Moje dnešní ráno

Probudit deti. Udelat snidani. Jit s detmi do skoly, cestou vybrat penize z bankomatu, prvni nefunguje, az druhy, vzdalenejsi. Zaplatit skolu v prirode v kancelari skoly, cestou nakoupit na truhu, utikat domu. Dobry, je cas, student prijde za 45 minut. Dost casu na uklid chaoticke kuchyne. Davam kytku do vazy, otviram horni okno - bum - cela garnyz mi spadla primo na nos. Rana, sok, brecim, krvacim z nosu. Muz spi v loznici. Probudi se, krici, co je - ale nejde ke mne. az za znacnou chvili. Nepolituje me, kdyz vidi, ze jsem ziva , jde na zachod. A na tom zachode vysedava snad vecnost. Student prijde za pul hodiny, V kuchyni chaos, garnyz spadena, ja ubrecena, nos krvaci a nateka. Najednou mi to prijde vse moc, zacinam naprosto hystericky kricet. A muz pribehne a zmlati me. Zmlati me vsi silou a a rika, ze mam jen soucit sama se sebou. Jo, mam soucit sama se sebou.
Vytukavam zpravu, rusim hodinu. Brecim tu, brecim, Muz pro me umrel. Tohle je fakt pres caru.Holky, ja koncim.