Rh inkompatibilita matky a dítěte

Chceme-li pochopit, co znamená inkompatibilita a izoimunizace pro těhotnou ženu, musíme v první řadě něco vědět o krevních skupinách. Mimochodem, víte, jakou krevní skupinu máte právě vy?

Krevní skupiny

Krevní skupiny určujeme podle přítomnosti antigenů systému AB0, které se nacházejí v červených krvinkách. Jde vlastně o určitý druh bílkovin, které se objevují na povrchu červených krvinek a tvoří jejich "značku". Tyto bílkoviny v systému AB0 jsou dvě. Jedna je označená písmenem A a druhá písmenem B. Jestliže je přítomna bílkovina typu A, má člověk krevní skupinu A, pokud je přítomna bílkovina B, tak má skupinu B, pokud jsou obě, tak má krevní skupinu AB, nemá-li žádnou, tak má skupinu 0. Je zajímavé, že v krvi se vždy nacházejí protilátky proti nepřítomné krevní skupině, tedy skupina A má protilátky proti skupině B, B má protilátky proti bílkovině A a 0 má protilátky proti oběma skupinám. AB nemá protilátky žádné. Tyto protilátky jsou schopné napadat a ničit červené krvinky, které obsahují opačný antigen.

Při transfúzích je v zásadě možné podat člověku jen krev dárce té samé skupiny, ale výjimečně se dá každému pacientovi podat jisté množství krve krevní skupiny, která se označuje i jako skupina "univerzálního dárce". Jde o skupinu "0" Rh negativní. Tedy platí, že lidé s krevní skupinou AB jsou univerzálními příjemci všech krevních skupin, protože jejich krev neobsahuje žádné protilátky. Lidé s krevní skupinou 0 jsou univerzálními dárci pro všechny krevní skupiny, protože jejich krvinky neobsahují žádné antigeny. Pro zajímavost - ve světě je různé zastoupení krevních skupin. Nejvíce A skupiny mají Eskymáci a Laponci, nejvíce B skupiny mají Korejci a nejvíce 0 mají Španělé a indiáni.

Dědičnost krevních skupin

Při oplodnění získává každý jedinec polovinu genetické výbavy od matky a druhou polovinu od otce. Proto je každá krevní skupina tvořena dvěma geny. To, jakou krevní skupinu bude potomek mít, však nakonec záleží na tom, který gen (matčin nebo otcův) je dominantnější. Platí, že silnější je pro krevní skupinu A a pro krevní skupinu B. Slabší je gen pro krevní skupinu 0. Tedy pokud člověk zdědí od jednoho rodiče skupinu A a od druhého 0, bude výsledná krevní skupina A. Pokud zdědí A a B, bude výsledná skupina AB, a pokud zdědí od obou 0, bude skupina 0.

Určení krevní skupiny bylo někdy jedinou metodou k vyloučení otcovství dítěte. Zakládá se na pravidlech dědičnosti krevních skupin. Například dítě matky se skupinou A a otce se skupinou A nemůže mít krevní skupinu B. I zde však platí, že výjimky potvrzují pravidlo.

Na základě známých asi 20 případů ze světa se zjistilo, že v ojedinělých raritních případech může dojít ke genetické chybě, kdy se geny rodičů nelogicky zkříží, a vznikne tak neodpovídající krevní skupina potomka. Dnes je jasné, že jde o velice nepřesnou metodu určování otcovství. Otcovství se pomocí ní nedá potvrdit, ale jenom vyloučit, a to jenom v cca v třetině případů. V současné době se používají mnohem přesnější genetické metody.

Odlišnosti jsou i při dvou- a vícerčatech. Jednovaječná dvojčata mají vždy shodnou krevní skupinu, protože pocházejí z jednoho oplodněného vajíčka, které se po oplodnění rozdělilo. Dvojvaječná dvojčata mohou mít různé krevní skupiny. U vícerčat to platí stejně, avšak pokud se například mezi čtyřčaty nacházejí jednovaječná dvojčata, tato mají shodnou krevní skupinu, přičemž jejich další dva sourozenci mohou mít krevní skupinu různou, ale i stejnou.

Jak vznikají krevní skupiny

Systém AB0 může prozradit eventuální příslušnost k matce, resp. otci. Tyto informace však mají omezenou vypovídací hodnotu, když více než 80 % obyvatelstva má krevní skupinu 0 nebo A a existují jen čtyři krevní skupiny. Aby bylo možné přesně určit příslušnost k rodičům, je potřebná analýza DNA.

Následující tabulka ukazuje možnou krevní skupinu dítěte podle toho, jakou krevní skupinu mají jeho rodiče:

Legenda

černou barvou je označena možná krevní skupina dítěte

Rh-faktor

Rh-faktor byl objeven v roce 1940 Karlem Landsteinerem, který dělal testy na opicích rodu Macac - Rhesus. Rh-faktorem rozlišujeme, zda je krev Rh pozitivní, tj. zda červené krvinky mají tzv. antigen Rh-faktoru, nebo je krev Rh negativní (Rh-faktor chybí, není přítomný). Lidí s Rh pozitivním faktorem v naší populaci převažují, je jich asi 85 %. Zbylých 15 % je Rh negativních.

Tento fakt je velice důležitý při transfúzích. Platí, že pacient Rh negativní (Rh-) nesmí dostat krev Rh pozitivní (Rh+), protože by si pacientova krev vytvořila protilátky, které by způsobily rozpad krvinek v krvi dárce, což by mohlo vést k vážnému poškození zdraví pacienta, dokonce i k jeho smrti. Opačně to však neplatí, pacient Rh+ může dostat krev Rh+ i Rh-.

