| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Dítě jiného etnika

 Celkem 5 názorů.
 Eva, syn Tomáš 13 měsíců 
  • 

Dítě jiného etnika 

(21.11.2000 20:35:56)
Tomáše jsme si přivezli z kojeneckého ústavu přesně před čtyřiceti dny. Pravda, zatím se jmenuje úplně jinak - je totiž původem z Mongolska. Rádi bychom se zeptali, zda někdo z čtenářů má zkušenost s dítětem tohoto či jiného exotického etnika - a na oplátku nabízíme své zkušenosti jednak s naším novopečeným miminkem, jednak s průběhem adopce.
Eva
 Bára (4letá adoptivní Martinka) 
  • 

Re: Dítě jiného etnika 

(22.11.2000 12:25:00)
Ahoj Evo,
máme doma adoptovanou 4 letou holčičku - cikánečku (ale každý cikán by jí její tmavou pleť mohl závidět:o) Zkušenosti máme pozitivní i negativní. Část našeho příběhu se dočteš v příbězích o Conanu Ničiteli na Rodině (pod Náhradní rodinou). Ale moc ráda bych slyšela zkušenosti Tvé a Tvé rodiny. Myslím si, že nikdy nebudeme dost připraveni na zlo, které čeká na nás a naše děti, jenom proto, že jsou odlišné. Ale je důležité o tom mluvit, aby se lidé začali učit žít s odlišnými lidmi a neodsuzovat je předem pro danou odlišnost.
Nevím, v jakém prostředí se pohybuješ se svou rodinou a odkud jste, ale lidé zlí jsou všude - na malém městě (odkud pocházíme s manželem) i zde v Praze. Ale jsou i lidé dobří - např. Martinka teď navštěvuje katolickou MŠ a nikdy nebudu těm lidičkám dost vděčná za vše, co pro mé dítě dělají a ještě určitě udělají:o)
Budu moc ráda, když se ozveš a budeme se moci podělit o zkušenosti.
Hodně štěsí a síly přeje Bára
 Opět Eva & Tomáš 13 měs. 
  • 

Re: Re: Dítě jiného etnika 

(30.11.2000 23:39:36)
Milá Báro,
s lecčíms, cos napsala, nelze než souhlasit, ale na druhou stranu negativní reakce okolí na děti jiných etnik se daly a dají očekávat. Ostatně nejde mi ani tak o to, jak se tváří a co říkají lidé kolem nás, s tím se srovnám raz dva a Tomáše to doufám časem naučím, ale o to, čím se tyhle děti (ať už z Mongolska či z jiných koutů světa) liší od dětí běžných evropských ras, čímž myslím i Romy - a že se liší, to nejen vím, ale každý den to vidím i na našem synovi.
Každá zkušenost je samozřejmě když ne dobrá, tak alespoň zajímavá, ale ne každá se dá aplikovat. Například my čekali na adopci čtyři roky; za tu dobu si člověk srovná v hlavě strašnou spoustu věcí a naprosto přesně ví, co chce a co ne, zvlášť když sám děti mít zkrátka nemůže. Nakonec ani naše zkušenosti s úředním šimlem nebyly tak tristní, jak je popisuješ Ty v historkách o Conanovi Ničiteli a odlišné byly zřejmě i výchozí podmínky. Rodina.cz je dle mého soudu ideálním místem k výměně takových názorů a zkušeností, i když po padesáti dnech s miminkem si opravdu netroufám rozdávat rady a veselé historky na počkání. Ovšem jednoho dne... kdoví.
Klidně si můžeme psát i o tom, odkud jsme, co děláme a kde a jak žijeme, ale to je ryze soukromá věc, takže připojuji svůj e-mail.
Mějte se obě fajn,
Eva & spol.
 Markéta, 3+1 děti 
  • 

