V jiné diskusi byla řeč o společenských konvencích muž/žena.
Které dodržujete a líbí se vám, které považujete naopak za přežitek? Co si myslíte o člověku, který je nedodržuje?
Co napadá mě:
- dodržuji to, že z titulu ženy/staršího je na mě, abych podala ruku a navrhla tykání jako první. Podá-li mi jako první ruku výrazně mladší muž, vnímám to trošku zvláštně, kdyby mi nabídl tykání, tak by mi to přišlo hodně divný.
- přidržení dveří a puštění jako první, pokud nejdeme spolu- většinou je to příjemné malé gesto, vnímala bych nelibě, kdyby mě ten člověk předběhl a nacpal se do dveří přede mnou nebo mi je pustil na nos. Pokud jde cizí muž těsně přede mnou, určitě netrvám na tom, aby se zastavil a pustil mě do dveří jako první, ale očekávám, že jak jimi projde, tak je přidrží tak, abych mohla projít i já (ale to samý bych udělala i já jemu a i ženě). Pokud jdeme spolu (manžel, kamarád, spolupracovník), tak předpokládám, že mě pustí jako první.
- pomáhání do kabátu - to děláme důsledně, akorát když jdeme z divadla, z plesu nebo z restaurace. Jinak jak kdy, pokud jdeme do venkovský hospody a mám na sobě bundu, případně nějaké sportovní oblečení, tak už bych to tak striktně neviděla. Možná vidím rozdíl v kabátu a bundě.
Teď si uvědomuju, že můj muž mi občas pomůže i do té bundy a je to moc milý, ale mimo ty slavnostní příležitosti to nijak neočekávám.
- otevírání dveří u auta - to pokládám za přežitek, zvláště když s tím autem jedem někam na nákup nebo tak, tak by mi přišlo na hlavu, aby řidič (pokud řídí manžel) oběhnul auto, otevřel mi dveře, oběhnul zpátky a zasednul za volant. A následně abychom oba svorně tahali těžký tašky z auta.
- přisunování židlí ženě v restauraci - to si myslím, že je přežitek, viděla jsem to dělat jen číšníky v hodně dobrých restauracích, ale od svého společníka to určitě nečekám
Jinak dodržujeme ještě pořadí vstupu do místnosti (když jdeme spolu, tak vstupuju první já, krom hospody, kam vstupuje první muž). Na schodech taky existuje nějaká etiketa, ale tu nedodržujem, asi proto, že je těžký se v tom vyznat, už jsem viděla víc protichůdnejch názorů, jestli má pán jít za dámou nebo před dámou a kdy).
Zdravení - nevadí mi pozdravit jako první muže ani mladšího, pokud ho vidím jako první a pokud on mi odpoví. Když dotyčný ani nezabučí, tak mě to namíchne. Vadí mi, když si někdo na pozdrav okázale počká a pak pozdraví na půl huby nebo vůbec (máme takovou sousedku a už jen kvůli tomu ji nemusím).
Jak to cítíte a vnímáte vy?