Teenageři žijí s námi, ale jakoby v úplně jiném světě. Prostě vidí a cítí jinak. Proč?
Dítě s poruchou učení nemá problémy pouze v jedné nebo dvou dílčích vzdělávacích oblastech, ale i v dalších sociálních a organizačních dovednostech.
Puberta již dávno přestala být tabuizovaným tématem. V jistém ohledu se dá říci, že otázky a problémy dospívání se staly věcí téměř veřejnou, především díky vlivu masmédií a komerční kultury.
Od září 1999 některé mateřské školy začaly v praxi realizovat protikuřácký program. Týká se vůbec problém kouření předškolních dětí? Víte, co děti vědí o kouření? Přečtěte si také výsledky malé ankety.
Ještě než začnu psát, předesílám, že tenhle příběh není můj. Jsem jen prostředníkem mezi čtenáři rodiny a svou rozezlenou známou, která mě požádala, abych její příběh napsala. Říkejme jí třeba Miládka.
Pokud se například matka intenzivně zajímá o nějaký „mužský“ sport, dívka bude mít o tento sport pravděpodobně také zájem.
„My tě do ústavu nedáme!“ S tímhle předsevzetím začíná péči o handicapované dítě snad každý rodič.
Co je ta správná reakce? A jak na to máme reagovat my, dospělí?
Člověk prý pociťuje touhu osamostatnit se od rodičů už v období prvních krůčků. Do jaké míry a kdy se jeho touha naplní, závisí však na mnoha okolnostech. Vymezit své hranice a najít svůj životní styl, uplatnit své plány a zjistit, nakolik jsou životaschopné, nemusí být ani kolem dvaceti nijak jednoduché.
Když bylo Niallu Grayovi 14 let, rozhodl se udělat experiment: bude se celý týden denně fotit, aby zjistil, jak moc se během týdne lidská tvář změní.
Těhotenství |
Dítě |