Otázka
Odpověď
Vzdor, usínání a agresivita
14.9.2007 14:24:43 Pavla, dvojčata -páreček 22 měsíců, miminko-syn 1 m
Dobrý den,
naše dvojčata, hlavně holčička, mají už asi 3 měsíce období vztekání, zlobení a ubližování. Chlapeček si nechá domluvit, nebo odpoutáme pozornost a vše se v dobré obrátí a jeho záchvaty vzteku netrvají dlouho. Holčička odmítá téměř cokoliv a její záchvaty vzteku jsou velmi silné a trvají dlouho. Zkoušela jsem nechat vyvztekat v jiné místnosti, ale vždycky s ukrutným řevem běží za mnou. Zkoušeli jsme odpoutat pozornost - pomůže na pár vteřin. Zkoušeli jsme přitulit..také nic. Když není po jejím chová se agresivně-kousá nebo škrábe případně bije. K miminku se chová celkem pěkně, občas ale zkouší co budě dělat, když ho pleskne po pusince nebo zkusí píchnout do oka. Domlouvání a vysvětlování nepomáhá.
Dalším problémem je odpolední usínání. Dopoledne chodíme ven, děti unavit, hodně chodí pěšky a zdá se mi, že když po obědě sedí na nočníku už jsou opravdu unavení. Jakmile ale chci aby šli do postelí, začnou po sobě povykovat, přelízat si vzájemně do postelí nebo vylézat ven.Nechat je v pokojíčku samotné nejde-vylezou z postele, otevřou si dveře a hledají mně po bytě. Zkouším povídat pohádku, zpívat, bohužel nic nezabírá. Zkusili jsme po předchozím varování také plácnout po zadečku, ale to se mi vůbec nelíbí a navíc se nám pak děti "smějí" do obličeje. Když je uspává náš dědeček usnou během 10 minut, mně se to často nedaří i hodinu a manžel s nimi ztrácí trpělivost. MOžná situaci nezvládáme s pevnými nervy nebo děláme někde chybu..můžete nám prosím poradit?
naše dvojčata, hlavně holčička, mají už asi 3 měsíce období vztekání, zlobení a ubližování. Chlapeček si nechá domluvit, nebo odpoutáme pozornost a vše se v dobré obrátí a jeho záchvaty vzteku netrvají dlouho. Holčička odmítá téměř cokoliv a její záchvaty vzteku jsou velmi silné a trvají dlouho. Zkoušela jsem nechat vyvztekat v jiné místnosti, ale vždycky s ukrutným řevem běží za mnou. Zkoušeli jsme odpoutat pozornost - pomůže na pár vteřin. Zkoušeli jsme přitulit..také nic. Když není po jejím chová se agresivně-kousá nebo škrábe případně bije. K miminku se chová celkem pěkně, občas ale zkouší co budě dělat, když ho pleskne po pusince nebo zkusí píchnout do oka. Domlouvání a vysvětlování nepomáhá.
Dalším problémem je odpolední usínání. Dopoledne chodíme ven, děti unavit, hodně chodí pěšky a zdá se mi, že když po obědě sedí na nočníku už jsou opravdu unavení. Jakmile ale chci aby šli do postelí, začnou po sobě povykovat, přelízat si vzájemně do postelí nebo vylézat ven.Nechat je v pokojíčku samotné nejde-vylezou z postele, otevřou si dveře a hledají mně po bytě. Zkouším povídat pohádku, zpívat, bohužel nic nezabírá. Zkusili jsme po předchozím varování také plácnout po zadečku, ale to se mi vůbec nelíbí a navíc se nám pak děti "smějí" do obličeje. Když je uspává náš dědeček usnou během 10 minut, mně se to často nedaří i hodinu a manžel s nimi ztrácí trpělivost. MOžná situaci nezvládáme s pevnými nervy nebo děláme někde chybu..můžete nám prosím poradit?
V její náručí
