| Lída, syn 1,5 | •
 |
(7.11.2000 21:37:06) Rozběhla se tu anketa na téma Jak "tomu" říkáte. My tenhle problém zatím neřešíme, dotazy zatím nejsou. :-) Na Studovně se prodává knížka Ondřeje Trojana O čápech vránách a dětech, z nakl. Grada. Je to kniha pro rodiče dětí od tří do osmnácti let. Autor uvádí, co by asi v kterém věku mělo dítě vědět, otázky, které děti v různém věku kladou i návrhy odpovědí. Trochu trnu nad tím, co mě čeká... Na co se ptají vaše děti?
|
| Šárka, syn 9,5 roku | •
 |
(8.11.2000 10:43:42) Milá Lído, diskuze k tomuto tématu už před časem na Rodině běžela, zkus zalistovat zpátky. Obecně bych za sebe řekla toto: Patřím k těm, co z ničeho nedělají tajnosti. Takže od velmi raného dětství jsem Davídkovi vyprávěla, jak jsem si s ním povídala, už když byl v bříšku.(Takže informace, že miminko před narozením roste mamince v bříšku byla pro něj asi stejně "vzrušující", jako že polévka se z hrnce nalévá na talíř). Pak jsem - myslím při povídání o kostech nebo o tom, jak vypadá oko vevnitř v hlavě, ukazovala obrázky z atlasu a při tom jsme si prohlédli, jak je miminko v bříšku "zkroucené" před narozením (tady ho zajímalo, zda to pro miminko není nepohodlné). Na jakoukoli otázku jsem odpovídala stejně ochotně a věcně (a zjednodušeně pro příslušný věk), jako když se ptal, proč fouká vítr nebo proč kovové lodi mohou plavat.
Takže "netrň" a neobávej se a k dotazům přistupuj tak, že Tě nemohou přivést do rozpaků. Proč by také měly?! A nestyď se říci: Počkej, já si promyslím, jak bych Ti to nejlépe vysvětlila. A pak si vysvětlení opravdu promysli a zeptej se, zda jej to ještě zajímá, a pokud ano, vysvětluj. Jo a pokud jde o názvy orgánů, tak v raném věku jsem prostě použila jen naše "domácí" názvy a později jsem uvedla, jak se příslušné orgány jmenují odborně, ale užívala jsem stále domácích pojmenování. Když začal chodit do školky a do školy, zahrnula jsem do své osvěty i význam některých vulgárních výrazů, s nimiž se setkával, ale nevěděl, co znamenají (to ne proto, že bych chtěla, aby se tyto vyrazy naučil používat, ale aby se "neprovalilo", že vůbec neví, o čem jsou, a aby se mu tedy jeho "vzdělanější" spolužáci nezačali posmívat.
Přeju hodně zdaru a radosti.
|
|
|