Otec nemá zájem o dítě

Need help, prosím.
Mám patnáctileté dítě, které právě zjistilo, že jeho otec nechce, aby u něj bydlelo. Navíc to zjistilo tak blbě ode mě, protože jeho otec mu to neřekl sám, i když mi to výslovně slíbil. Takže po příjezdu od otce z víkendu na mě vypálilo větu "Jak to bude s bydlením u táty, měli jste přece kvůli tomu ve čtvrtek schůzku?" Fakt jsem nechápala, co říct. Odpověděla jsem nakonec, to, co mi exmanžel řekl, že nechce, aby u něj bydlel. Mému bývalému muži trvalo od září se rozhodnout, takže jsme čekali, že to dopadne takto, ale i tak toto zjištění nebylo příjemné. Mělo to být bydlení na 4 roky po dobu studia.
Takže. Dítě se s obřím prásknutím dveří zavřelo do pokoje (to chápu), na klepání odpovídá "nech mě být" nebo "di pryč" a já nevím, co teď mám dělat. Mluvit? Nemluvit?
Muž mi poradil, abych řekla, že budeme moc rádi, když si najde střední ve městě, kde žijeme, a bude dál s námi, ale zároveň ho podpoříme i v tom, když bude chtít jít na internát do města, kde bydlí jeho otec.
Jenže já nevím, jestli ten rozhovor mám nechat být třeba do zítra, potom nedbat na "jdi pryč" a vlézt do pokoje a popovídat si, nebo dítko někam pozvat a probrat to někde u kafe, nebo napsat dopis nebo počkat, až přijde samo (a nejspíš se nedočkat). Prostě jsem úplně v prd.eli, fakt jo.
Jsem sama na sebe naštvaná, protože celých pět let od rozvodu se snažím kamuflovat, že exmanžel až tak o syna nestojí, takže ve vymýšlení řečí typu "Táta má moc práce, proto Tě nemůže vzít někam na dovolenou.", jsem v dítěti asi probudila nějaké ... naděje? (nevím, jak jinak to vyjádřit)
Nějaké návrhy, prosím, co bych teď mohla udělat?