekomunikuje se mnou. 

(16.3.2001 0:38:26)
Komunikace je oboustranny proces. Kdyz ho zacne jeden partner zneuzivat, tak ten druhy prestane komunikovat. Ja jsem doma dost dlouho rikal vse (nebo dost), az nakonec se to zvrhlo. Po prichodu na VS maminka chtela vedet, kdy jdu na zkousku apod. Ona mela vzdy z kazde me (!!) zkousky strasny strach, behala za mnou, abych jeste vice studoval - a vubec nicila mi naladu. Tim nas vztah (i ta komunikace) uplne zmizely a dodnes ji nemam co rici. Nemohu ji dodnes odpustit, ze mi ponicila vse, na co sahla, nebo o cem se dozvedela. - Protoze byla nervozni pred mymi (!) zkouskami, zacla byt zla na me kamarady z VS - no skoncilo to vse blbe.
Zdravim
 sally, 31, vdaná, bezdětná 
  • 

Re: Nekomunikuje se mnou. 

(6.2.2001 19:51:07)
marie,
mě když bylo patnáct, tak jsem se rodičům taky nesvěřovala... buď proto, že jsem věděla, že mi nemůžou pomoc (jak mi mohli pomoc, když jsem byla bláznivě zamilovaná do pepíčka a on o mě vůbec nestál) a nebo proto, že jsem měla pocit, že by omdleli, kdybych jim položila některou z otázek, co mě trápily (o sexu, o drogách). S některými věcmi se ti tvoje dcera asi nebude svěřovat nikdy (intimní záležitosti) ale asi by bylo dobrý zajistit, aby s nimi měla kam jít (moje kamarádka domluvila svojí čtrnáctileté dceři návštěvu u gynekologa - BEZ prohlídky, jen aby si s ní popovídal, s tím že mu řekla, že jí - matku - nemusí o ničem informovat, a ať s dcerou nadále jedná jako s plnoletou pacientkou - předpis antikoncepce atd.) a dceři řekla v kterém šuplíku jsou prezervativy pro ní a její kamarády/dky a že ona je bude doplňovat a nikdy se na nic nebude ptát.
Škoda že moji rodiče nic takového neudělali! Ale stejně mě to přešlo, od nějakých osmnácti už si dokážu s mámou sednou na kafe a pokecat si, začala jsem s rodičema jezdit (dobrovolně!!!) na víkendy a dovolené a funguje to báječně... pokud má dcera pocit, že se s ní jedná jako s DOSPĚLOU (což asi má, když komunikuje o ostatních věcech), tak bude všechno v pořádku.. jen je třeba přežít... (mimochodem, moc krásně tohle popsala Betty McDonaldová v Dusím se ve vlastní šťávě...)
 Šárka, syn 14 let, dcera 11 let 
  • 

Re: Nekomunikuje se mnou. 

(8.2.2001 18:03:46)
Ahoj Marie,
zatím bych tolik nezoufala, nebude to náhodou věkem? Hele, mám doma jednoho skoro stejnýho kluka a ujišťuju tě, že to je někdy šílený. Ačkoliv ho mám ráda, denně se hádáme, jeden druhému dokazujeme, kdo je silnější a chytřejší, ačkoliv se snažím jako moudřejší ustupovat, nedá se to, fakt. Tu a tam bych mu i ublížila, to jsem macecha, co? :-))) Tak to zkoušej brát s rezervou, třeba se to časem poddá a ona sama přijde... ačkoliv si myslej, že už jsou nesmírně dospělý, stejně nás pořád potřebujou....
 Jitka 38 let, dvě děti 
  • 

Re: Re: Nekomunikuje se mnou. 

(17.4.2001 14:48:16)
Ahoj Šárko, souhlasím s tebou. Mámdcery 17 a 14 let. Ta mladší je v pohodě, ta starší mi to ale dává zbaštit za obě dvě. Ve chvíli, kdy opustila základní školu, má pocit, že o životě ví už naprosto všechno a já jsem jenom takový nutný přívažek k jejímnu životu, sloužící k uspokojovnání jejích potřeb. Stále častěji si musím opakovat: je to tvoje dítě, miluješ jí, ona z toho vyroste, nemá ještě rozum, jednou jí to docvakne a potom se tomu všemu zasmějeme. Je to někdy ale těžké. Někdo to tady už napsal. Vnoučata nás pomstí. Tak, všechny maminky od našich sladkých adolescenťáčků, držme se, snad to nebude trvat věčně a snad to přežijeme.
P.S. Nenapadlo vás některou někdy založit Klub týraných rodičů? Já se přiznám, že mne ano. :o)))

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.