22.3.2019 12:30:21 . .
Re: Za Prekopovou
libiku, dle mého to jde jedno s druhým. Je to souhrn a souhra mnoha faktorů.
Ve většině oborů lidi nenadávaj.
Do špatně placených oborů se nechce mužům, jelikož se cítí být odpovědni za živení, nechávají je (i vlastním) ženám, které přece "hlavně rodina", a pak také, opravdu, bývají sebevědomější (působení společnosti a výchovy ovlivněné společenským tlakem).
Ty ženy tam jdou, protože jim ta práce nevadí a současně spoléhají na živitele a ještě mají pocit, že ty lépe placené obory jsou "mužské" co do nápně, což je ovšem z velké části pouze dojem vyvolaný opět tím společenským tlakem, navíc ve výsledku bude jako odbornice na vyšším postu hůře placená než její mužský kolega.
Pak je tu to školství, které opravdu volí ženy pro to, že se dá lépe skloubit s péčí o děti (nejen ty nejmenší, ale i školou povinné).
Jisté je, že nerovnost ve mzdách tu je, a to obojí - ženy jsou v těch méně placených oborech a ve stejném berou méně než mužští kolegové. A pak ještě celkově vydělají méně, protože MD-RD a případně dnes i zkrácené úvazky.
Takže dle mého "je to její volbou", ale ta volba plyne z diskriminačního prostředí
- genderově nerovný pohled - muž živí a žena má jeho - který žena od dětství podvědomě i vědomě přebírá
- žena se cítí předurčena k "ženským" pracem v důsledku očekávání společnosti (opět od mala), a rovnou bere na vědomí, že jsou to ty méně placené (což je diskriminace sama o sobě).
To se recykluje-udržuje - tím, že žena zůstává na RD či pečuje o nemohoucí členy rodiny, protože výpadek její mzdy je menší, než mužovy, ale pak je v důsledku toho považována za tu, která má k péči lepší vlohy (přece to většinou dělá).
To jen nahazuji co si o tom zhruba myslím, bylo by to na slušnou diplomku s bohatým rejstříkem zdrojů.
Mmch - zítra tedy slavíme?
Odpovědět