Deset let s bičem státní maturity: výsledky jsou nepřesvědčivé

Poslanecká sněmovna bude rozhodovat o tom, zda maturanti od příštího roku budou, či nebudou ve státní části maturity skládat zkoušku ze tří předmětů. EDUin vyzývá poslance, aby hlasovali pro vládní návrh a podpořili tak zrušení povinné maturity ze tří předmětů.

Ti, kdo státní maturitu ze tří předmětů na místo dnešních dvou prosazují, si od ní hodně slibují, a to zejména u matematiky. Hrozba závěrečné zkoušky má zvýšit motivaci žáků se matematice učit i úroveň matematických dovedností u absolventů středních škol. Vítaným vedlejším efektem pak má být oddělení zrna od plev, tedy odeslání těch, jejichž rodiče měli podle některých zastánců “přísnější” maturity při rozhodování o střední škole příliš vysoké ambice, na obory bez maturity.

Skokový nárůst neúspěšnosti tak má být přijatelnou cenou, kterou mladí lidé i celá společnost zaplatí za kvalitnější vzdělání. Může to tak fungovat? Zkušenost z deseti let se státní maturitou ukazuje, že je to mylná představa. S ambicí, že se zavedením jednotné “výstupní” kontroly zvýší vzdělanost maturantů, byla státní zkouška již před deseti lety zaváděna, i když k lepší práci měla přimět spíše nekvalitní střední školy než jejich žáky.

Jak bič státní maturity po deseti letech od zavedení funguje u škol?

Na řadě škol a oborů na poprvé u maturity neuspěje ani každý druhý. Částečně za to může odchýlení od původního schématu, které počítalo se dvěma úrovněmi testů. Ty ale byly po dvou letech chaosu a soudních sporů zrušeny, takže nyní student prestižního gymnázia skládá stejnou státní zkoušku jako žák učňovského oboru.

Odpověď na otázku, zda a do jaké míry státní maturita přiměla zvýšit kvalitu výuky na středních školách, zatím nikdo systematicky nehledá. Například tematické zprávy České školní inspekce, které se věnují vzdělávání na středních školách s vysokou mírou neúspěšnosti u jednotné části maturitní zkoušky, ale naznačují, že v tomto ohledu zavedení státní maturity nepřineslo zamýšlené výsledky. Školní inspekce u těchto škol naposledy v roce 2017 (sedm let po zavedení státní maturity) konstatovala, že “většina z nich neprovádí systematickou analýzu příčin neúspěšnosti žáků a nepřijímá efektivní opatření k jejich zlepšení”.

Čistá neúspěšnost v matematice podle oboru u prvomaturantů, jaro 2019 (Cermat, 2019)

Jak bič státní maturity po deseti letech funguje u maturantů?

Neúspěšnost v testu z českého jazyka a literatury, z nějž od počátku maturují povinně všichni, se od zavedení státní maturity zvýšila zhruba pětkrát. Zároveň se nijak výrazněji nezměnil podíl populačního ročníku, který směřuje na maturitní obory.

Národní pedagogický institut České republiky, 2020

K nárůstu maturitní neúspěšnosti došlo zejména v roce 2015, kdy Cermat na základě svého vlastního rozhodnutí výrazně zvýšil náročnost didaktického testu. Od té doby je ale podle Cermatu náročnost meziročně srovnatelná. Pokud bychom přistoupili na představu, že test skutečně ověřuje úroveň znalostí a dovedností, a zároveň na tvrzení Cermatu, že se náročnost testů nemění, pak zavedení státní maturity selhalo. Úspěšnost v didaktických testech, které absolvuje stejně jako před 10 lety necelých 70 procent maturitního ročníku, setrvale klesá.

Maturitní testy však o úrovni znalostí a dovedností v českém jazyce a literatuře příliš nevypovídají a jejich náročnost není meziročně srovnatelná (přestože to Cermat tvrdí). Deset let po zavedení státní maturity tedy nevíme nic o tom, zda je nyní již 10procentní neúspěšnost jen v testu z českého jazyka a její důsledky (včetně většího počtu mladých lidí odcházejících ze středních škol s ukončeným základním vzděláním) skutečně vyvážena tím, že maturanti jsou lépe připraveni pro život.