Za normálních okolností Rh negativní jedinec nemá vytvořené protilátky proti Rh-faktoru, tak jako to je při AB0 systému. Ty se začnou tvořit až v případě, kdy se jeho krev dostane do kontaktu s Rh pozitivní krví. Na rozdíl od AB0 systému však tyto nové protilátky jsou menší a pronikají placentou a mohou způsobit onemocnění plodu. U AB0 systému jsou protilátky tzv. třídy IgM, které jsou velké a přes placentu neprocházejí, takže matka se skupinou A klidně může donosit dítě se skupinou B a naopak.

Rh negativní matka a Rh pozitivní dítě

Krevní skupina a Rh-faktor se vyšetřuje během prvního prenatálního vyšetření i u všech těhotných žen. Přítomnost možných protilátek se během těhotenství vyšetřuje třikrát. Problém nastává, když je žena Rh negativní a muž Rh pozitivní. Hrozí tak nebezpečí, že dítě bude také Rh pozitivní. Co z toho vyplývá? Pokud Rh negativní matka čeká Rh pozitivní dítě, je riziko, že organizmus matky vytváří protilátky vůči krvi vlastního dítěte, tzn. organizmus matky "se nebude snášet" s organizmem dítěte. Příčinou vzniku protilátek (izoimunizace) matky proti krvinkám plodu je průnik malého množství krvinek plodu přes placentu k matce. Toto se děje i během těhotenství, avšak množství je tak malé, že zpravidla nevede k izoimunizaci matky. Za porodu nebo za potratu je toto množství již mnohem větší a matka může být izoimunizována.

Kdysi byl tento problém častou příčinou potratů a úmrtí novorozenců. Dnes už umíme k této komplikaci přistupovat úspěšně. Problém Rh inkompatibility (tj. nesnášenlivosti v Rh systému) nehrozí při prvním těhotenství, protože pokud se během těhotenství neudálo nic závažného, krvinky z krve matky a z krve dítěte se nepromíchají. Při porodu však mohou krvinky Rh+ dítěte proniknout do krve Rh- matky. Pokud by tvorba protiáltek anti-D dramaticky stoupla už během těhotenství, musel by být porod vyvolán dříve.

Po porodu se vyšetří Rh faktor narozeného dítěte. Je-li Rh+, matka dostane do 72 hodin po porodu injekci Rhega. Pokud je dítě Rh-, Rhega se nepodává. Jednoduše můžeme říci, že tato podaná protilátka zničí v krvi matky Rh+ krvinky plodu dříve, než si tělo matky začne vůči nim tvořit protilátky. Ty by mohly během dalších těhotenství vážně poškodit plody. Platí, že s každým dalším těhotenstvím stoupá tvorba protilátek anti-D, a tím i riziko poškození plodu, ale jenom v případě, že matce nebyly po porodu Rhega podána.

A ještě něco - injekce Rhega se aplikuje nejen u Rh- žen po porodu, ale i u těch, které překonaly nebo podstoupily potrat. Doporučuje se však i ženám po amniocentéze nebo po mimoděložním těhotenství.

Zajímavosti o krvi

• V krevním oběhu člověka koluje 4 až 5 litrů krve.
• Celkem má člověk asi 25 až 30 biliónů červených krvinek. Celková plocha povrchu červených krvinek představuje asi 3 000 m2, tj. přibližně polovinu fotbalového hřiště. Červené krvinky jednoho člověka seřazené do řady by obtočily Zemi 4 189krát okolo rovníku.
• Jedna bílá krvinka připadá asi na 600-800 červených krvinek.
• Žíly obsahují v každém okamžiku asi 75 % krve celého organizmu. Asi 20 % krve se nachází v tepnách a jen 5 % ve vlásečnicích.
• Červené krvinky proudí v plících tak blízko vzduchu, že kyslíková výměna trvá jen jednu čtvrtinu sekundy.
• Červené krvinky umírají asi po 75 000 obězích vykonaných mezi plícemi a tkáněmi, což jim trvá asi tři měsíce (120 dní).
• Každou sekundu se vytvoří 3 000 000 nových červených krvinek a zhruba ten samý počet ukončí svou pouť.
• Ledviny profiltrují každý den všechnu krev těla 60krát.
• Krevní buňky soustavně odumírají a nahrazují je jiné. Červené krvinky žijí 90-125 dní, bílé žijí od několika hodin do několika měsíců (záleží na druhu). V krvi dospělého člověka odumírá každou hodinu asi 1 miliarda červených krvinek a 5 miliard bílých krvinek. Takto se za 24 hodin zregeneruje 25 g krve.
• Za minutu projde mozkem 740-750 ml krve.
• Srdce vypudí jedním stahem v klidu asi 60-80 mililitrů krve, srdeční výkon je tedy 5-10 litrů za minutu, takže až 12 000 litrů denně. Po namáhavém cvičení může být výkon srdce až 45 litrů za minutu.
• Kostní dřeň dospělého člověka váží průměrně asi 2 600 g. Za 70 roků života vytvoří 650 kg červených a 1 000 kg bílých krvinek.
• Průtok děložní tepnou v termínu porodu je půl litru krve za minutu.

Článek je z březnového čísla časopisu Máma a já. Obsah čísla najdete zde.

Získejte předplatné i dárek z MÁMA a já! Objednejte si v období od 1.3.2007 do 28.3.2007 na jeden rok předplatné časopisu MÁMA a já a získejte automaticky dáreček. Prvních 200 předplatitelů dostane knihu Maminkou spokojeně a beze stresu v hodnotě 267 Kč, dalších 200 předplatitelů knížku Malá povzbuzení pro mámy a táty a hodnotný dárek je připraven i pro všechny další nové předplatitele.

Časopis si můžete předplatit i prostřednictvím internetu zde.