Proč babička, která odjela na "buddhistickou pamětní hmotu" v originále filmu, odjela v dabovaném do lázní?

Píšu si s Japoncem, který se učí češtinu. Nedávno jsme si psali o filmech Hajao Mijazakiho, protože je máme oba rádi. Japonec má nejradši film Panda a malá panda. Líbí se mu, že babička odjela na "buddhistickou pamětní hmotu" a nechala malou Mimiko samotnou a jak ji chodili lidé kontrolovat a ona si z nich dělala srandu. Dost mě překvapila ta pamětní hmota, protože v dabovaném filmu odjela babička do lázní. Zajímalo by mě, proč se ten překlad tak liší.
Japonec mi vysvětlil, že buddhistická pamětní hmota je něco jako pouť za zemřelého. Měl překladatel dojem, že by se děti mohly nakazit buddhismem nebo by je poškodila zmínka o smrti? Máte jiný nápad?
A ještě jeden dotaz, který jen okrajově souvisí. Zaznamenala jsem, že rodiče neberou děti na pohřeb prarodičů. Děti mladšího školního věku. Já osobně bych vzala děti na pohřeb takto blízké osoby cca od 3-4 let. Myslím si, že je to i pro to dítě rozloučení, které má proběhnout. Jaký máte názor na děti a pohřeb prarodičů?

Pokud píšu jak tatar, omlouvám se, mám horečku. Snad tomu jde rozumět.