Porod doma - po císaři

Hodne lidi si tukalo na hlavu a jeste vice lidi tukalo na hlavu moji, zkoumajice zda se tam nachazeji jeste alespon nejake pozustatky zdaveho rozumu, aby mi mohli vysvetlit, ze to, co se chystam spachat, neni napadem zrovna nejlepsim.

Jako by nestacily ty divozenky, co chteji rodit doma bez predchozich komplikaci...

Na svuj prvni porod nemam zrovna nejruzovejsi vzpominky, tak to vezmu velice zkracene. Trval 27 hodin, za kterych jsem prosla snad kazdou intervenci ktera je u porodu mozna. Od injekci, kapacek, epiduralu az po spinalni anastezii a nahly cisarsky rez. Muj syn se nenarodil ve zrovna nejlepsim stavu, musel byt resuscitovan, mel silnou poporodni zloutenku (hrozili vymenou krve), velky otok na hlave (sledovany po nekolik mesicu), nekolikrat jsem ho nasla v trhanych krecovitych zachvatech. Dneska jsou mu dva roky a behame po vysetrenich kvuli jeho chovani (spise nechovani), opozdene mluve atd. Zda to melo neco spolecneho s jeho trumatickym prichodem na svet se jeste dozvime.

Tak proc bych po tomhle vsem chtela rodit doma???? Nemyslim si, ze se musim nekomu ospravedlnovat za sve rozhodnuti, odpovednost jsem nakonec brala sama na sebe. Ale moje myslenkove pochody byly nasledujici: Kdyz pojedu do porodnice, tak budu kontinuovane na monitoru (proti monitoru nic nemam, jen na nem nemusim travit cely porod), s kapackou v ruce a bude mi urcen casovy limit do kdy musim porodit nez dojde opet na CS. Dosla jsem k zaveru, ze pod takovym stresem s tolika omezenimi proste tezko porodim. Zbyvaly dve moznosti. Budto pujdu rodit planovanym cisarem nebo budu rodit doma. Prvni moznost jsem zvazovala, ale dospela jsem zaveru, ze to neni to nejlepsi pro pripadna dalsi tehotenstvi a take jsem si neumela predstavit jak bych se starala o novorozene + sve hyperaktivni ditko po operaci. Zbyvala tedy varianta cislo tri, porod doma. Porodni asistentku, ktera dela porody doma v mistni nemocnici jsem uz znala (a taky asi 15 deti ktere odrodila), vedela jsem ze to bude mit hned nekolik vyhod. 1. Bude se o me starat po cele tehotenstvi, bude u porodu a bude dochazet i po porodu. 2. Tehotenske prohlidky budou probihat u me doma (krome ultrazvuku samozrejme), takze se nebudu muset nikam vlacet se starsim synem. 3. se kdykoliv muzu rozhodnout ze preci jenom chci radeji do nemocnice a moje PA me odrodi tam.

A tak jsem zavolala do nemocnice a spojila se primo s Margaret. (Standartne se chodi k obvodnimu lekari, ktery da doporuceni pro porod doma, o cemz jsem ovsem v mem pripade pochybovala :o)). Margaret dela porody doma uz pres 20 let a za tu dobu odrodila pres 3 000 deti doma. S porody doma po cisari ma bohate zkusenosti, tudiz jsem si pripadala v kompetentnich rukach. Prisla se za mnou podivat a domluvily jsme se ze kolem 10tt prijde na prvni oficialni tehotenskou navstevu. Ovsem vse se do te doby nevyvijelo uplne hladce, bylo mi spatne tak ze jsem z postele nemohla vylezt a k tomu se objevilo krvaceni. Sla jsem tedy nekolikrat na ultrazvuk a nastesti vse bylo v poradku a mimi se drzelo. Az na ty nevolnosti, ktere me ne a ne opustit vypadalo vsechno ok. Tehotenstvi jsem prezila v relativnim poklidu az na to, ze ve 36tt se zjistilo, ze mam bricho odpovidajici 32tt. Nebudu zabihat do podrobnosti o zdejsim zdravotnim systemu kde me odmitli vzit na ultrazvuk, ze pry az za dva tydny...no nakonec jsem si jim tam v nemocnici sedla a rekla ze se nehnu dokud mi nekdo ten UZ neudela a vsechno se zdalo byt v poradku, miminko odpovidalo rozmery i vahou, dokonce bylo o trosku vetsi (kde se tam schovavalo je dodnes nerozresena zahada).

