Synovi to nejde ve škole a já se trápím

Většinou mě fascinuje, jak jsou všechny děti přispěvatelek na Rodině nadané, do školy vstupovaly s tím, že psát, číst, počítat uměly, škola je jen zdržuje ... Já mám druháka, kterému to prostě a jednoduše ve škole nejde, od prvního pololetí první třídy má na vysvědčení dvojky z Ma i ČJ. Nosí hromady trojek, čtyřek, semtam i pětku. Mám strach, jak to bude dál, kdy propadne, jak pak dopadají propadlíci v životě? Ono by tohle téma asi spíš mělo být v nějaké rubrice "Jsem z toho na palici, mám jít k psychologovi?" - já jako matka se tím strašně trápím, racionálně si dokážu vysvětlit, že od samých jedniček se neodvozuje pozdější životní úspěch (a štěstí už vůbec ne, čehož jsem dokonalým příkladem), ale tak nějak přirozeně vždycky sklouznu k tomu, že se tím hrozně trápím, jemu nadávám, mobilizuju všechny síly a dřu s ním pravopis i matematiku (když to navíc většinou všechno doma umí - ale to asi slýchá od rodičů nejedna úča). Tedy - jak se na to mám vykašlat, jak nedeptat sebe i jeho.