Používání sprostých slov u 13letého kluka

Do léta jsem měla doma šikovného syna, který ochotně občas pomohl, někdy i sám. V létě mu bylo 13 let. Odjel na tábor a najednou se mi vrátil kluk, který neustále mluví sprostě (mezi běžná slova patří - ty jsi chujus, hovado, ču.ák, pi.us, vocas ....). Se starší sestrou takhle nemluví, jakmile se ale dostane na počítač k telefonu, tak se baví se stejně starými kamarády - ze školy, ze hry minecraft a mluví okamžitě takhle. Jinak je slušný, na mě mluví také pěkně, sem tam se mu něco nechce, ale jinak je pořád docela schopný něco udělat samostatně, nebo po pár připomínkách. Je jako když by ho puberta praštila přes hlavu a opravdu den ze dne se takhle změnil. Dost mi to vadí, dcera nikdy takto nemluvila (bude jí 15), já taky ne. Vím že to je tím že se pohyboval hodně v kolektivu stejně starých kluků a chtěl se jim asi vyrovnat, ale přemýšlím, jestli to přejít a brát jako součást puberty, nebo vyžadovat jiný styl vyjadřování. Trochu se děsím nástupu do školy v září, to se asi paní učitelka bude divit. Hlavně se bojím že si díky takovému slovníku udělá moc pěknou vizitku.