Ovsem svou navstevou nemocnice jsem na sebe upoutala pozornost lekaru, kteri me najednou zacali bombardovat ruznymi vyzvami abych se dostavila na konzultaci a moji PA tlacili k tomu, aby me premluvila k porodu v nemocnici. Zachovala jsem ovsem klidek a nikam se nedostavila, Margaret jsem rekla at jim vyridi ze me tam uvidi pouze v pripade ze tam budu muset. Sebrali mi tehotenskou knihu, kam mi napsali stiznost ze jsem se sama referovala, ze jsem odmitla konzultaci s lekarem ve 20tt (do te doby to nikomu nevadilo a ta konzultace neni nijak povinna) a tez dalsi konzultace ktere mi nabidli. Dokonce jsem se tam docetla, ze jim Margaret musi dat vedet az zacnu rodit.

Blizil se termin (22.04.03), doma byl prichystany bazen a vsemozne pomucky, obvolavala jsem vsemozne zname abych zajistila prechodny pobyt pro syna. Jen manzel se choval jako kdybych mela jeste spoustu casu. Byli jsme cerstve prestehovani. Termin byl v utery a mela jsem 'zakazano' rodit vikend predtim, protoze se prece musi dodelat podlaha v obyvaku. Tady bych jeste mela podotknout ze manzel byl toho nazoru ze jsem se uz totalne zblaznila s tim porodem doma a ze az dojde na vec, tak me dotlaci do nemocnice.

predesly vecer jsem mela silne braxton-hicks, uz jsem si rikala ze se neco deje, ale usnula jsem a prospala celou noc. Rano to ovsem zacalo na novo, tak jsem oznamila manzelovi ze se mozna bude neco dit, nacez on sel strachat kosik pro mimco, coz me pripadalo jako zvlastni reakce (misto aby se zeptal jestli neco nepotrebuju nebo tak). Veci pro Samika byly sbalene, moje taska do nemocnice pro vsechny pripady taky a tak jsem zacala uklizet a sledovat jestli uz se tedy opravdu neco zacalo dit. Pro jistotu jsem zavolala Margaret, ktera mela ten den stejne prijit na tehu kontrolu, aby zavolala tem lidem co si ode me necekane vypujcili ten bazen ze ho chci zpatky (rodili asi o dva tydny pred terminem a ja dobra duse jim ho zapujcila). Margaret dorazila kolem poledne, ja si porad nebyla jista jestli uz je to ono nebo ne. Tak me prohlidla a shledala ze se zatim nic nedeje (ja to vedela ze to bude opet na dlouhy maraton..). Taky mi rekla, ze mimco je zady k mym zadum, takze se mozna pokousi se pretocit (aha, proto mi bylo nejpohodlnejsi behem kontrakci byt na vsech ctryrech!). Margaret odesla a ti lide co meli ten bazen mi ho privezli zpatky a privezli mi taky TENS pristroj. Tens ma takove elektrody co se prilepi na zada a pak si podle bolesti clovek vysila elektricke soky a mirni to bolest. Zacala jsem tedy studovat navod, ale bolesti najednou silne zesilily, takze to byl ukol nelehky. Nakonec se podarilo bez toho, abych se zelektrodovala. Docela to pomohlo, hlavne jsem mela v ruce neco co se dalo mackat, Samika to taky naramne zajimalo a chtel to mackat porad. Manzel se mezitim vratil odnekud z uradu a zacali jsme sestavovat bazen. Manzel me nabadal, abych se presunula nekam jinam od vchodovych dveri, ze delam desny hluk a co si pomysli kolemjdouci :o) a ja zjistila, ze uz mi nejak nejde se zvednout. Nejak jsem ze sebe vypravila at radeji zavola Margaret a zkontaktuje nekoho kdo si vezme Samika. Margaret si nejdrive myslela ze si dela legraci, vzdyt teprve pred hodinou odesla, nicmene dorazila do peti minut a vlitla k nam rychlosti blesku, auto nezamcene, dvere otevrene. Manzel ji uvital s tim, ze mi prece rekl at jedu do te nemocnice! :o) Ja jsem se mezitim dopravila do koupelny a pripadalo mi jako dobry napad si sednout na zachod, co kdyby mi praskla voda, at je alespon min uklizeni:o). K memu velkemu soku Margaret oznamila, ze uz jsem plne otevrena a muzu tlacit a manzelovi zavelela at ten bazen zase uklidi, ze to teda nestihame postavit a napustit (natoz jezdit nekam do nemocnice). Sami byl z toho vseho srumu mirne nesvy, pri kazde kontrakci se mnou soucitne kricel (jeste nekolik tydnu potom na me funel a delal aaaaaaah) a ja velela manzelovi at ho vezme pryc. Jako naschval nikdo nebral telefon, tak jsem je proste vyhnala ven s tim, ze manzel mozna konec porodu nestihne. Nastesti znami byli doma a tak byl za chvilku zpatky. Ja mezitim setrvavala v koupelne, Margaret me dirigovala jak tlacit, trvalo mi asi 20 minut nez jsem na to poradne prisla. Pak me napadlo se premistit, kdyz uz nebyl bazen tak byla alespon vana. Uleva byla okamzita, ale vana prilis mala a nebylo se do ceho oprit. Tlacila jsem jako blazen a mimco porad nic. Ztratila jsem pojem o case, jen mi to pripadalo nekonecne. Margaret povzbuzovala, utesovala a po kazde kontrakci kontrolovala ozvy. Vsechno bylo v poradku. Mezitim dorazila druha PA Sandra, usadila se v kuchyni a delala zapis porodu. A konecne se zacala objevovat hlavicka. Zavolala jsem manzela, pro ktereho jsem do te doby nejak nemela potrebu ani cas. Ted jsem ale potrebovala nekoho za sebou, abych se mela do ceho poradne oprit. Takze se do koupelny pristehoval manzel se zidli a taky Sandra. Margaret si z kuchyne prinesla olivovy olej na masirovani hraze. Po tom, co se narodila hlavicka uz to byla brnkacka, jedno zatlaceni a Leila byla tu. A hned bylo jasne, proc ji ta cesta trvala ponekud dele, mela pupecnik dvakrat omotany kolem tela. Rychle ji jenom otreli oblicej aby mohla dychat. Koukala kolem sebe hodne prekvapene a nevydala ani hlasku, coz mi bylo podezrele, nevim proc jsem ocekavala ze bude plakat. Margaret navrhla at si vlezu zpatky do vany, ktera byla porad napustena, ze tak nebudou muset malou zabalovat, zahreje se ve vode. A nechali nas tam.

