Re: Jak se vyrovnat s nevěrou?

Katullo,
to je mi líto.
My jsme spolu taky 13 let , je nám 30.
Teď jsem v 8-mém měsíci a představa, že mě začne podvádět, že zjistí, že těch 12 let společného života a sexu nebylo ono mě děsí.
Vím, že si před kamarády neustále na něco stěžuje, ale pokud by to mělo být naopak, tak by taky nebyl servis dle mých představ...

Nevím kolik je tomu tvému, ale my jsme byli mladí a neskušení, tak bych třeba pochopila ulet, že nezkusil jaké to je s jinou, ale udržovaný sexuální vztah je podlost.
Říká se, že muž v těhotenství své partnerky na jinou ženskou nemá ani pomyslet.
Že se to prostě nedělá.
Já vím, že tohle bych chlapovi neodpustila a rozhodně bych se nesnažila se v posteli a doma přetvařovat, kupovat sexi prádelko a dělat mu servis, to rozhodně ne.
To by mi přišlo, že se ponižuju a nemám sebeuctu a bylo by mi ze mě špatně.

Byt je taky můj, ale já bych to finančně neutáhla, ale to by mě nezabránilo v tom ho vykopnout a nebo se aspoń o to pokusit.
Pokud by odejít nechtěl a chtěl by se snažit něco zachrňovat, tak by se musel starat sám o sebe a nečekat žáden servis, prostě by to bylo jako oddělené bydlení.
Vím, že by mi byl zhnusený a nedokázala bych s ním nic mít.
Nevím zda bych třeba po jeho snaze bych mu dokázala odpustit, zatím jsem přesvědčená, že ne.
Určitě ne uplně, to by ve mě zůstalo napořád a myslím, že by to skřípalo už navždy..

Držím palce, ať se s tím vyrovnáš jak nejlépe to jen půjde a nebudeš nikdy muset svého rohodnutí litovat.
Přeji hodně síly.