„Donastavení“ systému je rezignací na smysl vyučování matematice

Řešení problémů s výukou matematiky nemůže spočívat v rezignaci na požadavek jejího osvojení si mladou generací, zdůvodňuje místopředseda školského výboru Karel Rais (ANO) své připomínky k návrhu novely školského zákona na zrušení povinné maturity ze tří předmětů, kterou schválila vláda. Jeho návrh však právě takovou rezignací je.

Pozměňovací návrhy poslanců k návrhu ministra Plagy má školský výbor Poslanecké sněmovny projednávat příští týden. Karel Rais navrhuje místo zrušení státní maturity ze tří předmětů její odklad o dva roky. Vedle toho chce například k písemnému testu z matematiky ve společné části maturity přidat ústní zkoušku.

„Přistoupí-li poslanci na tyto změny ve školském zákoně, za dva roky budeme opět řešit stejný problém jako dnes, totiž že především žáci středních odborných škol, kteří se vedle všeobecných předmětů vzdělávají i ve své specializaci, nebudou dobře připraveni zvládnout test, který je z hlediska podoby úloh i hloubky ověřovaných znalostí poměrně náhodně vyprodukovaný Cermatem,“ říká analytik EDUin Karel Gargulák.

Jak dobře si mladá generace osvojí matematické dovednosti, to závisí především na efektivitě samotné výuky. Výstupní kontrola v podobě maturitní zkoušky již jen ověří, zda a do jaké míry se to povedlo, ať již bude, či nebude obsahovat ústní část. Karel Rais se však ve svých připomínkách podstatou problému s matematikou nezabývá, řešení očekává právě jen od „donastavení“ této výstupní kontroly.

„Jak jasně prokazují výzkumy a dostupná data, na různé žáky fungují při osvojování učiva matematiky odlišné pedagogické strategie. Tam, kde učitelé pracují s kombinací různých pedagogických cest pro osvojení matematiky, tam všichni žáci dosahují daleko lepších výsledků než v případě “klasické” často formalistické výuky v podobě dominance jednosměrného “výkladu” oborových poznatků,“ upozorňuje Karel Gargulák.

Šetření České školní inspekce však ukazují, že zejména na středních školách ve výuce matematiky klasická “formalistická” výuka převládá, velká část učitelů navíc považuje za nejdůležitější cíl výuky nikoli osvojení matematických dovedností, ale přípravu k maturitnímu testu. Pochybnosti o tom, zda má současná podoba maturitního testování vůbec nějaký pozitivní dopad na kvalitu a efektivitu výuky, se mezi odborníky objevují již od startu státní maturity v roce 2011.