Re: Nejsem pionýr

však to není o touze vrátit moc ksč, ale o nostalgii, ať je to jak chce, pionýři prostě byli součástí dětství většiny z nás
a někteří z nás měli i to ohromné štěstí, že pionýr nebyl o politice a komunismu, ale o skvělých lidech, co je bavilo vést děti a podporovat je v nějakých zájmech, u nás třeba byl oddíl zaměřený na rybářství, jiný na domácí a ruční práce a vaření, další na turistiku, požárníci, přírovědně zaměření... prostě si každý našel to své... a že jsme se dvakrát do roka sešli v rámci skupiny v modrých krojích na schůzi, to spíš patřilo k budování nějaké sounáležitosti a taky určité soupeřivosti mezi jednotlivými oddíly
za mne osobně byla doba pionýrů úžasná, pionýrem jsem byla i pár let po revoluci, kdy jsme jen ustanovili za svůj kroj ten zelený, pracovní (beztak nám byl vždycky bližší)... náplň našich schůzek byla asi stejná jako u většiny skautů z foglarovek, plná turistiky, šifer, přežití v přírodě, uzlování... navíc díky spolupráci s armádou taky střelba ze vzduchovky a podobně - turisticko-branný oddíl