Jak přežít ráno a nevraždit?

Každé ráno máme doma scénu. Každé ráno mi nejmladší dcera (5 let) zhnusí. Řve, nadává, vzteká se, vymýšlí si. Nic se jí nelíbí, ničím se jí nezavděčím. Vše je problém. Nechce vstávat, nelíbí se jí oblečení (přestože si ho večer nachystá), hází s tím, nelíbí se jí kalhotky, pak ponožky, tričko, legíny (tepláky ty vůbec nesnese, v těch je tlustá). Když vybojujeme oblékání, nechce snídat. Může si vybrat třeba ze 3 věcí, co má ráda, stejně frflá. Pak se nechce nechat učesat. Dělá další scénu. To na ni platí, že zapnu strojek na stříhání vlasů, že si může vybrat- hřeben nebo strojek. S ksichtama a kecama, fňukáním a nadáváním ji učešu. Čištění zubů- další boj. Obouvání... Dost často kvůli ní nestíháme, buď je musím fakt hnát a táhnout nebo zavézt autem, jinak by prostřední dceři ujel autobus.
Jsem z toho už na nervy, mám fakt už chuť ji sflákat nebo uškrtit, aby držela hubu. Fakt už to nedávám. Asi ji šoupnu do babyboxu
řešení nehledám, jen si potřebuju zaskuhrat.