Vážně se k sobě chováte v diskusi takhle?

Právě jsem na první stránce přečetla jednu takovou....no dobrá...libertariánskou diskusi, kde dva lidi diskutovali celkem v klidu a pak tam čtu snad na 3 odpovědi toto:

"Ty jsi magor."
Bobo

"Zcela vážně, chodíš na psychiatrii? To není prdel, jsi duševně nemocná.
Diagnózu Ti stanoví lékař - psychiatr. Neodkládej návštěvu."
Bobo

"Pokud nezvládneš sama navštívit psychiatra, popros někoho rozumnějšího z rodiny.
I z pár příspěvku jsem nabyla skoro nezvratného dojmu, že jsi duševně nemocná.
Zprvu jsem myslela, že jsi pouze nějaká zelená žabička či alternativka. Bude to pravděpodobněji závažnější. Možná i s bludy. Psychiatr Ti jistě pomůže, mám z Tebe špatný pocit."
Bobo

To vážně takhle reagujete na názory, které zastávají jiný než oficiální názor? Mě to připadá extrémně nechutný bez ohladu na cokoliv. Můžu se s někým přít, můžu s ním souhlasit a můžu s ním nesouhlasit. To je podle mého ok (když je to ještě navíc vyjádřeno slušně)

ale toto je opravdu hnus. Ono, kdo se třeba zabývá libertariánskými myšlenkami nějak víc do hloubky, tak může dojít k velice zajímavým poznatkům (třeba k tomu, že přirozený pocit zodpovědnosti bude fungovat úplně jinak, když je zodpovědnost člověku odejmuta). Existují různá hnutí, která se staví třeba i proti povinné školní docházce, protože došly k tomu, že se člověk učí přirozeně a donucení ten proces likviduje a taky to může pak lidem, kteří na to nejsou zvyklí připadat jako absurdní šílenost. Přitom na tom pracuje spousta velmi inteligentních vzdělaných lidí, kteří těmhle myšlenkám zasvětili třeba celý život. Jak říkám, jak to jejich věc, ale opravdu je nutné reagovat takhle?? Jenom proto, že s váma někdo něco nesdílí, něco o tématu, o kterém průměrný člověk většinou neví skoro nic?