Vyjádření CERMAT ke kritice příliš těžkých přijímacích testů na střední školy

Na úvod je důležité uvést, že hlavním účelem testů jednotné přijímací zkoušky je rozlišit uchazeče na základě dosažených výsledků v jednotných testech tak, aby ředitelé škol měli dostatečný prostor pro rozhodnutí o jejich přijetí v rámci přijímacího řízení.

Obsah testů jednotné přijímací zkoušky je stanoven školským zákonem a odpovídá Rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Při vytváření testů z českého jazyka a literatury a z matematiky jsme vázáni tzv. Specifikacemi požadavků, které obsahově vycházejí právě z RVP ZV.

Samotná příprava testových úloh a vlastních testů je dlouhodobý proces. Při sestavování testu se vychází ze specifikace testu, která stanovuje, jaké okruhy znalostí a dovedností se ověřují. Vychází se i z poměrného zastoupení jednotlivých skupin požadavků (tematický okruhů znalostí a dovedností) a z poměrného zastoupení úrovně obtížnosti úloh. Hlavním důvodem je to, aby test průřezově ověřil znalosti a dovednosti uchazečů a zároveň aby dostatečně rozlišoval uchazeče podle úrovně jejich znalostí a dovedností. Pro zařazení úlohy do testu, ale i pro posouzení celého testu, je důležité také odborné kvalitativní posouzení nezávislými externími experty, a to jak z hlediska obsahového, tak z hlediska obtížnosti.

Ke stanovení náročnosti testů jsou využívány jednak položkové analýzy obdobných úloh z předchozích let a jednak výsledky tzv. pretestování (ta probíhají vždy v dostatečném předstihu před sestavením testu). Z každého pretestování je následně zpracována položková analýza, ke které se při sestavování testu rovněž přihlíží.

Takto sestavený test prostřednictvím tzv. ověřovacích úloh ověřuje základní znalosti a dovednosti uchazečů – jedná se o učivo, které se obvykle na školách probírá v 6. až 8. ročníku (nicméně vzhledem k existenci školních vzdělávacích programů mohou mít některé školy učivo rozloženy jinak, přesný obsah učiva v jednotlivých ročnících nelze obecně stanovit), v testu ale musí být zařazeny i úlohy obtížnější, které uchazeče rozřadí pro účely přijímacího řízení na dané škole. Pokud by byl test založen pouze na úlohách ověřovacích, nebyl by schopen rozlišit uchazeče do dostatečně široké škály.

I z tohoto důvodu u testů není centrálně stanovena hranice úspěšnosti – výsledky daného uchazeče jsou vztaženy pouze k výsledkům ostatních uchazečů, kteří se hlásí na stejnou školu. Při hodnocení přijímacího řízení je započítáván vždy lepší výsledek testu v prvním a druhém termínu jednotné přijímací zkoušky z českého jazyka a literatury a z matematiky – výjimkou byl rok 2020, kdy se konaly testy jednotné přijímací zkoušky pouze v jednom termínu. V tomto ohledu je potřeba zmínit, že všichni uchazeči přihlášení v letošním roce na alespoň jeden čtyřletý obor (včetně oborů nástavbového studia), ve kterém se jednotná přijímací zkouška koná, mohli letos zkoušku konat ve dvou termínech. Nemohlo se tak stát, že uchazeč, který jednotné testy konal v pondělí, neměl možnost je konat i následující den.

Zároveň je nutné uvést, že jednotná přijímací zkouška tvoří pouze část celkových kritérií pro přijetí na střední školu – pro letošní školní rok neplatí minimálně 60% váha zkoušky a ředitelé škol tak mohou zohledňovat výsledky školní přijímací zkoušky či jiných kritérií ve větším poměru, než bylo v minulosti možné.

Před zveřejněním výsledků ředitelům škol, které proběhne 19. května 2021, budou vlastní testy zcela standardně podrobeny kontrolám, jejichž účelem je ověřit požadované charakteristiky testů včetně náročnosti jednotlivých úloh i samotného testu jako celku. V případě odhalení jakýchkoli nesrovnalostí může Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prostřednictvím validačních komisí uplatnit opravné prostředky, které umožňují zohlednit jakékoliv nestandardní situace a případně upravit hodnocení úloh. Referát vnějších vztahů, Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání