Re: Neustálá masáž v médiích, že se firmy perou o lidi a přitom skutek utek

Monty, máš zastaralou informaci. Majitel bytu ti sice nemusí zápis trvalého bydliště povolit, ale udělá to každý obecní úřad, protože tak to stanoví zákon.
Trvalý pobyt upravuje zákon o evidenci obyvatel (ZEO) v ustanovení § 10 odst. 1:

„Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, která je vedena v registru obyvatel ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu (Vyhláška č. 326/2000 Sb. , o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení a přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb.) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci“.

(odst. 2) „Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti.“

Z uvedeného plyne:
•místo trvalého pobytu si občan volí dle své vůle, tzn. kdekoli (za splnění podmínky, že se jedná objekt označený číslem evidenčním/popisným),
•1 občan=1 místo TP,
•z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná majetková ani užívací práva k objektu nebo vůči jeho vlastníku.


Poslední bod je velice důležitý a je třeba ho rozvést. Spousta lidí se domnívá, že tím, že má někde nahlášen trvalý pobyt, má právo v bytě bydlet a nemůže být vystěhována. Je třeba si uvědomit, že trvalý pobyt má význam řekněme „úřednický“. Smyslem určení trvalého pobytu je zajistit, aby byl určitým způsobem řešen vzájemný vztah občana a veřejné správy. Institut trvalého pobytu však neřeší právo občana na bydlení. Dle trvalého pobytu se posuzují nejrůznější dávky, vyměřují poplatky, určuje se volební obvod atd. V žádném případě se od něj neodvíjí nárok bydlet v objektu, ten se odvozuje od jiných právních skutečností, zejm. ze smluv, ale i např. z rozhodnutí soudu. Nejtypičtějším příkladem je nájemní smlouva, na základě níž má osoba právo k nájmu bytu, tedy může byt využívat k bydlení. Pokud dojde k vypovězení této smlouvy, právo k bytu (a tak užívací právo) zaniká bez ohledu na to, že tato osoba má v bytě stále hlášený trvalý pobyt a může být vystěhována.

Zletilí občané si mohou, jak již bylo řečeno, zvolit TP dle své volby. Jde o projev svobody pohybu a pobytu, jak ji zná čl. 14 Listiny základních práv a svobod. Samozřejmě není toto právo absolutní, neboť při hlášení TP je obvykle ověřován právní titul k nemovitosti, ve které chce občan TP mít a je možné ho zrušit, pokud se prokáže, že osoba příslušným titulem nedisponuje (lze si představit výhodnost hlášení TP na Praze 1,2,3 atd. v souvislosti s parkovacími kartami v „modré zóně“, tedy v zóně s výhradním parkováním pro rezidenty). Se svobodou pobytu se váže i právo pobyt měnit či v rámci ČR zrušit úplně.

Zdroj: https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/trvale-bydliste.html