Čtenářský deník a dyslektik

Na začátek chci moc poděkovat holkám, které mi poradily s pravopisným cvičením pro dyslektiky, hodně nám to pomohlo.
Ráda bych se zeptala, jak řešíte čtenářské deníky. Syn je dysgrafik, dyslektik, dysortografik. Stíháme plnit povinou četbu, naštěstí má syn knížky rád a tak jsme našli způsob, jak přečíst žádané. Jenže čtenářský deník je noční můra. Text si chystá na počítači, pak ho pracně přepisuje a v podstatě každý měsíc trávíme jeden víkend touhle "zábavou". Paní učitelka trvá na celkem podrobném vyprávění obsahu + názory na knihu. Prosté "kniha se mi líbila" nestačí, musí být rozvedené proč (takže hádky, protože syn prostě nedokáže říct, proč se mu kniha líbila a moje návrhy odmítá s tím, že to není pravda a on není schopen lhát). Posledně jsme text nechali pouze s konstatováním, že se líbila a hned byla dvojka, že nesplnil zadání.
Jako kompromis jsem ve škole navrhovala, že by deník psal na počítači a vlepoval by text, jenže paní učitelka tvrdí, že na prvním stupni se to nesmí. Jak se to řeší jinde? Je ještě varianta, že syn bude psát rovnou do deníku, pak bude text poškrtaný a přepisovaný. Pokud mu to nadiktuju, tak zase neprocvičí tu fázi smysluplné interpretace.