Materiální reciprocita a přátelství

Inspirovaná diskuzí níže přemýšlím nad tím, zda je v přátelství důležitá i materiální reciprocita. Abych odpověděla i za sebe, tak u mě naprosto převládá nemateriální složka, blízkým kamarádům věnuju především svůj čas. Ráda se s nimi vidím, když se s nimi nevidím, tak si příležitostně napíšeme přes facebook. Píšu jim k narozeninám, svátkům. Sem tam na setkání donesu nějakou pozornost. Dá se říci, že jim nekupuji drahé dárky a neplatím za ně v restauracích. Z jejich strany je to víceméně podobné. Někdo má víc času na setkávání, někdo spíš napíše po facebooku. Evidentně se neocitám v přátelstvích, kde by probíhala nějak častá materiální reciprocita. Nejezdím s nimi na dovolené, když někam jdeme, platíme si to zvlášť a nevadí nám to. Po večerech nepečeme buchty, abychom si je vyměňovali. Napadá mne, zda je materiální reciprocita dalším levelem v přátelství? Jak hodně je pro vás materiální reciprocita důležitá? Potřebujete ji v rámci přátelství? Potřebujete vědomí, že na vás ten další myslel, že vám někdy donese čokoládu nebo přiveze flašku s dovolené? A pokud od přátel či známých něco dostanete, snažíte se to oplatit? Nebo to berete tak, že darování je především věc obdarovaného? Setkala jsem se s názorem, že ne každý myslí na materiální pozornosti, i když je "často" tím obdarovávaným. Ale nevím, jak to brala ta druhá strana. Já pokud od kamarádů něco dostanu, tak se to snažím takřka vždy oplatit, ano, cítím se za to zavázaná.