Maminky více dětí, jaké bylo to první?

Jako bezdětná jsem si přála větší rodinu, ale s prvním dítětem, které bylo docela uplakané, neodložitelné a špatně spalo jsem se v těžších chvílích zapřísahávala, že zůstane jedináčkem. No nakonec to asi nebylo tak strašné, když jsme se rozhodli po dvou letech jít do druhého, ale když vidím, jak už teď mi tečou nervy, tak třetí bych už asi psychicky nezvládla, leda snad že by to druhé byl anděl... Asi na to nejsem ten správnej mateřskej typ... Jak to bylo u vás, zažil jste třeba někdo, že s prvním to bylo nejtěžší a pak pořád lepší a lepší, až máte nakonec dětí hromadu?