Puberta v sedmi letech

Z našeho sociálně neobratného, ale hodného ( až lítostivého ) klučíka, který se styděl, když mě neměl " za zadkem", se během 3-4 měsíců v první třídě stalo stvoření komunikující s námi pouze různou formou mimiky a pitvoření se a provokacemi, jak jsem nepřítelem fyzických trestů, cuká mi občas ruka .
Přece v sedmi letech nemůžu mít doma puberťáka ???
Navíc mi připadá, že na jakékoli konverzační téma ihned startuje, jako by na něj někdo útočil a on se brání rychlým protiútokem. Pro mě většinou naprosto nepochopitelně .. A to jsem do teď měla pocit, jak si úžasně rozumíme, přišlo mi, že je povahově tak neuvěřitelně já ( no možná je )
Nechápu ani dění ve škole, s původně nejlepším kamarádem se teď nemůže ani cítit, většinu donedávna opěvovaných parťáku teď nerad .... co se to děje ?