Re: Zábava, zaměstnání pro 90letou babičku

Tohle je zajímavé -

Aktivní stáří
Zde na tomto místě bych chtěla poděkovat jedné - pro mě neznámé - babičce haho.

Od září loňského roku pracuji jako arteterapeut v Domově důchodců v Příbrami. Chodím tam 2x týdně a mým úkolem je aktivně zabavit seniory - babičky i dědečky, aby alespoň na chvíli zapomněli na své starosti, nemoci a jiné bolístky.

Snažím se jim představovat nové materiály a techniky a přizpůsobit je tak, aby si je mohli alespoň vyzkoušet. Mám štěstí, že moji skupinku všechny novinky velice zajímají, a tak jsme již malovali žehličkou, lepili ubrousky, skládali čajové sáčky... Zkusili jsme i plést z pedigu, ale pro moji skupinku už tato technika není vhodná - pedig je pro jejich staré ruce už moc pevný, neohebný, nepoddajný... Napadlo mě, zkusit plést z papíru. Problémem se stalo, ke vzít potřebný počet ruliček. Já sama nemám čas je připravit a babičky ruličky už nezvládnou umotat, přeci jenom už jemná motorika není, co bývala...


Přesně ve chvíli, kdy jsem přemýšlela, jak to vyřeším, jsem na Dáma.cz objevila výzvu haho, která má babičku, co se cítí nepotřebná a ráda by něco smysluplného vyráběla - navrhla jsem, aby pro moji skupinku umotala ruličky z papíru.

A zde je výsledek:

Přišlo mi 1293 ruliček - sepsáno, podtrženo, sečteno. Náš problém s pletením se tím vyřešil a vrhli jsme se do práce

Proto bych chtěla babičce haho moc a moc poděkovat. Není chvíle, abychom na ni při pletení košíčků z papíru nemysleli. Moji skupinku babiček práce neskutečně baví, ze začátku bolely ruce, záda... ale při druhém a dalším košíčku už jde práce hezky od ruky. Navíc - což mě samotnou velice překvapilo - je tato práce baví víc, než jiné... vzpomínáme při ní totiž na doby dřívější, kdy v každém stavení byl alespoň jeden košíkář, každá babička měla v přibuzenstvu někoho, kdo košíky pletl... a nyní si tyto chvíle při pletení košíčků mohou alespoň trochu připomenout. Díky za to.