Re: Re: Re: Dítě jiného etnika 

(3.12.2000 14:52:38)
Milá Evo,
zaujal mne Tvůj dotaz, přestože nemám osobní zkušenost s dětmi exotického původu. Znám ale rodinu s vietnamským dítětem, a také mám známou, která má afrického manžela a s ním krásnou snědou holčičku. Nepamatuji se, že bych někdy slyšela o nějakých problémech vyplývajících z odlišné rasy dítěte. Docela by mne zajímalo konkrétněji, co u svého chlapce pozoruješ, a také jestli se ozve někdo s příslušnými zkušenostmi.
Řadu poznatků německých rodičů s adoptovanými asijskými a jihoamerickými dětmi obsahuje sborník "Zkušenosti adoptivních rodičů a pěstounů odjinud", vydal jej před několika lety Fond ohrožených dětí, možná by se tam ještě dal sehnat.Těžkosti, o kterých rodiče hovoří, jsou ovšem, myslím, způsobeny přechodem starších dětí do jiné kultury, nebo se jedná obecně o adaptační příznaky.
Já sama mám tři vlastní děti a romského chlapce v pěstounské péči.Problémů máme dost, ale nemyslím si, že by za ně mohly tolik geny, spíš nevyhovující prostředí, ve kterém chlapec žil do svých čtyř a půl let, a možná také to, že ani my jako rodiče nejsme vždy dokonalí. V bouřlivém počátečním období mi velmi pomohla brožura "Zvykáme si jeden na druhého", kterou vydalo slovenské sdružení Návrat a byla k dispozici ve Středisku náhradní rodinné péče.
První týdny a měsíce po převzetí dítěte bývají náročné, ale nemá smysl se děsit, při láskyplném a tolerantním přístupu bude brzy líp.
Přeji malému Tomáškovi i celé Vaší rodině hodně štěstí. Markéta
 Eva & Tomáš (13 měsíců) 
  • 

Re: Re: Re: Re: Dítě jiného etnika 

(4.12.2000 21:11:49)
Milá Johanko, Markéto a další,
vůbec nejde o to, že bych snad chtěla hledat problémy tam, kde žádné nejsou. Ani první společné týdny s Tomášem nejsou nijak krušné; nejspíš svou roli sehrálo to, jak nás celé čtyři roky dobře sehraný tým sociálních pracovnic, psychologů, pěstounů či adoptivních rodičů připravoval na to, že si člověk může domů přinést něco, nad čím bude akorát sedět a bezradně kroutit hlavou. Tom se všem problémům, o kterých nám vykládali horem dolem, záhadně vyhnul, takže jsme tak trochu ve střehu a očekáváme buď že to prorazí na povrch někde, kde to vůbec nečekáme a v naprosto netušené chvíli, anebo že to bude tím, že je to mimino z opačného konce světa (a třeba tamní zlozvyky jsou v našich zeměpisných délkách a šířkách mylně považovány za klady), anebo do třetice dojde na variantu, která je zatím temná a nevyzpytatelná. Ale to jen tak bokem.
Plynule se tak dostávám k otázkám, které mi vrtají hlavou. Těžko bych se chovala jinak k dítěti z Tramtárie a k dítěti z Evropy, to bych nedokázala; a už vůbec nejde o to, že by exotický původ snad měl vést k exotickým metodám výchovy. Pravda ale je, že těch pár poznatků, které se nám zatím podařilo z různých zdrojů či vlastních zkušeností nahrabat, dává dohromady zajímavý obrázek, a tak hledám a pátrám, zda by se nenašel někdo, kdo by třeba do zmíněné mozaiky doplnil pár dalších postřehů.
Nebudu uvádět zdroje, neb jsem je už dílem zapomněla, dílem to ani není důležité, ale například: děti asijských etnik si moc nepotrpí na alergie a jsou imunní vůči lecčemus, co evropské děti odstůňou. (Žádnou alergii jsme zatím opravdu neodhalili, potíž je spíš v tom, že náš hysterický kocour Paxlouš je alergický na Tomáše :-))) Tyhle děti jsou také – z evropského úhlu pohledu – zpravidla klidnější a přívětivější. (Ano, už teď se na nás část lidí s dětmi kolem nás dívá úkosem, neb se zdá, že k dobrému tónu patří mít hyperaktivní dítě a lézt z něj po stropě.) Specialita dětí mongolského původu: skvěle jí. (Tomáš nejí, ale žere. Nejsmutnější kukuč, kterého je schopen, je pohled na dno prázdné misky. Uvažujeme o tom, že ho za stravu zapůjčíme coby tranažer do rodin, kde se kolem krmení odehrávají strašidelná tříhodinová dramata.) Asijské děti většinou mají vyšší práh bolestivosti; hned tak něco je zkrátka nebolí a když jim chcete nařezat, musíte přitlačit. (Řezání neověřeno, fakt ovšem je, že když se praští sám, evidentně mu to nijak neublíží.)
Možná jsem na něco zapomněla, v kostce by to však asi stačilo. Když si k tomu přidám skutečnost, že z kojeňáku je Tom dokonale vytrénován k nočnímu spánku bez jediného probuzení, opravdu si nemám na co stěžovat. Protože o jeho minulosti, genetickém základu a zkušenostech předků však nevím zhola nic, jsou pro mne zajímavé i tyhle zdánlivé maličkosti, které už teď možná leccos napoví o jeho budoucí povaze.
Hezké předvánoční týdny přeje
Eva & spol.
P.S. Sborník o Fondu ohrožených dětí o zkušenostech adoptivních rodičů a pěstounů odjinud máme; je to velice zajímavé čtení.

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.