Báseň s vánoční tématikou

Tak se rozkoukávám, co letos budu psát na Vánoční přání (spojené s PFkama), hledám nějakou vhodnou báseň a zatím se mi nic nezdá, že by to bylo prostě ono, jasná volba. Většina, co mě oslovuje, mi přijde moc smutná. Asi mám ňákej splín či co. Máte nějaké tipy, něco oblíbeného? Mám na mysli básně nebo písňové texty, ne veršovánky. Dík.
Tady uvádím zatím svůj první nástřel - pár tipů do širšího výběru.
-----------------------
J.H. KRCHOVSKÝ
Advent

Co samo nezhyne, to lidé povraždí…
sněhem se ubírám k vzrostlému smrku
balíček s provazem nesu si v podpaží
vánoce na krku, vánoce z krku
------------------
JAROSLAV SEIFERT
Nad jesličkami

Už nevzbouzím se o půlnoci
utrhnout sladkost ze stromku,
a zoubky ať si na ovoci
brousí už dvé mých potomků.

A betlém ať si staví sami,
jeskyni s vůní kadidla,
město i s hradem pod hvězdami,
s andělem, co je bez křídla.

Marie, Josef, kteří stáli
vždy v koutku, i těm vybled šat,
všichni jsme trochu zestarali,
už je to morné zapírat.

Andělům, kteří nápis nesli
nad známou scénou v Betlémě,
už bolí ruce. Slámu z jeslí
snědl už oslík beze mě.
-------------------------
VÁCLAV RENČ
Už dávno dudy nedudají

Už dávno dudy nedudají
okolo Betléma.
Jen smutné větry smutně hrají,
smutna je duše má.

Už dávno nikde nečekají,
že ze tmy vzejde jas.
Jen smutné deště smutně hrají
pro nejsmutnější čas.

Naděje dávné vítr žene
okolo Betléma.
Kdo stojí o nás odsouzené?
Smutna je duše má.
--------------------
JAN SKÁCEL
Vánoce dospělých

Radostí dětí ohřejí si ruce
budou se usmívat a říkat
jsou tady Vánoce
a bílou nití zaobroubí mráz
to roztřepené
co se v nich obnosilo za tak dlouhá léta

A budou trošku veselí
a trošku smutní
a trošku pobavení sami sebou
a ticho roztáhne svých deset prstů před jejich tváře
a zamrzne do opuštěných ulic

A teplá ramena stromečků
vtlačí se do oken až bezdětní
půjdou si po večeři na procházku
a budou se držet za ruce
a budou si dětmi
a každý z těch dvou
bude se snažit být ten dospělejší
pečovat o toho druhého
protože venku je kluzko
a uvnitř Vánoce