Taodvedle, ale k tomu se musí říct...

... že v Německu je to opravdu jinak nastavení, už v dobách kdy jsem tam do školy chodila já. Naši tehdy to známkování nechápali, nerozuměli tomu že nemám jedničky. Paní učitelka už tehdy vysvětlovala, že jednička znamená MIMOŘÁDNĚ dobrou známku, něco co fakt vybočuje! Tudíž se dává málokdy. Dvojka je skvělá známka, trojka taky ještě dobrá. Horší známky vlastně začínají až od 4 níž, šestka je když neumí nic, odevzdá prázdný papír apod. (jako zde v ČR pětka).

Takže vysvědčení plné dvojek s 1-2 jedničkami se bralo jako pomalu geniální, každý záviděl protože jednička byla mega vzácnost.

V jiných zemích je známkování zase úplně jiné, může být třeba škála 1-10 s tím, že 10 je nejlepší, nebo co všechno existuje... Asi má každý systém své výhody a nevýhody.

(V tom Německu jinak teď jde úroveň škol celkově dost dolů,jak to tak sleduji... netýká se to ale asi úplně všech škol.)

Ja bych si být tebou našla gymply, kam bych dítě/děti chtěla poslat, a zeptala se tam na toto téma - jak to řeší. Vyřešila bych to konkrétně s nimi.

A na nějaké povídání, co kdo kde údajně slyšel ("jedna paní povídala"), bych vůbec nedala. To často vůbec není pravda, nebo hodně zkreslené. Obecně to nedopručuji, je to o ničem, akorát to člověk znervózní a rozhodí, a nic se tím nevyřeší.