Odklad maturity ze tří předmětů?

Ve školském výboru Poslanecké sněmovny se hlasovalo o tom, z čeho by měli příští rok maturovat žáci středních škol. Poměrem hlasů 8:4 byl přijat pozměňovací návrh poslanců Karla Raise, Ivo Vondráka a Kateřiny Valachové k návrhu ministerstva školství na odklad maturity ze tří předmětů. Chce zavedení státní maturitní zkoušky ze tří předmětů odložit o dva roky, tedy na školní rok 2022/23.

Podle předkladatelů pozměňovacího návrhu k novele školského zákona dávají dva roky dostatek času na to, aby ministerstvo školství dokázalo vyřešit nemalé problémy současné podoby maturitní zkoušky a k tomu připravit a „odzkoušet“ zavedení novinky, kterou má model státní maturity doplnit – tou má být ústní zkouška z matematiky. Za dva roky tak budeme řešit stejný problém – co vlastně má státní maturita ověřovat? Jak má vypadat oborová struktura středních škol, kterých se maturita týká? A kterých se týkat nemá? Paradoxní je, že si toho jsou sami poslanci jdoucí proti vládnímu návrhu alespoň z části vědomi. „Chceme mít jistotu, že testujeme pouze to, co se naučí, a proto musíme revidovat soustavu oborů a rámcové vzdělávací programy (RVP),“ pojmenovala jeden z problémů současných maturit, které by se během této dvouleté lhůty měly dořešit, Kateřina Valachová.

Ministerstvo školství v příštích dvou letech kompletní dokončení revize RVP i celkovou proměnu oborové struktury středních škol může maximálně zahájit, ale nemůže ji v žádném případě stihnout. Že se Kateřina Valachová s Robertem Plagou neshodnou na tom, kdo může za to, že ještě proměna RVP není hotová, nikoho příliš nepřekvapí. Stejně jako to, že o ní Kateřina Valachová ve školském výboru mluvila – byla to ostatně ona, kdo sliboval, že státní maturita ze tří předmětů bude ověřovat dosažení znalostí a dovedností podle revidovaných RVP. Ty ale zatím neexistují, natož aby se podle nich začala měnit výuka na školách. I kdyby však ministerstvo revizi RVP ve lhůtě diktované tímto návrhem dokončilo, v přípravě absolventů středních škol se výuka podle nových cílů a obsahu vzdělávání projeví s mnohaletým odstupem.

„Věříme, že poslanci nepodlehnou tlaku domněnek části členů školského výboru a podpoří původní vládní návrh, který zachovává status quo a umožňuje zahájit debatu, kterou český vzdělávací systém potřebuje. Než se pustíme do radikálních změn, je třeba řadu věcí vyjasnit. Například v revidovaných RVP pojmenovat, jak se mají proměnit cíle, obsah a způsoby vzdělávání. Vyjasnit, jak má vypadat struktura vzdělávacího systému na úrovni středního školství. Nebo jak se má ověřovat výsledek vzdělávání na konci střední školy a koho se má nově vymezená maturita týkat,“ říká Karel Gargulák, analytik EDUin.