Nejlepší plena? Věčně suchá.

Jo, jo, také jsem byla zanícená látkařka a jednorázovky odmítala zuby nehty. Dítko jsem celý první rok života balila do vázacích látkových plen s vlněnými plenkovými kalhotkami a měla jsem ze sebe hrozně dobrý pocit. Jenže ono to tak jednoduché není. V létě jsem strávila týdenní dovolenou s plastovými plenami a zjistila, že v nich není ani trošku opruzená a plena je na povrchu jakoby suchá (oproti úplně mokré látkovce).

Když ponecháme stranou emoce, je fakt, že člověku v podstatě není přirozené sedět ve vlastních výkalech, ať už jsou zabalené v čemkoliv. To všichni podvědomě tušíme, jen nejsme schopni s tím nic dělat, dítě prostě musí být zabalené, nemůžem ho přece nechat čůrat a kakat jen tak pod sebe. V našem kulturním okruhu prostě tyto věci raději do něčeho balíme.

No, zkusme to vzít z druhé strany, co kdyby šlo, aby dítě již od narození vykonávalo své potřeby mimo pleny? I v dnešní době převážná většina dětí vyrůstá bez plen. V Indii, Pákistánu, Africe a mnoha dalších zemích je to zcela normální. U nás se tomu říká bezplenková komunikační metoda, což je trochu zavádějící název, v angličtině se používá trefnější "Elimination Communication" - tedy komunikace o vylučování. Ať už to budeme nazývat, jak chceme, jedná se v podstatě o to, že dítě již od narození dává najevo, že bude vykonávat potřebu a my, maminky (samozřejmě i tatínkové) jenom odpozorujeme jak a poskytneme miminku možnost svou potřebu vykonat jinam než do pleny. Pleny miminku ponecháme, ale jen jako pojistku, když si nevšimneme, nebo když dítě prostě nedá vědět a okamžitě po počůrání ji vyměníme. Použijeme co nejjednodušší pleny, abychom je mohli co nejrychleji vysvléci. Nejlepší plena je totiž plena suchá - a může to být klidně i ta plastová. Nezaměňujme ale prosím BKM s klasickým učením na nočník - dítě ze začátku jen přidržujeme (nad nočníkem, umyvadlem, záchodem...) a rozhodně ho nenutíme. Vtip je v tom, že dítě dáváme čůrat nebo kakat, když se mu chce.

O "bezplenkovce" jsem se doslechla již v těhotenství, ale připadala mi příliš extrémní a nechápala jsem vůbec její podstatu. Na chuť jsem jí přišla až po sedmi měsících praní a žehlení plen. Začala jsem dcerku při přebalování přidržovat nad nočníčkem a ona okamžitě reagovala tím, že začala víceméně kakat pouze tam, často se i vyčůrala. Složité balení plen mě ovšem odrazovalo od toho, abych reagovala jakkoliv pohotově, pořád zůstávala 2 hodiny v mokrých plenách.

Vše se pro nás obě změnilo, když jí byl rok a začala mi sama říkat, že bude kakat a že čůrá. Opustila jsem tedy složité vázací pleny, koupila obyčejné kalhotky na suchý zip a dávám jí jen jednu obyčejnou čtvercovou plenu. Často jí kontroluji a když je mokrá, přebalím, když je suchá, nabídnu nočníček (používáme tzv. čínský nočník, na kterém sedí u mě a čteme si společně knihy nebo si s něčím hrajeme).

Opruzeniny (i když bývaly jen drobné) úplně zmizely, dcerka se mi přestala vztekat při přebalování a já mám mnohem lepší pocit, i když mokrých plen mám asi stejně jako dřív. S dalším miminkem začnu určitě dříve než v osmi měsících.

Více informací o BKM najdete ve starších článcích Jde to i bez plínek, Koukej mámo, on nemá plínku a na na www.mokosha.info a www.tribalbaby.org.