Je v pětačtyřiceti člověk pracovně odepsaný?

Má podle vás kolo 45 nebo 50 roku ještě smysl se vzdělávat, rekvalifikovat se, snažit se v zaměstnání vypracovat nebo už je na to pozdě?

1) Někteří lidé v sousední diskuzi doporučovali ženě, které by bylo padesát při dokončení vysoké školy, že už nemá šanci na kvalifikovanou práci ani kdyby tu vysokou měla, takže se má živit úklidem, jít do předčasného důchodu a pak dělat brigády za minimální mzdu.

2) Jiná žena, vysokoškolsky vzdělaná, dělala dvacet let jakousi úředničinu v podatelně na půl úvazek z důvodu péče o děti a nemohoucí rodiče. Reálie jsou změněny, ale nejpříbuznější skutečnosti bude, když řeknu, že ve svých 45 letech začala dělat kariéru jako místostarostka v jakési vesnici u Prahy. V dané diskuzi jsem se dozvěděla, že člověk, co byl "furt doma" takovou práci nemá dělat, a že "takové hlavinky v zastupitelstvu, to musí být terno".

3) Nedávno jsem zažila, že se pracovnice na studijním oddělení za zády smály ani ne padesátileté dálkové studentce, že ten titul bude mít tak akorát na parte a na náhrobek, a že nechápou, proč ještě studuje, když to už dávno nemá cenu.

Tohle všechno vzešlo z úst žen středního věku, tedy řekněme spolubojovnic. Zaráží mě, že se na člověka v pětačtyřiceti někdo kouká, jak kdyby byl už napůl mrtvý, jenže ten tu (v případě ženy) se bude ještě průměrně dalších 35 let.

Je mi jasné, že sehnat v pětačtyřiceti práci jako nováček v oboru je dřina. Jsou odvětví a oblasti republiky, kde je to prakticky nemožné i pro člověka o půlku mladšího, ale jsou i perspektivní obory a házení flinty do žita v tomhle věku nerozumím. Má to ještě cenu a je naděje na uplatnění? Znáte zaměstnavatele, co by teoreticky nediskriminoval padesátiletého nováčka v oboru, který by mohl dalších minimálně 15 let odvádět dobrou práci? Jak se na to díváte vy? Je takový člověk odepsaný?