Nemůžete spát? Nejspíš neumíte vypnout.

Nespavost je považována za nezbytnou součást stárnutí. Ve skutečnosti se celkový počet prospaných hodin se s věkem moc nemění, ale u starších lidí převažuje pocit, že jsou nevyspalí. Pokud se nespavost neléčí, snižuje kvalitu života, ale také zároveň zvyšuje riziko vzniku závažných komplikací.

Nová studie kanadského statistického úřadu, kterou uveřejnil časopis Statistika a my, se zabývá délkou spánku.

Vyplývá z ní, že muži ve věku 18–64 let spí průměrně sedm hodin, ženy pak o necelou čtvrthodinu déle. Muži ve věku 65–74 let spali průměrně 7 hod. a 16 min., ženy o 3 min. méně. Více než dvě pětiny (42%) mužů ve věku ekonomické aktivity potvrdily, že mají alespoň občas potíže s usínáním. U mužů starších 65 let o těchto obtížích hovořilo 40 % z nich, avšak tito muži častěji uváděli častější buzení a závažnější problémy s usínáním. Ve skupině žen ve věku 18–64 let jich mělo potíže se spánkem 55%, ve věku nad 65 let jich bylo ještě o čtyři procenta více. Také u nich se obtíže s věkem stupňovaly.

Jaké jsou příčiny?

Příčiny problémů se spánkem se u mužů a u žen liší. U starších mužů to jsou obvykle problémy s močovými cestami a prostatou. Ženy pak více trápí úzkosti a deprese a bolestivé nemoci pohybového aparátu.

S přibývajícím věkem se také hůře synchronizují biologické hodiny s cyklem světlo - tma, a tak častěji tito lidé usnou i přes den. Podle výzkumu je také zřejmé, že lidé, kteří špatně spí, trpí častěji silnými bolestmi hlavy a mají násobně více úrazů a dopravních nehod než dobří spáči. U seniorů se tyto důsledky projevují výrazněji než u mladých. Často v noci bezcílně chodí po bytě, upadnou a zraní se. Pokud pak spí přes den, aby dohnali, co nenaspali v noci, ztrácejí sociální kontakty.

Podle článku v časopisu Statistika a my.