Co je porodní plán?

Díky porodnímu plánu se o svých přáních, vztahujících se k porodnímu procesu, mohou dohodnout s porodní asistentkou již při příjmu.

Porodní plán pomáhá nastávající mamince uvědomit si, co ona sama považuje za důležité – utřídit si vlastní priority. Může také sloužit jako seznam nebo nápověda. Maminka si do něj může třeba napsat, jaké všechny úlevové pozice může zaujmout během první doby porodní, poznamenat si všechny přírodní prostředky tlumení bolesti apod. Porodní plán také podněcuje k získání většího množství informací, na jejichž základě maminky mohou učinit tzv. informovaný výběr ohledně jakéhokoli kroku, který se s nimi bude dít.

Kdo by měl porodní plán sestavit?

Porodní plán by měla sestavit nastávající maminka, v ideálním případě společně s partnerem (partnerkou), který ji bude doprovázet. Společně by si měli podrobně popovídat o jednotlivých fázích porodu. Dnes je již na trhu spousta knížek, které popisují jednotlivé etapy porodu jazykem, kterému mohou ženy dobře rozumět. Během porodu mohou nastat chvíle, kdy se bude nastávající maminka cítit slabá, bezmocná, bude mít chuť všeho nechat a bude ochotna kývnout na všechno, co jí jen trochu bude slibovat rychlé ukončení porodu. S odstupem času se pak často objeví pocit selhání. Pocit, že to vlastně chtěla jinak a kdyby ji byl někdo podržel…

Pokud by to bylo jen trochu možné, bylo by dobré, aby svůj porodní plán prodiskutovala nastávající maminka s porodní asistentkou. Ideálně s porodní asistentkou z porodního sálu, kde se chystá rodit. To ale není vždy z provozních důvodů možné, zvláště ve velkých porodnicích. V dnešní době už ale nebývá tak obtížné najít kurzy předporodní přípravy. Často je navštěvují oba partneři a tyto kurzy by měly poskytnout dostatek prostoru pro diskuzi o porodním plánu.

Prohlédněte si zvětšenou ukázku porodního plánu.
Nejlépe si jej ale vytisknete na dvě části: levý díl a pravý díl

Co všechno by měl zahrnovat?

Je to vlastně seznam toho, co by si maminky přály v optimálním případě, z čeho jsou ochotny slevit, bude-li vše v pořádku a jak by se rády zachovaly v případě komplikací (volba typu anestezie při císařském řezu) nebo ve chvíli, kdy by vše nešlo podle jejich vlastního porodního plánu. Měl by zahrnovat otázky, a později také odpovědi, které povedou k volbě porodnice. Porodní plán může mít formu eseje nebo být upraven do tabulky nebo být souhrnem nejdůležitějších bodů a sepsán heslovitě. Měl by zahrnovat úvahu o místě porodu (v případě České republiky jde většinou o úvahu, do které porodnice jít. Jen některé maminky zvažují mezi dvěma možnostmi: porodem v nemocnici a porodem doma), úvahu o možném partnerovi, dobu odjezdu do porodnice v různých případech, seznam úlevových nebo do dané doby pohodlných pozic, seznam přirozených metod tlumení bolesti, preferované chování v první i druhé době porodní, úkony nebo postupy, které porodnice rutinně provádějí a maminky by se jim raději vyhnuly, bude-li vše v pořádku (včetně medikace), úvahu o preferovaném kontaktu s miminkem (ihned po porodu), úvahu o zásazích, které bývají na oddělení šestinedělí prováděny v souvislosti s péčí o novorozence, typ „ubytování“ na šestinedělí atd.

Porodní plán si ale může připravit i žena, u které je značný předpoklad, že do běhu porodu bude třeba zasáhnout – např. žena s cukrovkou. I taková nastávající maminka má do značné míry možnost výběru porodnice, výběru chování v první době porodní, výběru pozice při porodu a podobně. Jiným příkladem může být maminka, která očekává narození děťátka koncem pánevním, tedy zadečkem napřed. Ani ona není odsouzena zaujmout roli pasivní figurky, se kterou bude manipulováno. I taková maminka má možnost využít blaho, které přináší teplá lázeň a volný pohyb během první doby porodní. I děťátko, které se narodilo zadečkem napřed, je většinou úplně zdravé a není třeba jej tedy od matky odnášet.