Chvilku jsme na sebe koukaly a ja jsem ji vypravela jak jsem se na ni tesila a jak jsem rada ze uz je tady. Byla jsem tak rada ze uz je to za nami. Pak jsem zacala peskovat Margaret otazkami jako kolik je hodin, jak dlouho jsem rodila, jake ze to manzel vybral obleceni pro malou ze skrine a podobne. Leila se hned prisala a zacala bastit. Manzel prisel a zacal byt nedockavy ze pry kdy uz ji ode me konecne odpoji a ze si ji chce taky pochovat. Asi po 20ti minutach jsme rozhodli, ze mala prece jenom potrebuje zabalit, tak Margaret prestrihla pupecni snuru (ani ja ani manzel jsme se k tomu nejak nemeli) a malou odnesla Sandre na vysetreni. Za tu snuru pak zatahla a vysla placenta, kterou jsem si se zajmem prohlidla i s vakem blan. Pak jsem vypustila vodu a napustila novou a setrvala ve vane a relaxovala, zatimco ostatni prohlizeli malou a oblikali ji. Manzel mi ji prinesl ukazat. Nejak prinesl ze shora jen obleceni a zapomnel na prikryvku, tak ji soupli do jeho kasmiroveho svetru! Vypadala docela komicky. Leila se narodila v 17.10 hod, vazila 3.52 a merila 55cm. Ja jsem se behem porodu jen malicko natrhla, nestalo to ani za jeden steh, za coz jsem dosti vdecna. Sami zustal u znamych do druheho dne do rana, kdy ho privezli zpet i se snidani pro me :o).

Leila roste jako z vody (spise mleka). Byla zcela zdrava, doktora videla poprve v osmi tydnech na kontrolni prohlidce. Margaret dochazela zpocatku skoro denne a pak obcas az do 2 mesicu po porodu.

Margaret s Leilou

A jak chci rodit priste? Pokud mozno ne cisarem. A kde chci rodit? Nezamitam ani porod doma ani v nemocnici, bude zalezet na situaci. Kazda mama chce v kazde dane situaci to nejlepsi pro svoje dite a pro sebe. Rikam tomu informovana volba. A v me situaci jsem na zaklade dostupnych informaci zvolila to, co jsem pokladala za nejlepsi.