Zkus si to, ty ...

Potřebuju se podělit o zážitek: včera jsme byla v obchodě, kde byl 1. den jakéhosi většího výprodeje. Mezi regály se zlevněnými věcmi byla fůra lidí, já taky zuřivě vyhledávala, zejména mezi oblečením pro děti. V tom jsem zaregistrovala kousek vedle mě pána, co se sháněl po někom, evidentně po dceři. Když přišla (holka cca 9-10 let), řekl jí "zkus si to" a podával jí nějakou bundu. Ona se tak zmateně zeptala "Na sebe?" A on jí řekl takovým sarkastickým tónem (ve stylu "mluvím s totálním blbečekem": "No a kam asi, ty ...?" Vedle stála její matka (tedy zřejmě), neřekla nic, dcera taky ani nepípla a oblékla na sebe bundu. Já tedy jen zírala. Dál se nedělo nic, ale já už si představovala to násilí doma (matka i dcera vypadaly teda dost zakřiknutě, tatínek naopak velmi "chlapácky"). Ale možná se tak někde "normálně" mluví? Máte někdo zkušenost, že by rodiče takto oslovovali své děti a prostě šlo jen o takový "rodinný zvyk" a jinak bylo cca vše O.K.? Já tedy bohužel s rostoucím věkem dětí taky občas ani před nimi nezadržím sprostá slova (nevím proč mi to s dětmi cca do 3 let jde a pak ne), používám různá slova, kde je hodně "r", ale jde v podstatě vždy o popis "stavu mé zrovna emocionálně rozhárané duše" (ve stylu "to mě s...", "do p..."), ale nikdy takovými názvy nepojmenovávám děti, vůbec si to neumím představit a přijde mi to děsné, ale možná to jen projev čehosi jako "rodinná kultura" a ty děti si zase tolik neberou, když jinak jsou rodiče O.K.? Ale tedy neumím si to představit ...