Otázka
Odpověď
Uklidňovací rituál
4.9.2008 11:27:34 Peta a dva dablici
Dobrý den paní doktorko,
vím že se vám chodí spousta dotazů, ale já si myslím, že můj problém už řešil i psycholog i doktor a jelikož jsem zdravotní sestra, tak jsem vyzkoušela snad vše co šlo, ale stále u nás tento tik přes spaním přetrvává. Začnu tedy od začátku...po velmi dlouhém a komplikovaném porodu se mi narodila dcera, která má dnes 3a 3/4 roku....Je to velmi temperamentní svéhlavička. Je chytrá, je jí všude plno, ale již od novorozence se uklidňuje před spaním kýváním hlavičky ze strany na stranu. Vím, že se to zlepšilo o mnoho už to nedělá v klidu, nebo při sledování pohádek....když u ní sedím nedělá to vůbec, také tak usíná v mé přítomnosti, neb už jsem se jí to snažila i vysvětlit, že to není správné. Jenže jen co se vzbudí v noci a nemůže usnout, tak opět začneme s kýváním, než tvrdě zaspí. Řeším to pamalými kroky celý její život - je to o 100% lepší, ale jak odstranit příčinu, když je to od narození, začela chodit do školky a všechny učitelky na mě naléhají, abych s tím něco udělala hned. Ale to je přeci hloupost, vždyť jedním tikem nahradí jiný. Ještě jí budu více stresovat, tím že na ní budu naléhat. Jsem ráda, že se to už eliminovalo jen před spaním. Studovala jsem dětskou psychologii a vím, že tento projev mají děti přehlížené nebo zanedbávané či týrané....Naše dítě můžu s klidným svědomím říci, že občas neb je hodně akční a zlobí přes ten zadeček dostane....Ale tedy nevím jestli plácanec něco ovlivní, když to má od novorozeneckého věku. Všichni na mě pohlíží ve školce jako na matku co dělá něco špatně...Souhlasila jsem s náštěvou pedago-psychologické poradny, ale psycholožka i lékařka naše své rady už vyzkoušela a nic. Zapoměla jsem podotknout, že od porodu se malá bála dotyku na hlavičku a ručičky....nechtěla se nikdy chovat a mazlit až do svých dvou let. Tak bylo těžké s ní usínat, když vyžadovala být sama v místnosti a teď už jí nechci učit k usínání z dospělým člověk, když spí sama v pokoji na své vyvýšené postýlce....je skutečnost že unavená a se mnou, když bych jí držela nebude usínat kýváním, ale to přeci není dlouhodobé řešení. Necháte ji usnout samotnou a je to tu opět....Děkuji za radu nešťastná maminka z Brna
vím že se vám chodí spousta dotazů, ale já si myslím, že můj problém už řešil i psycholog i doktor a jelikož jsem zdravotní sestra, tak jsem vyzkoušela snad vše co šlo, ale stále u nás tento tik přes spaním přetrvává. Začnu tedy od začátku...po velmi dlouhém a komplikovaném porodu se mi narodila dcera, která má dnes 3a 3/4 roku....Je to velmi temperamentní svéhlavička. Je chytrá, je jí všude plno, ale již od novorozence se uklidňuje před spaním kýváním hlavičky ze strany na stranu. Vím, že se to zlepšilo o mnoho už to nedělá v klidu, nebo při sledování pohádek....když u ní sedím nedělá to vůbec, také tak usíná v mé přítomnosti, neb už jsem se jí to snažila i vysvětlit, že to není správné. Jenže jen co se vzbudí v noci a nemůže usnout, tak opět začneme s kýváním, než tvrdě zaspí. Řeším to pamalými kroky celý její život - je to o 100% lepší, ale jak odstranit příčinu, když je to od narození, začela chodit do školky a všechny učitelky na mě naléhají, abych s tím něco udělala hned. Ale to je přeci hloupost, vždyť jedním tikem nahradí jiný. Ještě jí budu více stresovat, tím že na ní budu naléhat. Jsem ráda, že se to už eliminovalo jen před spaním. Studovala jsem dětskou psychologii a vím, že tento projev mají děti přehlížené nebo zanedbávané či týrané....Naše dítě můžu s klidným svědomím říci, že občas neb je hodně akční a zlobí přes ten zadeček dostane....Ale tedy nevím jestli plácanec něco ovlivní, když to má od novorozeneckého věku. Všichni na mě pohlíží ve školce jako na matku co dělá něco špatně...Souhlasila jsem s náštěvou pedago-psychologické poradny, ale psycholožka i lékařka naše své rady už vyzkoušela a nic. Zapoměla jsem podotknout, že od porodu se malá bála dotyku na hlavičku a ručičky....nechtěla se nikdy chovat a mazlit až do svých dvou let. Tak bylo těžké s ní usínat, když vyžadovala být sama v místnosti a teď už jí nechci učit k usínání z dospělým člověk, když spí sama v pokoji na své vyvýšené postýlce....je skutečnost že unavená a se mnou, když bych jí držela nebude usínat kýváním, ale to přeci není dlouhodobé řešení. Necháte ji usnout samotnou a je to tu opět....Děkuji za radu nešťastná maminka z Brna
V její náručí
