Znáte s partnerem vzájemně zdravotní stav?

Při setkání pár kamarádek došlo na tato dvě témata. Snad nevadí, že jsem je spojila. Zajímal by mě názor vícero lidí.

1. Jste rok, dva, pět, deset a více let spolu (případně i s dětmi), bydlíte spolu (není podmínkou) - máte přehled o tom, kdo z vás bere nějaké léky, alergie, třeba nemocné srdíčko, atd.? Já osobně žiju v přesvědčení, že je to normální věc, o které by se měli oba v průběhu času vzájemně informovat. Dala jsem příklad - když jeden z nás doma zkolabuje, druhý zavolá doktora, co mu pak řekne? Nevím jestli má partner nějaké problémy, nevím jestli bere léky, nevím jestli má alergii. Protože se o tom nebavíme, je to každého věc. Nebo se doktor vůbec neptá? Mně bylo řečeno, že byla chyba mi říct,o tom, že má přítel něco se srdcem (a ne jen to), že s tím mám starosti a dělám z něj chcípáka.(2x rok se zmíním o tom, že u lékaře byl naposledy před 5lety a nedělá nic se svými potížemi.) A že o mě by asi doktorovi neřekl nic.
Některé z kamarádek to mají podobně jako já (a nemyslím tím, aby si člověk na 3 rande předal podrobný chorobopis), jiná mi řekla, že chlapi to tak mají. Že doktory flákají, neřeší. Ženy nevyjímaje.
Tak nevím, jsem z jiný planety? Netuším,kde jsem k tomu přišla asi věkem a tím, že mám dítě a vidím kolem sebe, jak na sebe lidi dlabou a jak končí. Nejsem hypochondr,snad ani velký pesimista, ale aspoň si hlídám preventivní prohlídky a celkově nějak jednoduše myslím na své zdraví.

2. Kde je hranice ve vztahu dvou lidí - zájem a lhostejnost. Vynechám chorobné žárlení. Ale jeden z vás někam jde večer s přáteli, jede na víkend na akci apod. Píšete si automaticky, že jste dojeli v pořádku, pak třeba že vyrážíte na cestu domů? Když někde paříte večer a návrat neurčitý, napíšete si ...ten co zůstává doma, jsi ok, nebo jsem v pořádku, něco v tom smyslu? Nebo zjistíte, že se druhý v pořádku vrátil domů až ráno po probuzení.
Nebo jeden odjede na víkend, vrátí se plný dojmů, zeptáte se, jaký to bylo? Povídá hodinu, skončí a dál nic. Žádný, jak ses měla ty?
Jdu tam a tam. Hm, vrať se až ráno. Hm, jo běž, mně je to jedno. Je mi jedno kde a s kým jsi.
A ne, nemyslím to tak, psát si pravidelně po 15min., neklepu se doma strachy, jen o sobě jednoduše dát vědět, není nutné ani žádoucí pořádat výslechy pod lampičkou. . Zase nastala většinová shoda, ale i proběhlo známé..chlapi to mají jinak.
Snad jsem věci popsala srozumitelně. Díky za příspěvky.