Proč boháči skupují odlehlé pozemky? Nečeká nás nic lehkého

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Michal-Semin-Proc-bohaci-skupuji-odlehle-pozemky-Neceka-nas-nic-lehkeho-396636

Finanční svět se odtrhl od reálné ekonomiky

Růst amerického akciového trhu, trvající bezmála šest let, neodpovídá reálnému stavu tamější ekonomiky. Ta se, na rozdíl od newyorského kasina na Wall Street, z poslední krize (2007-2008) zatím nevzpamatovala. Klesající produktivita, rostoucí počet Američanů, vyřazených z trhu práce (oficiální statistika nezaměstnanosti je klamavá, neboť zahrnuje jen ty, kteří si práci aktivně hledají), pokles spotřeby či stagnující mzdy – to jsou fakta z reálného hospodářského života „nejsilnější ekonomiky světa“.
Na rozdíl od burziánů obyčejní Američané, kteří chodí do práce a platí daně, žádné viditelné oživení ekonomiky nepozorují. A to nehovoříme o více jak dvaceti procentech amerických dětí, dostávajících od vlády potravinové lístky, aby nestrádaly hlady. Přitom na počátku krize v roce 2007, z níž se Amerika údajně vzpamatovala, to byla jen necelá polovina tohoto počtu.
Finančnímu letadlu dochází palivo

Čarování centrálních bankéřů, umožňující vznik akciových či dluhopisových bublin, by však nebylo možné, kdyby stávající finanční systém nebyl založen na dluhu a systému částečných rezerv. Právě zde leží pravý klíč k pochopení nastávající krize, pří níž budeme na dramatický rok 2008 nejspíš vzpomínat jen jako na drobnou nehodu.
Nepropadejme panice či strachu. Pozvedněme náš zrak k věcem vyšším a trvalejším

Zdá se, že si to začínají uvědomovat i lidé, kteří v tolika jiných otázkách nepřehlédnutelně plují v hlavním proudu. Patří mezi ně místopředseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny František Laudát, který v červnu prohlásil: „Globální finanční systém má dnes charakter jednoho velkého vládami drženého Ponziho schématu.“